Největšími zabijáky jsou rakovina plic, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, rakovina prsu a prostaty. Hlavním viníkem je životní styl – kouření, nadměrné pití alkoholu, obezita, stres, ale i horší kvalita vzduchu v některých oblastech země. Pomoci může rozhodně prevence, kterou ale minimálně třetina populace zanedbává.
Česká republika má jednu z nejbohatších nabídek screeningů, hrazených ze zdravotního pojištění, na světě. Rakovina tlustého střeva a konečníku by u řady pacientů v případě včasného podstoupení screeningu vůbec nevznikla. Sám jsem screening podstoupil a není se čeho bát, proto apeluji na všechny, kteří mají nárok na bezplatné vyšetření, aby toto nepodceňovali a screening podstoupili,
nechal se minulý týden slyšet ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na tiskové konferenci věnované právě zhoubným onemocněním.
Rakovina v číslech
Zhoubné onemocnění patří k nejvýznamnějším zdravotním problémům populace dneška. Čísla mluví jasně.
- Každých 20 minut v Česku zemře jeden člověk na rakovinu a ročně se objeví až 80 tisíc nových případů.
- Za posledních deset let se zvýšil výskyt zhoubných nádorů o 18 procent.
- Až šedesáti procentům těchto případů by se dalo zabránit prevencí a včasným záchytem nemoci.
Nejhorší výsledky v léčbě bývají u pokročilých nádorů orgánů, které bylo možné řešit v časných stadiích onemocnění. Jde hlavně o nádory slinivky břišní, nádory plic a mozku. Prevence a včasný záchyt zhoubného onemocnění se týká všech druhů onemocnění.
Nádor, u kterého je ze statistik dobře vidět, jaký je rozdíl mezi tím, když pacient přijde včas, nebo když pořádné vyšetření odkládá? Rakovina tlustého střeva.Na špičce výskytu rakoviny tlustého střeva jsme i proto, že se lidé neustále stydí přijít k lékaři. Do roku 2019 dosahoval screeningový program kolorektálního karcinomu v populaci všech osob od 50 let věku přibližně 30 procent. Podle předběžných výsledků v roce 2022 podstoupilo preventivní vyšetření 29 procent populace,
vyčíslil profesor Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
Půlhodina, která vás uklidní
Podle něj je skutečně jediným screeningem, který vede ke snížení incidence onemocnění, právě screening kolorektálního karcinomu. Proč lidé na vyšetření nechodí? Onkolog míní, že velmi častým důvodem jsou obavy z vyšetření, zcela bezpředmětné. Ano, vyšetření trvá asi půl hodiny, vyžaduje předchozí přípravu – vyprázdnění střeva, ale není nijak bolestivé a dá vám jistotu, že jste v pořádku. V rámci samotného vyšetření se dají odstranit polypy, které by později vedly ke vzniku nádoru tlustého střeva,
popsal profesor Petruželka.
Jeho doporučení proto zní jednoznačně: od 45 let stoupá riziko vzniku nemoci a operativní řešení se snižuje s pozdním odhalením nádoru. Proto přijďte při jakýchkoliv potížích. Raději zbytečně než pozdě,
dodává Luboš Petruželka.
Účast na preventivních vyšetřeních rakoviny tlustého střeva a konečníku je ve srovnání s nádory prsu nižší, ale posouvá se věková hranice z 55 na 50 let a metodika vyšetření, která zahrnuje jak záchyt skrytého krvácení, tak kolonoskopii. Díky tomu se podaří většinu nemocí zachytit v časném stadiu – týká se to samozřejmě těch lidí, kteří na vyšetření dorazí.
Čím dál lepší léky
U nádorů plic je situace trochu jiná. Mnoho nádorů o sobě dá vědět až v relativně pokročilé fázi, ale tady se naštěstí výrazně posouvají možnosti léčby nad včasnou diagnostiku. Průlomem léčby je aplikace precizní medicíny na podkladě výsledků DNA a RNA, takzvaná cílová terčová léčba spolu s chemoterapií a imunoterapií. Nové možnosti léčby imunoterapií výrazně posouvají dobu přežití lidí s pokročilým nálezem na plicích. Existují případy, kdy se podařilo nemoc zastavit, případně vyléčit.
