Saturejka je kuchyňské koření i léčivá bylina. Na co se používá?

I když není saturejka tak známá jako jiné aromatické bylinky, kterými jsou třeba tymián, rozmarýn nebo libeček, má své místo v kuchyni a lidové léčitelství ji oceňuje jako rostlinu, která dokáže ulevit při některých zdravotních problémech. Znaly ji naše babičky, a i když v posledních desetiletích patřila k polozapomenutým rostlinám, dnes gastronomičtí odborníci i amatérští kuchaři znovu objevují její skvělé vlastnosti. Má ostrou, výraznou chuť a podobá se pepři.

Nejčastěji se pěstuje saturejka zahradní a horská

Saturejka (Satureja) je rod rostlin z čeledi hluchavkovitých, zahrnující okolo čtyř desítek druhů rozšířených v mírných a subtropických oblastech Evropy, Asie a Afriky. Nejvíce se vyskytují v pásu od Středozemního moře po Kavkaz a dále pak ve střední Asii a na severozápadě Číny.

V Evropě je původních zhruba 12 druhů, ale na území České republiky neroste ve volné přírodě žádný, některé se sem však mohou dostat ze zahrad. V našich podmínkách se nejčastěji pěstuje saturejka zahradní (Satureja hortensis) a saturejka horská (Satureja montana).

Mezi oběma druhy saturejky existují rozdíly, tím hlavním je doba růstu. Saturejka horská je vytrvalá bylina. Kvete obvykle od července do září bílými nebo narůžovělými květy. Je vhodná do bylinkové zahrádky pro kulinářské účely, ale také ji lze využít jako okrasnou rostlinu, která provoní celé okolí. Hodí se především do suchých zídek a skalek. Saturejka zahradní je jednoletá rostlina se zelenou nebo fialovou lodyhou a světle fialovými květy, které se objevují od července do prvních mrazíků. Oba druhy mohou dorůst až do výšky 30 centimetrů.

Na co se používá? Saturejka má široké využití v gastronomii

Nať saturejky se využívá jako koření. Bývá součástí provensálského koření a také kořenicí směsi s názvem čubrica, která je oblíbená v balkánské kuchyni pro přípravu mletých i jiných mas, zapékané zeleniny, do slaných pomazánek, polévek i luštěninových pokrmů.

Běžně se saturejka samostatně přidává do luštěnin, do brambor, do uzenin, masitých a rybích pokrmů, marinád, je vhodná také k zelenině, například k zelí či kapustě. Gurmáni si saturejku rádi vychutnají rovněž v různých nádivkách, omeletách či salátech.

V kuchyni se častěji používá saturejka zahradní, která má oproti horské o něco méně hořkou chuť. Ze saturejky se také vyrábějí chutné bylinné likéry.

Bylinka s účinky na trávení, nachlazení i hojení ran

Podle lidového léčitelství má saturejka údajně antiseptické vlastnosti, používá se také jako podpora při odkašlávání a při bodnutí hmyzem. Odvar ze saturejky se používá při břišních kolikách a plynatosti, přičítají se jí pozitivní účinky při léčbě gastroenteritidy, zánětů močového měchýře, žaludeční nevolnosti nebo průjmu. Účinkuje prý také při kašli a respiračních onemocněních.

Stejně jako má silnější chuť má mít saturejka horská také silnější léčebné účinky. V tradiční bylinné medicíně se věřilo, že saturejka zahradní je afrodiziakum, zatímco saturejka horská má zcela opačné účinky.

Známý francouzský bylinář 20. století Maurice Mességué tvrdil, že saturejka je „bylina štěstí“. Suší se v tenké vrstvě nebo v menších svazcích ve stínu, v průvanu a bez převracení. Pokud chcete použít umělé teplo, pak by teplota při sušení neměla přesáhnout 35 stupňů Celsia. Po usušení je dobré ji hermeticky uzavřít do sklenic či plastových boxů, protože má tendenci absorbovat vlhkost z okolí.

Saturejka je nenáročná na pěstování

Saturejce vyhovují slunná místa, ale zmíněné dva druhy mají rozdílné nároky na půdu. Zatímco saturejce zahradní vyhovuje lépe hlinitopísčitá půda, saturejka horská ocení zeminu propustnou a výživnou. Pokud se rozhodnete pro pěstování v květináčích, zajistěte dobrou drenáž.

Saturejka se snadno množí pomocí semen a vrcholovými i stonkovými řízky, zjara a na podzim také dělením trsů. Po výsevu přímo na záhon vyklíčí zhruba během 14 dnů. Saturejka horská se rozmnožuje rovněž samovýsevem a má tendenci být invazivní, proto je třeba hlídat, aby se nerozrůstala.

Se zálivkou to nepřehánějte, rostlině vyhovuje mírně vlhká půda. Vytrvalou saturejku je před zimními mrazy vhodné ochránit přikrývkou z listí, slámy nebo chvojí.