Několik dní staré těstoviny mohou člověka zabít. Stejně jako padělaný olej a šílenství z mouky

Schováváte zbytky uvařeného jídla po zchladnutí do lednice? Neskladujte je déle než dva až čtyři dny. Úplně běžná bakterie zvaná Bacillus cereus totiž může způsobit fatální selhání jater. Podle popsaných případů jsou velmi rizikové vařené těstoviny a rýže, takže předvařování na týden dopředu je opravdu špatný nápad. Stejně jako uchovávání uvařených příloh při pokojové teplotě. 

Příkladem je pět dětí, které se otrávily těstovinovým salátem. Jídlo připravené v pátek rodina skladovala v lednici, v pondělí už trochu páchlo. Přesto děti dostaly salát na dojezení. Tři děti zůstaly jen při pár soustech. Ostatní dvě – sedmileté děvče a devítiletý chlapec – skončily po pár hodinách v nemocnici v kritickém stavu. Nejmladší holčička už cestou do nemocnice utrpěla vnitřní krvácení a těžké křeče, do půl hodiny tam zemřela. Její bratr ležel den na dětské JIP, naštěstí přežil. Silné zvracení postihlo i ostatní tři sourozence, takže se také dočkali týdenní hospitalizace.

Přečtěte si také:

Žena skončila na JIP po otravě cuketou ze zahrádky. Snědla ji, i když byla hořká

Smrtelné následky měl bacil také pro sedmnáctiletého chlapce, který si s otcem ohřál čtyři dny staré špagety. Jídlo bylo během skladování několikrát vytaženo, ohřáto a nesnězená část vrácena zpátky do lednice. Otec, který nezodpovědnému skladování nezamezil, byl lékař. Sobě i synovi po nastání komplikací aspoň podal aktivní uhlí a dva dny „léčil“ aspirinem syna, který byl čím dál malátnější. V nemocnici pak zjistili selhání jater i ledvin a rhabdomyolýzu (rozklad svalové tkáně) a naplánovali akutní transplantaci jater, které se už bohužel mladík nedočkal.

Rozmezí teplot, ve kterém cereus přežívá, je široké: 5–60 °C. Množí se snadno i v lednici. Vyskytuje se v rostlinných potravinách i v mase a vyhnout se mu nedá, ale to ani nemusíte. 

Problémem jsou jedy, které produkuje, hlavně pokud se stihl přemnožit. Bakterii ničí vaření a její typicky produkovaný jed se tím také rozloží. Některé její odnože však vylučují i druhý toxin zvaný cereulid, který nezničíte ani hodinovým vařením. Proto je klíčové spotřebovat zbytky jídla co nejrychleji.

„Čarodějnictví“, nebo otrava námelem?

K nejzajímavějším jedům, kterými se mohli omylem otrávit naši předkové, rozhodně patří námel. Tento název označuje obilná zrna ztvrdlá působením plísně paličkovice nachové (Claviceps purpurea). Její jed má své využití ve farmacii a drogovém průmyslu – obsažené alkaloidy najdete například v lécích na migrénu a také se z nich vyrábí LSD. Obilí napadené námelem však většinou jeho konzumentům pořádně zavařilo.

Paličkovice nejčastěji napadá žito, ale může se vyskytnout i v jiném obilí. Otrava námelem se nazývá ergotismus. Její příznaky jsou křeče, průjmy, zvracení, později i účinek na nervovou soustavu: psychóza a halucinace. Častým příznakem je formikace – pocit, že pod kůží běhá hmyz. Námel způsobuje také otoky, zúžení cév, a dokonce gangrénu končetin. Dnes se zemědělská produkce přísně hlídá, ale až do 19. století nastávaly čas od času hotové epidemie ergotismu.

Přečtěte si také:

Dejte si pozor, jestli sbíráte skutečný medvědí česnek, ať se neotrávíte

Některé teorie přičítají námelu také „davovou hysterii“ mladých žen v massachusettském Salemu. Tamější slavné čarodějnické procesy byly hledáním viníka, který dívky uřknul, ale je možné, že měly silné příznaky otravy. Popsané halucinace, křeče a dočasná slepota příznakům ergotismu odpovídají. Doktorka Linnda Caporael, která s hypotézou v roce 1976 přišla jako první, upozorňuje i na to, že v oblasti se často pěstovalo žito – tedy plodina nejčastěji napadená námelem. 

Žitný chleba má dlouhou a silnou tradici také v severní Evropě. V Norsku se čarodějnické procesy provozovaly hlavně v regionu Finnmark a dle zdrojů ze 17. století se i tam mluví o gangrénách, psychózách a získání čarodějné moci skrze černé obilí. Mnoho vědců se však shoduje na argumentech proti tomuto vysvětlení „čarodějnictví“. Například že není možné, aby byly postiženy jen mladé dívky, nebo že na námel jsou citliví lidé s nedostatkem vitamínu A, což obyvatelé Salemu být nemohli.

Toxický olej: tisíce postižených, 300 mrtvých

Kauza, která se odehrála před 40 lety ve Španělsku, si vyžádala tisíce případů trvalých zdravotních následků a přes 300 životů. Viníkem nebyly tentokrát zkažené či infikované potraviny, jak tomu s otravou jídlem bývá, ale podvodníci snažící se vydělat na obchodech s otráveným řepkovým olejem.

V Madridu a severozápadních končinách Španělska začali někteří lidé v roce 1981 záhadně trpět nehezkými zdravotními komplikacemi. Akutní příznaky se projevovaly jako zápal plic s netypickými vlastnostmi, subakutní forma zahrnovala trombózy, křeče a myalgii, jiní byli chronicky postiženi sklerodermií či nemocí jater, případně nervů. Syndrom vedl někdy až k deformaci končetin a doživotnímu zmrzačení. Celkově postihl až 100 tisíc lidí, z toho bylo 10 tisíc hospitalizovaných. Odhaduje se, že čtvrtina otrávených měla nenávratně poškozená játra, pětina začala trpět sklerodermií.

Přečtěte si také:

Čarodějnické procesy v Salemu stály život přes 20 nevinných. Mohlo za to pečivo s plísní?

Nejvyšší soud Španělska v roce 1989, po letech zjišťování a prošetřování, schválil jako dokázanou příčinu kuchyňský olej, který se v postižené oblasti prodával. Šlo o levný francouzský řepkový olej denaturovaný anilinem a určený pro technické použití. Kdosi totiž přišel na to, jak jed odstranit, a napadlo jej prodávat tento levně získaný a upravený olej za ceny kvalitního jedlého oleje. Podle novějších analýz nemusel být spouštěčem problémů zbytek anilinu, ale jiné denaturační látky. Skupině 37 obžalovaných soud uvěřil, že cílem nebyla vražda. Někteří šli do vězení za neoprávněné úpravy a distribuci oleje.