Třezalka mírní stres a zlepšuje úzkosti. Nesmí se však kombinovat s některými léky

Co je to třezalka

Třezalka (lat. Hypericum, angl. St. John’s wort) je divoce rostoucí bylina vyznačující se shluky výrazně žlutých květů. V lidovém léčitelství se používá od nepaměti pro léčbu různých zdravotních a psychických potíží, avšak v dnešní moderní době se k některým jejím účinkům vědci staví spíše skepticky. Přesto se však tato bylinka těší velké oblibě v alternativní medicíně a najdete ji v některých doplňcích stravy či farmaceutických i kosmetických produktech.

Anglický název třezalky St. John’s wort má původ ve jméně sv. Jana Křtitele, jelikož květy této rostliny kvetou kolem 24. června, což byl den jeho narození. Slovo wort je pak starý anglický výraz pro rostlinu. V českém jazyce má tato bylina spoustu dalších pojmenování, jako je například svatojanská bylina, čarovník, děravec, dřezalka, krevníček, kvítí Panny Marie, bylina sv. Jana a mnoho dalších. [1, 2, 3]

Jaké druhy třezalky rostou v ČR

V současné době mají vědci určeno něco kolem 490 druhů třezalek rozšířených po celém světě. Na území Evropy se pak nachází asi 65 druhů, přičemž největší druhové zastoupení této byliny je ve Středomoří. V České republice roste pouhý zlomek doposud známých třezalek. Naleznete zde celkem osm druhů, mezi které se řadí:

• třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum L.),
• třezalka chlupatá (Hypericum hirsutum L.),
• třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum),
• třezalka rozprostřená (Hypericum humifisum L.),
• třezalka čtyřkřídlá (Hypericum tetrapterum),
• třezalka horská (Hypericum montanum),
• třezalka pěkná (Hypericum mutilum),
• třezalka ozdobná (Hypericum elegans willd). [4, 5, 6, 7]

Třezalka tečkovaná

Jedním z nejběžnějších druhů u nás je třezalka tečkovaná. Jedná se o vytrvalou lysou bylinu vyznačující se bohatým květenstvím. Na území České republiky roste hojně s výjimkou oreofytika, což jsou horské oblasti s výskytem převážně chladnomilných druhů rostlin. Najdete ji zejména na slunných místech, jako jsou stráně, pastviny, paseky, okraje cest, úhory a podobně.

Lodyhy této rostliny jsou obvykle nevětvené, vystoupavé a 30 až 100 cm vysoké. V jejich horní části se nachází kvetoucí úžlabní výhonky. Listy má třezalka podlouhlé nebo vejčité a nachází se na nich tečkovité siličné nádržky. Délka listů se pohybuje od 15 do 35 mm a šířka od 5 do 15 mm. Květy třezalky tečkované jsou zlatožluté a bohaté. Korunní lístky má tato bylinka nesouměrné, dlouhé 8 až 18 mm a jsou žláznatě tečkované a čárkované. Plodem této rostliny je tobolka. [8, 9]

Třezalka chlupatá

Kromě bezlesých lokalit v nižších polohách České republiky se třezalka chlupatá vyskytuje prakticky po celém jejím území. Jedná se o vytrvalou bylinu, která se nachází zejména na mýtinách, křovinatých stráních a v listnatých lesích. Tento druh vyžaduje vlhké a na živiny bohaté půdy a kvete od června do srpna.

Tato třezalka je vysoká od 40 do 100 cm a jejím poznávacím znakem jsou rezavé nebo špinavě bílé chloupky. Lodyha rostliny je oblá, listy jsou přisedlé nebo krátce řapíkaté s plochým okrajem a drobnými siličnými nádržkami. Květy třezalky chlupaté jsou velké 10 až 14 mm a korunní lístky jsou žláznaté ve špičce. [10, 11]

Třezalka skrvnitá

Dalším běžným druhem vyskytujícím se na území ČR je třezalka skvrnitá. Na rozdíl od třezalky tečkované se však objevuje především v chladnějších oblastech. V teplejších lokalitách roste spíše vzácně nebo zcela chybí. Vyhovují jí vlhčí a chladnější stanoviště a nejčastěji se s ní setkáte na loukách, pastvinách, mýtinách a ve vlhkých lesích.

