Preeklampsie, dříve známá jako takzvaná těhotenská toxikóza, je komplikace charakterizovaná vysokým krevním tlakem a vysokou hladinou bílkoviny v moči. Postihuje asi dvě ze sta těhotných, obvykle po 20. týdnu těhotenství. Preeklampsie ročně v Česku stojí za zhruba pěti sty případy předčasného porodu.
Co se dozvíte v článku
Zpočátku nemá žádné příznaky, naprostá většina žen s tímto onemocněním se nijak nemocně necítí a je jim dobře. I proto je důležité, aby těhotné docházely na kontroly ke svým gynekologům.
Preeklampsii prožila dvakrát
Jednou z žen, které preeklampsii prožily, je Markéta Řehořová. Onemocněním si prošla dvakrát, v obou případech kvůli němu porodila ve 29. týdnu těhotenství.
„V prvním případě jsem měla preeklampsii asi měsíc, ale dozvěděla jsem se o ní 14 dnů před porodem, kdy jsem začala kvůli vysokému tlaku krvácet z prasklé žilky na děložním hrdle,“ popisuje. Dcera Míša se nakonec narodila císařským řezem a vážila 860 gramů. Kromě jedné infekce pak zvládla všechno dobře a domů je lékaři propustili měsíc před plánovaným termínem porodu.
Vzhledem k tomu, že preeklampsie je dědičné onemocnění, Markéta Řehořová s manželem další těhotenství důkladně zvažovala. „Nicméně druhé dítě jsem chtěla a lékaři řekli, že existuje šance, že nemoc znovu nedostanu, a tak jsem manžela přemluvila. On se hodně bál. Otěhotněla jsem hned a první půlku těhotenství jsem na tom byla psychicky dobře. Po 20. týdnu jsem ale začala mít pochybnosti a začala jsem se bát. Nemoc už skrytě postupovala. Ve 26. týdnu synovi naměřili ještě o 200 g méně, než měla dcera. Neprospíval tedy delší dobu. Navíc zjistili, že má jednu cévu v pupečníku úplně ucpanou a že by se mohlo stát, že se kdykoliv ucpe druhá céva a nebyl by. To pro mě bylo strašné,“ vzpomíná.
Vysoký tlak a bílkovina v moči
Preeklampsie
Závažná komplikace těhotenství související se špatným vývojem placenty. Vyvíjející se plod na nedostatečné prokrvení a okysličení reaguje vytvářením látek, kvůli nimž matce stoupá krevní tlak. Preeklampsie ohrožuje její játra, ledviny a mozek. Ani dítě neprospívá, výrazně pomaleji roste. Preeklampsie může mít pro těhotnou ženu nebo dítě fatální důsledky.
Mezi hlavní příznaky preeklampsie patří podle materiálů Evropské nadace pro péči o novorozence (EFCNI) zvýšení krevního tlaku na více než 140/90 mmHg, více než 300 mg bílkovin v moči odebraných během 24 hodin (pro srovnání: za normálních okolností se za 24 hodin vyloučí v moči maximálně 150 mg bílkovin).
Lékaři mohou preeklampsii diagnostikovat také na základě poměru bílkovin a kreatininu, který bude vyšší než 30 mg/mmol. Při pozitivním orientačním testu testovacím papírkem je pak třeba odeslat vzorek moči do laboratoře.
Jak poznat preeklampsii?
Pokud preeklampsie propukne, začne těhotná žena pozorovat několik příznaků, které ale dlouho nemusí být nijak zvlášť specifické. Do jisté míry si totiž na tyto potíže stěžuje téměř každá nastávající maminka.
Mezi příznaky patří:
- závažné nebo rychle vzniklé otoky nohou nebo jiných částí těla, které způsobuje přebytečná tekutina ve tkáních
- otoky obličeje a rukou
- silné bolesti hlavy
- silné pálení žáhy
- náhlá nevolnost či zvracení
- bolest pravé horní části břicha nebo bolest žaludku a/nebo bolest ramene
- rychlé přibývání na váze, především ve třetím trimestru (více než 1 kg týdně)
- poruchy vidění – pocity blikajících světel, aury, citlivost na světlo nebo rozmazané vidění
- dušnost
„Při těhotenství s dcerou mi lékaři přišli na vysoký tlak skrz krvácení. V tu chvíli jsem ještě neměla bílkovinu v moči. V nemocnici se mi začal tlak ještě zvyšovat. Vyšetření jsem měla po třech dnech a vždy mi přidali léky. Celých těch 14 dnů mi jen přidávali léky a stejně se to horšilo. Hodně mě bolela hlava, pořád jsem brečela. Plakaly mi oči, aniž bych chtěla, bolest byla nesnesitelná. Byla jsem také oteklá, na obličeji a na rukou. Bílkovinu v moči jsem měla až poslední týden, ale zase se nemoc tak rychle zhoršila, že mi doktor řekl, že ještě den a byla bych na doživotní dialýze,“ říká Markéta Řehořová.
Jak preeklampsie vzniká a co způsobuje?
Příčina preeklampsie leží již v samotném počátku těhotenství, kdy nedojde ke správnému „zahnízdnění“ placenty v děloze. Na to, proč přesně k tomuto dojde, zatím většinou odpovědět nelze. Lékaři ale ví jistě, že s narůstající délkou těhotenství se právě vlivem této patologie nemusí dostávat vyvíjejícímu se plodu dostatek živin a kyslíku, což může způsobit zpomalení růstu plodu, v krajním případě i jeho smrt. Do budoucna také dítěti hrozí kardiovaskulární onemocnění.
