Přestože pravděpodobnost setkání se znovu s vracejícími se infekcemi může být relativně nízká a neustále se zdokonaluje i léčba, následky nákazy mohou být i dnes fatální. Na záškrt nedávno zemřel aktivní senior, na černý kašel zase měsíční dítě, které ještě nemohlo být chráněno očkováním.
Pochybujete-li nad tím, zda jste vůči těmto infekčním nemocem dostatečně imunní, změřte si hladinu protilátek z krve.
Nemoci nejsou vymýcené
Ještě nedávno to vypadalo, že se díky vysoké proočkovanosti populace podařilo výskyt většiny závažných infekčních onemocnění snížit na minimum. V posledních letech se však některá z nich opět objevují ve větší míře. Dle Světové zdravotnické organizace se například výskyt spalniček vloni v Evropě zvýšil pětačtyřicetkrát. Česká republika se letos mimo jiné potýká se zvýšenou incidencí záškrtu.
Návrat výskytu těchto onemocnění a jejich následné šíření je zapříčiněné nedostatečnou hladinou protilátek v populaci neboli nižší kolektivní imunitou. Pokles kolektivní imunity ovlivnilo více faktorů. Kromě toho, že dnes určitá část populace očkování odmítá, mnoho dospělých lidí zapomíná, že protilátky z těla postupně vyprchávají, a ochrana po vakcinaci tak není celoživotní,
vysvětluje lékařka Jarmila Bečvářová, lékařská ředitelka společnosti Synlab.
Jak jste na tom?
Černý kašel je výjimka
Jsou onemocnění, u kterých se protilátky kvůli prověření dlouhodobé ochrany z krve změřit nedají. Patří sem třeba černý kašel. Ne u všech onemocnění známe protektivitu protilátek, a tudíž nelze stanovit, jaká hladina je pro dlouhodobou ochranu dostatečná. Platí ale, že přítomnost protilátek může zabránit těžkému průběhu.
Zdroj: SZÚ
Ať už jde o povinná, nebo dobrovolná očkování, informaci o tom, zda máte proti konkrétnímu onemocnění od poslední vakcinace stále dostatek protilátek, vám dá krevní test. Vyšetření hladiny protilátek pomůže identifikovat jedince, kteří potřebují posílit svůj imunitní systém. Dle stavu naměřených protilátek lze pak učinit rozhodnutí o potřebě přeočkování.
Hladinu protilátek může někdo chtít ověřit kvůli těhotenství nebo cestování do zemí s vyšším výskytem určitých onemocnění. Kam na test protilátek? Vyšetření hladiny IgG protilátek lze podstoupit za poplatek u lékaře nebo například v odběrových laboratořích.
Co jsou protilátky?
Rozeznávat a ničit choroboplodné zárodky, které proniknou do našeho organismu, je jeden z hlavních úkolů našeho imunitního systému. Na tomto ochranném procesu se podílí imunita vrozená, kterou tvoří buněčný a humorální systém, a imunita získaná. Nedílnou součástí imunity získané jsou protilátky neboli obranná paměť proti konkrétnímu mikrobu, se kterým se jedinec setkal.
Dlouhodobou ochranu zajišťují protilátky IgG. Protilátky se podle stavby svých molekul dělí až do pěti tříd – IgG, IgA, IgM, IgD a IgE. Chceme-li se zaměřit na dlouhodobou ochranu organismu, zajímají nás protilátky IgG.
IgG jsou nejčastěji zastoupené protilátky v lidském těle, tvoří tři čtvrtiny všech protilátek v krevní séru. Při vniknutí choroboplodného zárodku do těla dochází k aktivaci imunitního systému a produkci protilátek, které se podílí na jeho likvidaci. IgG protilátky přetrvávají v plazmě a při opakovaném setkání s patogenem navozují rychlou imunitní odpověď,
vysvětluje Bečvářová. Obranu získáváme nemocí nebo očkováním.
Uvažujete o tom, že se necháte přeočkovat proti nemocem, jako jsou černý kašel nebo záškrt?
Dlouhodobé ochranné protilátky IgG může organismus získat dvěma způsoby – přirozeně, nebo uměle. Přirozeně se protilátky vytváří při prodělání infekce. Ty jsou vysoce specifické a u některých onemocnění, jako je klíšťová encefalitida, přetrvají v organismu celý život. Druhý způsob tvorby dlouhodobých protilátek je očkování.
Vakcinací se do těla ve velmi malých dávkách vpravuje výrazně oslabený patogen daného onemocnění, který v organismu navodí protilátkovou odpověď. Očkováním nelze navodit stejně velkou tvorbu protilátek jako při prodělání nemoci, ochrana po něm tak přetrvává výrazně kratší dobu. Pakliže se patogen organismu časem nepřipomene, vyprchá imunita úplně,
upřesňuje lékařka.
Devatero povinných očkování
Vzhledem k tomu, že prodělání některých infekčních onemocnění může být životu ohrožující, jediná cesta, jak proti nim náš organismus naučit obraně, je právě podstoupení vakcinace. V České republice je vakcinace rozdělená na povinnou a dobrovolnou.
Povinné je očkování proti devíti onemocněním. Kromě výše zmíněných k nim patří také například příušnice, černý kašel nebo zarděnky. Mezi ty dobrovolné patří vakcinace proti klíšťové encefalitidě nebo chřipce. Jak dlouho vydrží ochrana po očkování? Přetrvání protilátek po očkování je ovlivněno řadou faktorů, jako je zdravotní stav, věk očkovaného, ale také typ vakcíny. Nelze proto s jistotou plošně říci, jak dlouho ochrana proti určité infekci v těle přetrvá.
U spalniček to může být 20, ale i méně, nebo naopak mnohem více let. Každý organismus je jiný, a proto i protilátková odpověď je vlastní každému jedinci v různé síle a délce.
Galerie: Jak cestuje zkumavka krevní laboratoří
Dospělí si musí imunitu hlídat sami
Děti jsou očkovány během kontrol u pediatra podle kalendáře, který se řídí doporučeními České vakcinologické společnosti. V dospělosti už si však platnost jednotlivých očkování musí hlídat každý sám. Mnoho lékařů na potřebu přeočkování své pacienty upozorňuje, kontrola dodržování intervalů však není jejich povinností. Část populace navíc na prevenci ke svému praktikovi vůbec nedochází, a lékař tak nemá ani možnost takové pacienty o nutnosti přeočkování informovat,
říká lékařka Jarmila Bečvářová.
Na svého lékaře se v ohledu kontroly intervalů přeočkování dle březnového průzkumu agentury Ipsos spoléhá přes 30 procent lidí. Dalších 7 procent neřeší platnost vakcinace vůbec. Přes tři čtvrtiny respondentů pak netuší, zda mají stále platné očkování proti spalničkám nebo žloutence, ačkoli 90 procent dotázaných považuje ochranu proti infekčním onemocněním za důležitou.
ČLÁNKY DO MAILU