Mezi návštěvníky budí nadšení, novináři o nich píší jako o kuriozitě, u které je nejvíc zajímá, zda láká vandaly.
Samoobslužné bary, osvěžovny, pivní studánky či pivní budky, jak se jim říká, nejsou v tuzemsku novinkou. První začaly v přírodě vznikat už před desítkami let. Postupně jich, zdá se z turistických průvodců a online map, přibývá. Stejně jako jejich zákazníků, kteří si je vesměs pochvalují. Princip je jednoduchý: návštěvník si vybere občerstvení a zaplatí za něj do kasičky. Sází se na poctivost a důvěru. Ve výjimečných případech pojištěnou dohledem kamery.
Originální nápad ale může narazit ve chvíli, kdy je na takovém místě prodáván bez dozoru, tedy i volně přístupný, alkohol. Třeba pivo. Jak ukazují fotografie z těchto osvěžoven na stránkách Mapy.cz či webech zaměřených na turistiku, ale také zkušenosti jejich návštěvníků, část ze samoobslužných osvěžoven takto funguje. Nebo ještě nedávno fungovala.
Bez dozoru se prodává i pivo
„Pár takových míst v Krkonoších máme. Pokud vím, tak pivo se prodává u Husovy boudy nad Pecí pod Sněžkou. Jak je to řešeno hygienicky či ve vztahu k jiným zákonům, nevím. Nás to z hlediska ochrany přírody nezajímá. Není to na našich pozemcích,“ uvádí mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Prodej piva v některých samoobslužných osvěžovnách zmiňuje také portál Kudyznudy.cz státní České centrály cestovního ruchu (CzechTourism). Popisuje místa, kde si lze občerstvení po zaplacení do kasičky koupit a u některých zmiňuje i konkrétní značky piva, jímž se turisté mohou v přírodě občerstvit. Většinou jde o mok z regionálních pivovarů, protože, jak sám web uvádí, jeho cílem je zdarma pomáhat podnikatelům v propagaci jejich nabídek.
Redaktorka Vitalia.cz oslovila správce národních parků (NP) či chráněných krajinných oblastí (CHKO). Mimo jiné třeba Šumavy, Podyjí, ale také Lesy ČR a Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, jež je správcem více než dvou desítek chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a památek. Ptala se jich e-mailem, zda taková samoobslužná prodejní místa správci území zaregistrovali. Pokud ano, jakou roli hrají při jejich zřizování a zda se takto samoobslužně prodává i alkohol. Kromě KRNAP a NP Šumava ale nikdo z oslovených, zřejmě i kvůli dovoleným, do vydání tohoto textu neodpověděl.
Jaká pravidla platí pro prodej v lese
Samoobslužný bar na rozhledně Korunka u Jíloviště – tady se alkohol koupit nedá, pivo jen nealko
Volným prodejem piva se osvěžovny, lesní bary, pivní studánky či boudy dostávají do křížku se zákonem, protože prodej alkoholu v tuzemsku může probíhat výhradně zákazníkům starším 18 let. Ostatně jak na začátku srpna informoval web Plzeňská drbna, jedna z osvěžoven už kvůli tomu raději sama samoobslužný prodej piva zastavila. A není jediná. Policisté alkohol nenašli ani na jiném místě, kde se před jejich návštěvou údajně prodával. „Alkohol samoobslužným způsobem prodávat nelze. Musí být zajištěna přítomnost lidské obsluhy,“ potvrzuje Marek Bartík, referent mediální komunikace Ústředního inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI).
SZPI na tuto formu prodejen občerstvení pohlíží jako na tzv. potravinářský podnik. „A jako takový musí splnit potřebné zákonné povinnosti,“ připomíná Marek Bartík. Ten, kdo občerstvení s kasičkou do přírody dává, proto musí např. ohlásit SZPI zahájení i jakékoliv změny v provozu nebo skladovat potraviny tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení.
Potravinářská inspekce také může kontrolovat, co, za jakých podmínek a v jaké kvalitě lesní bary či pivní budky prodávají. Podle Marka Bartíka kontroly probíhají, a to na základě vlastní analýzy a podnětů. Nekontrolovaný prodej alkoholu při nich již inspekce řešila.
Jak často pijete nealko pivo?
Jak dopadly kontroly ČOI
Samotné dodržování zákazu prodeje alkoholu dětem kontroluje obecně Česká obchodní inspekce (ČOI). Jak serveru Vitalia.cz potvrdila, navštěvuje z tohoto důvodu také lesní bary. Nejde ale o nijak frekventovanou činnost. „Kontroly těchto provozoven, ‚lesních barů‘, provádíme většinou na podněty spotřebitelů. Těch jsou za rok jednotky – jeden až dva za celou ČOI,“ říká vedoucí tiskového oddělení ČOI Jana Jelínková.
