Kupovat, či nekupovat, to bývá častá otázka, která nám proletí hlavou při nákupu potravin, které před sebou vidíme v konvenční verzi a s označením bio. Proč zatím volíme hlavně potraviny bez zelené zebry, je zřejmé. Jejich cena bývá výrazně nižší.
Na téma biopotraviny a chemizace zemědělství jsme si popovídali s jednatelem české potravinářské firmy Semix Pluso, Kamilem Lisalem, který vidí nákup biopotravin jako investici do vlastního zdraví, nad kterou bychom neměli váhat. V rozhovoru upozorňuje také na to, že neexistuje studie prověřující kumulovaný dopad chemických látek, které jsou obsaženy v běžném jídle nebo i potravinách.
Jaký je v Česku zájem o produkty s označení bio?
Zatímco v České republice se spotřeba biopotravin pohybuje okolo 1,5 %, tak v Německu okolo 5 %, sousedním Rakousku okolo 9 % a ve skandinávských zemích jako Dánsko a Švédsko se spotřeba biopotravin drží okolo 10 %.
Takže už jste s vašimi produkty vstoupili na zahraniční trh?
Ano, sami jsme držiteli certifikátu, který nám umožňuje produkovat výrobky ze surovin pocházejících z ekologického zemědělství. Přestože na českém trhu jich nenabízíme mnoho, produkty v bio kvalitě především pod vlastní značkou odběratelů dodáváme ve větším množství do zahraničí. Jde především o klíčené suroviny, které patří mezi jedny z pilířů našeho sortimentu, dále je zájem o náš müsli sortiment, jako jsou tyčinky a granola, kterou oproti českému zákazníkovi kupují v zahraničí také ve slané verzi.
V zahraničí je biokvalita vyhledávaným artiklem, protože lidé se opravdu zajímají o to, co jí, a nejsou jim lhostejné širší environmentální souvislosti s pěstováním plodin a výrobou potravin.
Co dle vás může přesvědčit českého zákazníka, aby častěji vnímal biopotraviny jako například vklad do vlastního zdraví?
V první řadě si musíme uvědomit, že na náš organismus působí řada nejrůznějších chemických látek, které najdeme nejen v potravinách, vodě, ale i v oblečení, kosmetických výrobcích apod. Doposud nebyl proveden žádný výzkum, který by zkoumal, jak tyto látky působí na náš organismus kumulovaně. Lidský organismus je jim vystaven hromadně, a nikoli každé látce zvlášť, tak jak jsou látky v rámci povolených limitů zkoumány. V dnešní době se určitě není možné těmto chemickým látkám zcela vyhnout, proto vidím jako rozumnou cestu snažit se je přijímat v co nejmenším množství právě v potravinách. A u potravin se tato cesta nabízí ve formě potravin z ekologické produkce.
Ale každá potravina má více hodnotících kritérií, než jen například přítomnost reziduí pesticidů…
Ano, je jen jedním z ukazatelů, nutriční hodnoty a přítomnost, nebo naopak deficit, žádoucích živin je neméně důležitá. Biopotravina s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin není dobrou volbou. Z uvedeného vyplývá, že biopotraviny ano, ale je důležité sledovat nutriční hodnoty výrobků, tzn. nepřijímat nadbytek přidaného cukru a tuku, orientovat se na výrobky bohaté na vitaminy, zmíněnou vlákninu a kvalitní bílkoviny. To znamená, že i biopotraviny mohou být nezdravé z pohledu nevhodného složení.
Galerie: Semix vyrábí směsi pro pekaře a také obnovuje přírodu
A když se zaměříme na ty přínosy, máte nějaké konkrétní příklady, v čem jsou biopotraviny pro člověka lepší?
Většina analýz ukazuje, že biomléčné produkty a biomaso mají vyšší obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin. U bioovoce a biozeleniny jsou zase vyšší koncentrace například antioxidantů a u biozeleniny nižší obsah nežádoucího dusíku, pesticidy nesmí obsahovat vůbec. Obecně již opravdu můžeme říci, že byla potvrzena spojitost mezi chemizací prostředí s rozvojem alergií, poruchami nervového systému či diabetu II. typu.
