„Hned mě odepsali, že kojit nebudu moct, podle mých bradavek, přitom mi ani nedali klid a soukromí na vyzkoušení. Já jsem nám s mimi věřila, že to dáme jednoduše. Hned jak sestra odešla, tak se přisál,“ popsala například svou zkušenost jedna z matek v dotazníku Ohodnoťte svoji porodnici.
Co se dozvíte v článku
Letošní téma je snižování nerovností
„V souvislosti se Světovým týdnem kojení, který se již tradičně koná první týden v srpnu a jehož letošním tématem je ‚Snižujeme nerovnosti v kvalitě poskytování zdravotní péče‘, se v rámci naší analýzy dat z Průvodce porodnicemi věnujeme podrobně kojení a tomu, jakou podporu dostávají rodičky bezprostředně po porodu a na oddělení šestinedělí,“ popsala Miloslava Kramná, koordinátorka Průvodce porodnicemi Aperio.
„První hodiny a dny jsou pro úspěšné kojení zásadní a naše analýza ukazuje, jak velký vliv podpora a kvalitní informace na kojení mají. Od žen, které se podělily o svou zkušenost z porodnice, se bohužel stále dozvídáme o zastaralých a nevhodných doporučeních, které v některých porodnicích dostávají,“ dodala.
Kojení do dvou hodin po porodu je důležité
Po vaginálním porodu zahájilo kojení do dvou hodin od porodu 52,7 procenta žen. Data ukazují souvislost této praktiky se způsobem krmení při propuštění z porodnice.
„Mezi dětmi, u kterých bylo kojení zahájeno do 2 hodin po porodu (a to ve srovnání s dětmi, u kterých kojení tomu ta nebylo), bylo při propuštění z porodnice více takzvaně plně kojených dětí (84,4 % oproti 61,6 %), méně dětí, které byly souběžně s kojením dokrmovány (14,5 % oproti 29,6 %) a méně dětí krmených umělým mlékem (1,2 % oproti 8,8 %),“ uvádí Průvodce porodnicemi.
Plně kojené dítě přitom znamená, že je dítě krmeno jen mateřským mlékem v době odchodu z porodnice, nezohledňuje, jestli během pobytu v porodnici dostalo, nebo nedostalo dokrm. Oproti tomu takzvané výlučné kojení znamená, že dítě nedostalo jinou stravu než mateřské mléko. Právě tento ukazatel WHO doporučuje sledovat a podporovat.
„Směla jsem kojit jen ob dvě dávky“
Na nerovnosti v podpoře kojení ukazují i data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Podle nich se 95 procent žen pokusilo o kojení. Při propuštění z porodnice bylo plně kojeno 75 procent novorozenců, 20 procent pak bylo kojeno s dokrmem a 5 procent odcházelo plně na umělé výživě.
„Syn byl přikrmován, směla jsem ho kojit jen ob dvě dávky, že prý kvůli malé porodní váze, že by ho to prý příliš unavovalo. Nakonec se v pěti týdnech odstavil, pít ze stříkačky pro něj bylo pohodlnější a nemohla jsem ho ‚násilím‘ nutit, protože měl tříselnou kýlu. ‚Nejlepší‘ byla ta lež v propouštěcí zprávě, že prý byl přikrmován z důvodu mé nedostatečné laktace, což vůbec nebyla pravda,“ uvedla jedna z matek ve zmíněném dotazníku.
Nejvíce kojených dětí je v Libereckém kraji
Rozdíly podle ÚZIS existují napříč kraji i jednotlivými porodnicemi. Nejlépe je na tom například Liberecký kraj, kde odchází z porodnice domů 81 procent plně kojených dětí. Naopak v Ústeckém je to jen 67 procent.
Pokud bychom vzali v potaz všechny české porodnice, pak ta nejlepší z nich uvedla 94 procent plně kojených dětí. Ta nejhorší pak pouze 38 procent.
Velký rozdíl je i dle typu porodu:
- spontánní vaginální: 79 % plně kojených dětí
- operativně vaginální (VEX, kleště): 69 % plně kojených dětí
- plánovaný císařský řez: 66 % plně kojených dětí
- akutní císařský řez: 61 % plně kojených dětí
Rozdíly dle gestačního stáří novorozenců:
- do 27. týdne: 21,5 % plně kojeno
- 28.–31. týden: 40,1 % plně kojeno
- 32.–36. týden: 50,5 % plně kojeno
- 37.–39. týden: 74,2 % plně kojeno
- nad 40. týden: 78,7 % plně kojeno
Jen polovina předčasně narozených dětí odcházela z porodnice plně kojena.
Využily, nebo využily byste možnost návštěvy porodní asistentky doma?
Kojení prospívá dítěti i matce
„Kojení je fyziologickou normou a jedním z nejefektivnějších způsobů, jak zajistit zdraví dětí a jejich matek,“ uvedl na tiskové konferenci ke Světovému týdnu kojení náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.
U matek nekojení zvyšuje riziko rakoviny prsu a vaječníků, riziko výskytu diabetu 2. typu či některých kardiovaskulárních onemocnění, jako je infarkt myokardu a mrtvice.
Pro dítě pak kojení představuje ochranu proti nemocem a napomáhá jeho zdravému fyzickému vývoji. „Snižuje například riziko vzniku leukemie, působí preventivně proti diabetu, obezitě a vzniku alergií. Ženské tělo navíc dokáže vytvořit složení mléka přesně podle potřeb dítěte,“ říká doktor Milan Prokop, konzultant Vojenské zdravotní pojišťovny.
Kromě toho kojení snižuje riziko náhlého úmrtí kojenců (SIDS), infekcí ucha, dýchacích cest a trávicího traktu a také příznivě ovlivňuje pravděpodobnost rozvoje chronických stavů, jako jsou astma, obezita a diabetes 2. typu.
Nejen zdravotnické téma
„Kojení nelze redukovat na výhradně zdravotnické téma. Má také významnou společenskou, environmentální a lidskoprávní dimenzi. Vytváření vstřícného prostředí a podmínek pro podporu kojení na všech úrovních je nedílnou součástí podpory reprodukčního zdraví a práv žen i naplňování práv dětí,“ uvedla zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Světový týden kojení
Světový týden kojení (World Breastfeeding Week, WBW) je globální kampaň zaměřená na zvýšení povědomí a podporu kojení. Probíhá každoročně od 1. do 7. srpna a začal se slavit roku 1992 na základě Innocenti deklarace z roku 1990. Světový týden kojení je každoročně organizován Světovou aliancí pro kojení (WABA) ve spolupráci s UNICEF, WHO a dalšími zdravotnickými a nevládními organizacemi, jako je např. La Leche League International či International Baby Food Action Network.
Kampaň se zabývá tématy jako zdravotní systémy, práva žen, ekonomie a ekologie a od roku 2016 je sladěna s Cíli udržitelného rozvoje OSN. Cílem WBW je informovat, zakotvit, zapojit a podnítit akci na podporu kojení po celém světě.
Letošním tématem WBW je snižování nerovností.
ČLÁNKY DO MAILU