Pro přírodu prodejna problém není
Správa NP Šumava za poslední léta samoobslužný prodej sice nepovolovala, nejméně jeden ale na Šumavě legálně funguje. „Takové místo je u pramene Řezné. Jde o samoobslužný bar na pozemku Lesů ČR v CHKO Šumava a v tomto případě má souhlas vlastníka,“ sděluje mluvčí Správy Jan Dvořák.„Z pohledu ochrany přírody v této oblasti nepředstavuje problém. Jedná se o turistický cíl, který je navštěvovaný, a neregistrujeme, že by se kvůli této atrakci třeba nějak navýšil v oblasti nepořádek,“ dodává.
Letos inspektoři navštívili jedno takové místo, v dalším byli předloni. Při kontrolách využili mladistvé figuranty. Žádné porušení zákona ani v jednom případě inspekce nezaznamenala. „Alkoholické nápoje nebyly volně přístupné, ale byly uzamčeny. V provozovně bylo uvedeno telefonní číslo, na které bylo možné zavolat a provozovatel osobně přišel, zkontroloval věk nakupujících a pak teprve alkoholický nápoj prodal. V provozovnách také byly zveřejněny texty o zákazu prodeje alkoholu osobám mladším 18 let tak, jak ukládá zákon,“ popisuje Jana Jelínková.
Na kontrolu už v terénu byli letos také policisté. I tady platilo, že do lesní samoobslužné prodejny vyjeli poté, kdy jim prodej alkoholu někdo nahlásil. „Po oznámení, že by se v samoobslužném lesním baru měl prodávat alkohol, jsme to samozřejmě jeli prověřit. Zjistili jsme, že se tam žádné alkoholické nápoje neprodávají a nejsou jinak k dispozici. Šlo pouze o nealko,“ podotýká Dagmar Brožová z Oddělení tisku a prevence Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje.
Na alkohol nedáme dopustit
To, že kontroly dopadly dobře, ale neznamená, že je situace v pořádku. Jak opakovaně ukazují různé průzkumy i zkušenosti adiktologů, k alkoholu v tuzemsku máme vřelý vztah, a to zejména k vínu a pivu, jehož jsme loni v průměru vypili 136 litrů na hlavu. Asi i proto si část veřejnosti na možnost se napít nenechá sáhnout a někteří rodiče bagatelizují popíjení alkoholu dětmi.
Když např. dětská praktická lékařka Petra Cacková zmínila po zkušenosti ze supermarketu na sociálních sítích varování, aby rodiče nedávali dětem stále oblíbenější nealko pivo, od některých diskutérů to schytala.
Ostatně vlna negativních a nenávistných komentářů od lidí schovaných za anonymitu sítě postihla i ženu, jež upozornila na volnou dostupnost alkoholu v přírodních prodejnách. Provozovatelé některých z nich ji viní, že může za to, že museli s prodejem piva skončit.
I nealko pivo dětem škodí
Jenže zákaz volného prodeje alkoholu má své opodstatnění. Minimálně co se dětí týká, protože pro ně je více rizikový než pro dospělé. Škodí jim i nealko piva, jež navzdory názvu alkohol obsahují, jen v menší koncentraci.
„Je jedno, zda je pivo alko, nebo nealko – je to stále pivo. Je to stejné, jako kdyby byl bílý prášek ‚bez kokainu‘ vypadající stále jako kokain a rodiče si dali svoji ‚lajnu‘ a děti by měly svoji ‚soft‘ verzi. Ačkoli to vypadá ujetě, je to v principu stejné. Rozdíl je akorát v tom, že zrovna tato droga, tedy alkohol, je nyní v těchto časech legální, a tak ani moc nepřipadá nikomu divné její sdílení,“ uvedl loni přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty a VFN Michal Miovský. „Učíme si vlastní děti na pivní a alkoholovou kulturu, normalizujeme jim toto chování a stíráme tím docela důležité hranice. Pak jsou rodiče občas překvapení, co vše se těmi hranicemi setře a jak o alkoholu jejich děti přemýšlí a kam je to posouvá jako spotřebitele o pár let později,“ dodal.
Z průzkumů ale také vyplývá, že to nejsou lesní bary, výčepní budky a pivní studánky, kde se děti s alkoholem seznamují. Nezisková organizace Suchej únor loni představila průzkum, jenž říká, že alkohol poprvé děti ochutnají v rodině. Skoro dvě pětiny rodičů nabídly svému dítěti alkohol před jeho 15. rokem. A potvrzuje to také protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Ten již dříve pro Vitalia.cz uvedl, že 95 % dětí mladších 16 let svou první zkušenost s alkoholem získává z rukou rodičů a tento zažitý a škodlivý stereotyp se v ČR léta nedaří narušit. „Přitom v rodinách by měl být základ prevence. Bez společenského konsenzu ani nejtvrdší regulativní opatření pravděpodobně nebudou příliš účinná,“ podotkl Jindřich Vobořil.
Také oslovení odborníci z kontrolních úřadů se shodují, že lesní bary, osvěžovny a budky nejsou v přírodě tak frekventované, aby představovaly větší problém. Navíc jejich odlehlost nepřispívá k tomu, že by se u nich kvůli popíjení srocovaly partičky dospívajících. Faktem ale zůstává, že volně prodejný alkohol, byť z nedalekého pivovaru, do přírody prostě nepatří.
ČLÁNKY DO MAILU