Možná už jsme o přínosech biopotravin řadu dosud skeptiků přesvědčili, zvládneme zdůvodnit i vyšší cenu ekologické produkce?
Biopotraviny jsou v zásadě dražší všude, ale rozdíl v nákupním košíku biopotravin a standardní verze není ve vybraných státech tak markantní, jako je tomu například u nás. Cenu navyšuje jednak nižší zájem zákazníků a jednak jiný způsob chovu a pěstování.
S vyšším zájmem cena bia klesne?
Konvenční produkty jsou prodávány například v řetězcích ve velkých objemech a nemohou být s cenami biovariant srovnatelné. Dokud bude poptávka malá, tak i výroba biopotravin bude probíhat v menším množství a při distribuci dojde ke zvýšení nákladů na samostatnou logistiku, oddělené skladování pro zamezení kontaminace apod.
Kupujete biopotraviny?
A můžete být konkrétní i co se týče jiného způsobu chovu a pěstování bioprodukce, který výslednou cenu biopotravin zvyšuje?
Pokud si vezmeme maso v biokvalitě, tak musíme zohlednit četné rozdíly v chovu zvířat. Například kuřata z konvenčního chovu jsou namačkaná na malé ploše a poražena za šest týdnů, zatímco biokuřata mají mnohem lepší životní podmínky, větší prostor s venkovním výběhem, bezstresovější chov a porážka probíhá až ve věku dvanácti týdnů. Každé maso s označením bio bylo získáno ze zvířat krmených biokrmivem, které bylo opět pěstováno v biorežimu.
Jde-li o luštěniny a obiloviny v biokvalitě, tak opečovávaná půda musí být udržovaná bez chemických látek, kdy hovoříme především o pesticidech určených k tlumení chorob rostlin, plevelů a živočišných škůdců.
Vývoj cen potravin je však v dnešní době opravdu turbulentní. Jakou zdravou cestu vidíte jako dostupnou pro širší veřejnost?
Sám se se svou rodinou stravuji zdravě, nakupujeme biopotraviny, pokud tato varianta je k dispozici, a omezujeme spotřebu masa. Jsme zastánci stravovacího stylu zvaného flexitariánství, které je postaveno právě na omezené spotřebě masa. Kvalitní alternativu masu nabízí luštěniny a obiloviny, které naopak český spotřebitel ve svém jídelníčku zvýšit potřebuje a nastavením jídelníčku tímto směrem dojde nejen ke zvýšenému dodání vlákniny, ale také i k finanční úspoře v peněžence. To může být jedna cesta. Ostatně tento trend reflektujeme i do naší výroby, kdy nabízíme alternativy k živočišným produktům a rozšířili jsme portfolio výrobků pro vegany a vegetariány.
Dalším krokem k úsporám je revidovat stávající jídelníček a vypustit ze stravy všechny nadbytečné a nekvalitní potraviny. Budeme překvapeni, kolik výplňových a naprosto zbytečných potravin bez valné nutriční hodnoty (typu sušenky, pochutiny, fastfoodové a instantní jídlo, sladké nápoje, alkohol) zkonzumujeme navíc.
Ing. Kamil Lisal
Jeden ze tří zakladatelů české společnosti Semix, která začala před dvaceti sedmi lety s výrobou směsí určených pro pekaře, cukráře a mlékaře. Postupem času přešli k nadčasovému sortimentu zahrnujícímu snídaňové a svačinové cereálie prodávané koncovým zákazníkům pod značkou Zdravý život. Semix vlastní nebo má v pronájmu celkem šest přírodních, volně přístupných areálů.
Semix má dnes dvě stě dvacet pět zaměstnanců a vyváží zboží do třiceti pěti států světa.
ČLÁNKY DO MAILU