Slaná voda v bazénech není přesnou kopií mořské vody

Za slaným koupáním není třeba v dnešní době cestovat tisíce kilometrů. V České republice fungují veřejná plavecká zařízení, kde vám místo chlorované vody nabízí právě vodu slanou. A i přesto, že nejde o úplnou kopii vody mořské, nepochybujte o tom, že to má své výhody.

O nezbytnosti a důležitosti soli v životě člověka není třeba dlouze poučovat. Díky pohádce Sůl nad zlato to vědí už malé děti. Je nedílnou součástí nejen kuchyní, kde si bez ní kuchař téměř neškrtne, ale mimo jiné také léčebných procedur, které mají za cíl pozitivně ovlivnit zdraví člověka.

Chlór ve formě soli

Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Slaná voda v bazénech není tak slaná jako v moři, neštípe do očí ani po těle

Podívali jsme se do veřejných plaveckých bazénů, kde se plave, skáče, potápí a skotačí ve slané vodě. Vodu tu dezinfikují pomocí tzv. elektrolýzy soli.

Jak vlastně tenhle způsob dezinfekce funguje, vysvětluje Bohumil Slanař, vedoucí havlíčkobrodského sportovního zařízení, kde nabízejí možnost slaného koupání už od roku 2003: „Voda v bazénu je desinfikována chlorem, který je ale vyráběn elektrolýzou slané vody. Jednoduše, slaná voda se rozloží na Na, Cl, O, H. Všechny tyto prvky mají schopnost desinfikovat, jsou vysoce reaktivní, což způsobuje po reakci jejich opětovné sloučení do slaného roztoku. Samozřejmě jen těch, které se desinfekcí nespotřebují.“

Možná vás napadne, že vlastně nechcete, abyste se při vodních radovánkách v českém bazénu zalykali slaně chutnající vodou, aby vás pálily oči, jen co se dostanou se slanou vodou do kontaktu, a abyste ze sebe museli smývat mapy, které na vás sůl zanechala. Zbytečné obavy.

Slaností bazén na moře nemá

Jak uvádějí chytré knížky, salinita neboli slanost mořské vody v pozemských oceánech a mořích je v průměru kolem 3,5 %. Tedy v každém kilogramu mořské soli je přibližně 35 gramů rozpuštěné soli.

Koncentrát vody, který je k dispozici ve veřejných bazénech s možností slaného koupání, se parametry liší. „Ve vodě je rozpuštěná sůl v koncentraci cca 0,4–0,5 %, což je přibližně poloviční slanost lidské slzy,“ říká Martin Šesták z plaveckého bazénu v Ústí nad Orlicí, kde si možnost slaného koupání pro veřejnost velice chválí. Jen pro srovnání, z odborného hlediska, tzv. fyziologický roztok, ve kterém je člověk schopen ideálně fungovat, má koncentraci 0, 9 %.

Nadnáší, alespoň trochu

I přesto, že koncentrát v bazénech úplně nekopíruje vodu v moři, má spoustu kladných vlastností. Takto mírně slaná voda poskytuje přirozeně antiseptické účinky, dokáže si poradit s organismy, které jsou běžnou součástí vody v bazénech. Tudíž je slaná voda vhodnější ke koupání hned od samého počátku.

Díky slané vodě se vyvarujete trapným situacím, kdy jen pouhý kolemjdoucí pochopí, jakou sportovní činnost máte právě za sebou. Zamezuje totiž nepříjemnému chlórovému zápachu, který jednou sprchou z těla a vlasů nedostanete.

A co teprve pokud vám po návštěvě bazénu druhý pohlédne do očí. Slaná voda ve veřejných bazénech je díky koncentraci podobné lidským slzám příjemnější pro oční sliznici a tudíž nezpůsobuje podráždění očí, tedy králičí pohled.

I takto mírně slaná voda může navodit pocit svěžesti podobný tomu, který zažíváte při koupání v moři. A příjemný pocit umocní určitě i ten fakt, že i takto slabý koncentrát má díky své větší hustotě schopnost alespoň trochu nadnášet.

Pokožka si libuje. Slaná voda i v tak mírném koncentrátu, který je ve veřejných bazénech, má blahodárné a prokazatelné účinky. „Koupání ve slané vodě prospívá lidem, kteří trpí na atopické ekzémy, lupénku a jiná kožní onemocnění,“ potvrzuje dermatoložka Dáša Němcová z Dermatovene­rologické ambulance Hlučín.

Slaná voda je vhodná i pro děti

Vpusťte děti do bazénu a máte jistotu, že za tu hodinku vodního dovádění splní denní pitný režim. Potápění, skotačení, skákání do vody, klouzačky a tobogány, to všechno je zaměstná natolik, že jim ani nevadí, že si sem tam loknou.

Pokud je snad obava z lokání právě slané vody, i v tomhle případě je naprosto zbytečná. Jak  potvrzuje lékař Farouk Atia: „Náhodné spotřebování malého množství slané vody není škodlivé, obzvlášť jde-li o tak mírný koncentrát. A navíc mírně slané prostředí pro děti doporučuji, je pro ně stejně snesitelné jako pro dospělého člověka. A i u dětí platí, že působí příznivě na pokožku a nedráždí oči.“

Pobyt ve slané vodě: Hodinu a dost

Nic se nemá přehánět. Ač je koncentrát slané vody ve veřejných bazénech opravdu velice mírný, je i přesto třeba brát zřetel na délku pobytu v ní. Dermatologové nedoporučují zůstávat v tomto prostředí příliš dlouho, optimální doba koupání ve slané vodě je podle jejich slov šedesát minut.

Dlouhodobější pobyt může kůži spíše ublížit než přinést užitek. „Kůže může být macerovaná, zkrabatělá, jakoby vylouhovaná a bez následného doplnění náhradního kožního filmu nastane pocit stahování, pálení, štípání.“ říká dermatoložka Dáša Němcová a dodává: „Stejné pocity však mohou nastat i po dlouhodobém a častém sprchování a dlouhodobém pobytu ve vanách, kde navíc hrají odmašťující roli i mycí pěny, mycí gely a mýdla.“

Slaná voda není dražší. Proč jí není víc?

Asi to znáte, po pobytu u moře můžeme plavky obvykle vyhodit. Slaná mořská voda jim dá vždycky hodně zabrat. I mírně slaná voda ve veřejných bazénech se na plaveckém oděvu podepíše. Jak ale provozovatelé shodně dodávají, poškození plavek slanou vodou není o moc větší než chlórem.

A to je vlastně jediná nevýhoda, kterou slané koupání na plovárnách pro veřejnost přináší. Nabízí se tedy otázka: Proč, když má slaná voda tolik pozitiv, není ve veřejných bazénech mnohem rozšířenější? Finance v tom roli nehrají, jak nám potvrdil Bohumil Slanař, vedoucí havlíčkobrodského sportovního zařízení: „Náklady spojené s provozem slaného koupání jsou srovnatelné s klasickým chlorováním. My jsme celou záležitost pořídili za necelých 500 tisíc Kč bez větších úprav technologie bazénu.“