Dobrou zprávou je, že už probíhá pilotní program časného záchytu karcinomu plic. Z předběžných dat vyplývá, že v loňském roce praktičtí lékaři oslovili přes sedm tisíc lidí, z nichž přibližně polovina souhlasila s účastí v programu.
Prostata se dá vyléčit
Totéž platí u dalších typů zhoubných onemocnění. Nemocní žijí i se svou diagnózou často běžný život, chodí do zaměstnání, mají zachovánu dobrou kvalitu života často i v případě pokročilého onemocnění. U karcinomů prostaty, což je také velmi častá diagnóza, dochází v případě použití radioterapie nebo chirurgického řešení u pacientů s lokalizovaným nálezem k vyléčení a to je velké vítězství a pozitivní zpráva.
Šli byste na prevenci rakoviny kůže, pokud by byla plně hrazená pojišťovnou?
Gynekologické zhoubné nádory ukazují na další možnost fungování prevence.
U rakoviny děložního hrdla známe původce – HPV virus, víme, jak vypadá přednádorové onemocnění, a umíme ho včas najít,
říká přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice profesor David Cibula.
Podle něj z toho vychází následující. Pokud zkombinujeme očkování proti HPV infekci s pravidelnými kontrolami, neměla by žádná žena na rakovinu zemřít. Pro druhý z nádorů, rakovinu dělohy, nemáme screening, ale umíme ho u většiny žen odhalit včas, tedy ve stadiu dobře vyléčitelného onemocnění. Varovat ženy by mělo nepravidelné krvácení z pochvy, v takovém případě by měly co nejdříve navštívit gynekologa,
doporučuje Cibula.
Nejhorší situace je u karcinomu vaječníků. U nich zatím neexistuje screening a ani lékaři nedokážou toto zhoubné onemocnění odhalit včas. Ani tady nicméně podle Cibuly nejsou lékaři zcela bezmocní. Když se nemoc nakonec projeví, léčba rakoviny vaječníků může začít během dvou dnů, jak jsme nedávno psali na Vitalii.
Asi dvacet procent těchto nádorů vzniká na základě genetické poruchy, dědičné mutace. Zaměřujeme se proto na to, abychom tyto rodiny našli. Pokud víme, že je zdravá žena nositelkou této genetické poruchy, můžeme jí nabídnout preventivní odstranění vaječníků ve věku, který jí umožní mít děti, a zároveň včas, než se nádory vytvoří. Tímto postupem můžeme předejít vzniku až pětiny případů rakoviny vaječníků,
popisuje profesor Cibula.
Jak se pozná nádor slinivky
Někdy je skutečně těžké přijít včas, týká se to třeba nádorů slinivky, kterých se v Česku nově ročně objeví dva až dva a půl tisíce – jsou zrádné tím, že se velice dlouho neprojevují žádnými příznaky. Lékaři je často zachytí až ve velmi pozdních stadiích a nelze je již řešit chirurgicky.
Projevují se navíc běžnými symptomy řady jiných onemocnění, jako je úbytek váhy, nechutenství, únava nebo bolesti zad, které trápí většinu lidí a ti jim proto nepřikládají dostatečnou váhu. Bolesti vyzařující spíš dozadu v oblasti horního břicha směrem k páteři by měly být ale varující.
Jak se vyvíjí počty nemocných s rakovinou, si lze představit i podle statistik pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Mezi klíčové onkologické diagnózy, které zde léčí, patří nádory tlustého střeva a konečníku a nádory plic. V roce 2010 zde měli 597 pacientů s rakovinou tlustého střeva a konečníku, v roce 2022 jich bylo 522. Ovšem jiná je situace u rakoviny plic. V roce 2010 evidovali 168 nových pacientů, loni šest set.
Podle lékařů se nicméně ukazuje, že některá opatření proti kouření fungují a u mužů se výskyt nemoci snižuje, ovšem stoupá počet žen s touto diagnózou, zřejmě proto, že v populaci přibylo kuřaček.
ČLÁNKY DO MAILU