Lidí často netuší, že mají srdeční arytmii. Příznakem může být bušení srdce i točení hlavy

Arytmie je souhrnné označení pro poruchy srdečního rytmu. Jde o nejrozšířenější srdeční onemocnění vůbec, která nemusí jinak zdravému člověku působit vážnější problémy. Pro pacienty s dalším srdečním onemocněním ale mohou být arytmie nebezpečné či dokonce život ohrožující. Při srdeční arytmii nepracuje srdce efektivně, což má vliv na další orgánové soustavy v těle.

Co je arytmie?

Poruchy srdečního rytmu jsou způsobeny nesprávnou tvorbou či vedením elektrických vzruchů, které zodpovídají za stahování srdečního svalu. Existuje velké množství arytmií způsobujících různé druhy potíží. Pro některé arytmie je charakteristický zrychlený srdeční rytmus, pro jiné naopak zpomalený rytmus nebo dokonce výpadky v srdeční činnosti. Za normálních okolností dojde ke kontrakci srdečního svalu 60–100krát za minutu. [1, 2, 3]

Přečtěte si také:

Hypertenzí trpí každý druhý padesátník, může skončit infarktem. Měřte si tlak doma, radí lékaři

Druhy arytmie

Ke klasifikaci arytmií se přistupuje hned z několika hledisek. Jedním z nich je dělení podle oblasti vzniku:

• sinusová arytmie,
• supraventrikulární arytmie,
• komorová arytmie.

Podle srdeční frekvence můžeme arytmie rozdělit na:

• bradykardie (bradyarytmie) – patologické zpomalení srdečního rytmu,
• tachykardie (tachyarytmie) – patologické zrychlení srdečního rytmu.

Dalším důležitým parametrem, podle kterého se posuzují arytmie, je klinická závažnost. Existují:

• benigní arytmie – většinou nezpůsobují žádné jiné potíže,
• maligní arytmie – mají život ohrožující charakter a mohou vést k okamžitého srdečnímu selhání. [4, 5, 6]

Přečtěte si také:

Sedm příznaků, že vám selhává srdce

Bradykardie

Bradykardie, jinak nazývaná jako bradyarytmie, je zpomalení srdeční činnosti pod 60 tepů za minutu. Výrazné zpomalení srdeční frekvence přetrvává i během fyzické zátěže. Pacienti s bradyarytmií mívají problémy se zvýšenou zátěží, protože je jejich srdce zvyklé pracovat pomalu. Objevují se u nich například:

• závratě a točení hlavy,
• zadýchávání a únavnost,
• případně i krátkodobá ztráta vědomí. [7, 8]

Tachykardie

O abnormálně zvýšené srdeční činnosti hovoříme ve chvíli, kdy má pacient více než 100 tepů za minutu. Nejběžnějším příznakem tachykardie jsou takzvané palpitace, což ve většině případů představuje jakési vynechání nebo škobrtnutí srdeční aktivity. Pacienti palpitace pociťují jako velice nepříjemný pocit rychlého až usilovného bušení srdce.

Při tachyarytmii je velice běžná fibrilace síní, kdy dochází ke vzniku elektrických impulzů na mnoha místech v srdečních síních. Pro tento druh arytmie je typické nepravidelné bušení srdce, únavnost nebo dušnost.

Další příznaky tachykardie:

• záchvaty pravidelného bušení srdce,
• pocity tísně a zkráceného dechu,
• pocit tlaku na hrudi,
• pocit pálivé bolesti na hrudi (angina pectoris),
• slabost,
• krátkodobá ztráta vědomí. [9, 10, 11]

Příčiny vzniku arytmie

Jako nejčastější příčina bývá uváděna ischemická choroba srdeční (ICHS). Arytmie ale může být vyprovokována celou řadou dalších faktorů, které ovlivňují nervový systém:

• arteriální hypertenze,
• poruchy acidobazické rovnováhy a změny hladin minerálů,
• změna hladin hormonů (například u poruchy štítné žlázy),
• dilatace nebo hypertrofie srdce,
• zánět srdečního svalu (myokarditida),
• vrozené nebo získané srdeční vady,
• narušení rovnováhy vegetativního nervového systému v důsledku stresu nebo šoku,
• intoxikace alkoholem,
• požití některých léků (digoxin, diuretika, antiarytmika),
• požití návykových látek,
• kouření,
• nadměrné pití kávy.