Zároveň z důvodu nedostatku živin a kyslíku placenta produkuje látky, které u matky vedou ke vzestupu krevního tlaku a dalším závažným komplikacím. K nim patří abrupce placenty, poškození orgánů (ledviny, plíce, srdce či játra), poruchy hemostázy a závažné krvácení, mrtvice nebo krvácení do mozku, záchvaty (eklampsie). I zde hrozí v krajním případě smrt.
Připadají vám těhotenská vyšetření (např. amniocentéza, cukrovka) zbytečná?
Markéta Řehořová na konci druhého těhotenství zažila právě i záchvat eklampsie a šlo jí o život. „Celkově mi bylo hrozně špatně a nevěděla jsem, co mám se sebou dělat. Nejdřív jsem musela chodit, bylo mi zle a vycházelo to ze středu těla. Cítila jsem takový vnitřní neklid. Chodila jsem po pokoji a snažila si najít nějakou úlevovou polohu. Necítila jsem žádnou bolest, ale měla jsem pocit, že prasknu. Šla jsem i za sestřičkou, ta mi bohužel nepomohla, dala mi lék na pálení žáhy. Byla jsem z toho stavu úplně mimo, šla jsem zpátky na pokoj, kde mi došlo, že mi to nemůže nikdy pomoct. Po čtyřech jsem se plazila zpátky za sestřičkou, která už volala lékaře. Ten mě podepřel a odváděl na sál. Syn se musel narodit okamžitě. Pamatuji si, že jsem měla pocit, že mi tělo praskne. Nedokázala jsem ležet, různě jsem se zvedala. Strašně jsem si přála, abych už byla mimo a aby mě už uspali,“ vzpomíná.
Po akutní sekci pak strávila ještě dvě hodiny na sále se záchvatem eklampsie, kdy dostávala léky v maximálním možném dávkování, ale tlak měla stále 250/150 mmHg. „Manželovi chodili říkat, že syn je v pořádku, ale u mě se neví,“ vypráví.
Preeklampsii momentálně nelze léčit jinak než porodem. V méně závažných případech umí lékaři porod oddálit, ale při těžké preeklampsii je většinou jediným řešením bezodkladně odstranit placentu, a tedy přivést dítě na svět. Doba a způsob porodu přitom závisí na závažnosti poruchy – může být jak vyvolán přirozený porod, tak mohou lékaři provést císařský řez.
Screening rizika preeklampsie existuje
Dobrou zprávou je, že existuje screeningové vyšetření, které riziko propuknutí preeklampsie odhalí. Vyšetření může podstoupit každá těhotná žena. Někteří gynekologové ho provádějí sami, případně doporučí specializované pracoviště, kde screening zajišťuje certifikovaný odborník.
Samotné vyšetření je součástí kombinovaného screeningu v I. trimestru a zabere zhruba 20 minut. Zahrnuje krevní test, ultrazvukové vyšetření, měření krevního tlaku a osobní anamnézu. Výsledky vyšetření se zpracovávají pomocí počítačového programu, který vyhodnocuje kromě rizika preeklampsie také pravděpodobnost rozvoje vývojových vad.
Stačí užívat aspirin
Je-li riziko preeklampsie negativní, což je u většiny nastávajících matek, dál se o těhotnou ženu stará ošetřující gynekolog běžným způsobem. Vyjde-li výsledek pozitivní, je těhotné jako prevence doporučeno užívání kyseliny acetylsalicylové v dávce 100 mg denně, a to až do 36. týdne těhotenství.
„Kyselina acetylsalicylová efektivně snižuje riziko rozvoje preeklampsie, nitroděložní růstové restrikce, a tedy i předčasného porodu. Ženy, které jsou ve velmi vysokém riziku rozvoje preeklampsie, je pak vhodné v průběhu těhotenství dále dovyšetřovat,“ říká Jan Přáda, lékař Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
„Mezi chorobami, které mohou komplikovat těhotenství a vést k předčasnému porodu, má preeklampsie zvláštní postavení právě díky tomu, jak efektivním způsobem je možné stanovit riziko a předcházet rozvoji tohoto stavu. Tuto prevenci jistě ráda naplno využije každá nastávající maminka, je tedy potřeba, aby se o ní dozvídalo stále více žen,“ dodává ještě Přáda.
Ženy, které si preeklampsií projdou, přitom mohou pociťovat její následky ještě dlouho poté. Kupříkladu Markéta Řehořová musí v necelých 43 letech brát léky na tlak. „Je dobře, že se to ví a že jsou dnes léky tak dobré, že dokážou ženu dlouhodobě ochránit. Vím, že je budu brát do konce života. Je to důkaz toho, že tělo prodělalo něco závažného a o to dřív se rodinné dispozice projevily,“ uzavírá s tím, že s vysokým krevním tlakem se léčilo a léčí několik jejích příbuzných.
HELLP syndrom jako komplikace preeklampsie
Za komplikaci preeklampsie je považován tzv. HELLP syndrom. „HELLP“ je zkratkou tří hlavních příznaků tohoto syndromu, a to: hemolýzy (rozpad červených krvinek), zvýšených jaterních enzymů a nízkého počtu krevních destiček (Haemolysis, Elevated Liver enzymes a Low Platelet count). Syndrom se pojí se závažnými jaterními projevy, včetně jaterního selhání, krvácení a rupturou.