Specifickým typem arytmie je tzv. respirační arytmie, při které je odchylka od normální srdeční frekvence závislá na dýchání. Tento jev je poměrně běžný u mladších jedinců. U starších lidí může poukazovat na neurózu. [12, 13, 14]

Přečtěte si také:

Aby vaše srdce utáhlo dovolené a cestování, je lepší některé věci nedělat

Arytmie u dětí

U dětských pacientů se nejčastěji vyskytuje supraventrikulární tachykardie. Většinou má formu krátkých záchvatů, ale pokud trvá desítky minut až hodiny, může vést k oběhovým problémům či dokonce k srdečnímu selhání. Bradykardie je u dětí méně obvyklá, přičemž u většiny pacientů probíhá asymptomaticky. [15, 16]

Arytmie v těhotenství

U těhotných žen je výskyt arytmií poměrně častý. Mohou jimi trpět jak ženy, které doposud žádné potíže neměly, tak i pacientky se známým srdečním onemocněním. Nejvyšší riziko vzniku arytmie je u pacientek s chirurgicky korigovanou vrozenou srdeční vadou a pacientek s vrozeným syndromem long-QT. [17, 18]

Diagnostika arytmie

Nejvyužívanější diagnostickou metodou při podezření na arytmie je EKG (elektrokardiogram). EKG lze provádět buď jako jednorázové vyšetření přímo v ordinaci lékaře, nebo 24hodinovým monitorováním. Jedná se o Holterovskou monitoraci, při které pacient dostane domů záznamové zařízení propojené s elektrodami na jeho těle.

Přístroj je schopen zaznamenat i krátkodobé změny srdeční frekvence. Během vyšetření si má pacient zapisovat všechny aktivity, kterým se věnoval, případně i nepříjemné pocity (slabost, pocení, silné emoce) a veškeré zdravotní problémy. Některým pacientům může být Holter ponechán i déle, běžné jsou třeba dva dny. [19, 20, 21]

Léčba arytmie

Léčebný postup se volí u arytmií vždy individuálně podle toho, jakým typem arytmie pacient trpí a jak moc je v jeho případě srdeční sval postižen.

Léčba bradykardie

Léky na srdeční arytmii nejsou u bradykardií příliš využívané. Efektivnější je použití kardiostimulátoru, který může být při dočasné terapii akutně vzniklé arytmie mimo tělo pacienta. U trvalých kardiostimulací se kardiostimulátor implantuje přímo do těla pacienta (nejčastěji pod klíční kost). [22, 23]

Léčba tachykardie

Na rozdíl od bradykardie se pacientům s tachykardií běžně předepisují nejrůznější medikamenty ze skupiny antiarytmik.

Jedním z moderních způsobů léčby, který se u této skupiny srdečních poruch využívá, je ablace srdeční arytmie (katetrizační ablace). Pomocí elektrodového katetru se teplem zklikvidují drobné části srdeční svaloviny, ve kterých sídlí problémy způsobující arytmii.

U maligních tachykardií se přistupuje k implantaci kardioverteru-defibrilátoru. Tento přístroj monitoruje srdeční aktivitu nemocného, a pokud zaznamená život ohrožující tachykardii, vyšle do srdce elektrický výboj. Tento impulz, který pacient pocítí jako silné škubnutí v hrudníku, pomůže s návratem srdečního rytmu do fyziologických hodnot. [24, 25, 26]