Třezalka skvrnitá dorůstá do výšky až 60 cm, její lodyha je lysá, přímá a čtyřhranná. Listy má přisedlé a většinou eliptické nebo někdy vejčité. Tečkované siličné nádržky se u tohoto druhu na listech obvykle nevyskytují. Květy mají široce vejčité až vejčitě kopinaté kališní lístky a jsou 20 až 30 mm velké. Korunní lístky jsou žluté a ve špičce žláznatě tečkované a čárkované. [12, 13]

Galerie: Bylinky, které pomohou s nespavostí

• 
• 
• 

Další 3 fotografie

Jaké má třezalka účinky na zdraví

Třezalky byly od starověku používány k léčbě různých onemocnění, ať už těch fyzických, nebo naopak psychických. V lidovém léčitelství je tato bylinka považována za přírodní antidepresivum, které díky svým uklidňujícím účinkům pomáhá zahánět pocity melancholie, regulovat stres a celkově podporovat duševní rovnováhu pacienta. Mnozí odborníci jsou však stále vůči uvedeným účinkům skeptičtí.

Stude z roku 2017 uvádí, že třezalka tečkovaná může být stejně účinná jako selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), které jsou třídou antidepresiv používaných pro snižování příznaků mírné až středně těžké deprese. Jiní vědci však zase varují, že dostupné výzkumy nemusely řádně zohlednit možné nežádoucí účinky rostliny a množství výzkumů zaměřujících se na použití byliny k léčbě těžké deprese není dostatečné.

Kromě dohadů o tom, zda má třezalka tečkovaná účinky při léčbě deprese, či nikoliv, se vedou ještě další spory o jejích účincích na zdraví. Na základě některých studií bylo zjištěno, že by tato bylina mohla mít vliv na léčbu určitých zdravotních stavů. Tyto výzkumy je však ve většině případů potřeba ještě podpořit dalšími studiemi, a proto se odborníci v některých tvrzeních o účincích této rostliny zcela neshodují.

• ADHD: třezalka tečkovaná může být údajně na základě jedné studie z roku 2020 lehce účinná při léčbě ADHD. Americká akademie rodinných lékařů však uvádí, že lékaři nedoporučují používat třezalku k léčbě ADHD, dokud více důkazů nepodpoří její použití.
• Atopická dermatitida: podle jedné malé pilotní studie místní aplikace třezalky tečkované může zlepšit příznaky ekzému, nicméně někteří vědci se k tomuto tvrzení staví skepticky.
• Psoriáza: dle menšího výzkumu provedeného na 20 lidech s ložiskovou lupénkou místní aplikace třezalky tečkované zlepšila zánět a snížila závažnost onemocnění. I zde je však pro potvrzení těchto výsledků zapotřebí dalších výzkumů.
• Menopauza: některé studie také naznačují, že třezalka tečkovaná může pomoci snížit příznaky spojené s menopauzou, jako jsou například návaly horka či změny nálad. [14, 15, 16, 17, 18]

Na co se dnes třezalka používá

I přes veškeré spekulace a dohady vědců se dnes třezalka používá pro podporu léčby některých zdravotních neduhů nebo úrazů. Už naši předci využívali tuto bylinu k léčbě namožených a bolavých svalů, zranění po úderech nebo při různých nervových obtížích. K tomuto účelu se obvykle vaří čaj z třezalky v kombinaci s jinými bylinami (například meduňkou).

Výluh z třezalky se využívá někdy také v případě průjmu nebo při léčbě zánětu trojklanného nervu. Této bylině se pak navíc obecně přisuzují uklidňující účinky, které mohou pomoci v boji s nespavostí, hysterickými záchvaty, náměsíčností nebo nočním pomočováním. Některé zdroje kromě toho uvádějí, že třezalkový čaj podporuje vývin ženských orgánů a srovnává nepravidelnost menstruačního cyklu.

Třezalka může mít navíc pozitivní vliv také na trávicí trakt a ledviny. Působí močopudně, podporuje funkci močových cest, žaludku, jater a žlučníku. Vzhledem k uklidňujícím vlastnostem se tato bylina někdy doporučuje také pacientkám, které trpí premenstruačním syndromem, s nímž souvisí časté změny nálad, podrážděnost nebo bolesti v podbřišku. [19, 20, 21, 22]

Nežádoucí účinky třezalky

Doplňky stravy z třezalky mohou ovlivnit způsob, jakým organismus zpracovává určité léky, což může vést vlivem snížení účinnosti daných medikamentů k vážným zdravotním problémům, a v některých extrémních případech dokonce k úmrtí pacienta. Na vině jsou přitom takzvané floroglucinoly, což jsou látky obsažené v třezalce, jež způsobují aktivaci enzymů, které léky v těle pacienta odbourávají. Konkrétně se přitom jedná o cytochrom P450 3A4 a P-glykoprotein.

Než začnete užívat produkty z této rostliny, je tedy vhodné konzultovat s lékařem, zda doplňky z třezalky nemohou nějakým způsobem působit na léčiva, která užíváte. Třezalka by se pak obecně neměla užívat, pokud berete následující léky:

• antidepresiva,
• antivirotika,
• Digoxin,
• Warfarin,
• Cyklosporin,
• cytostatika,
• hormonální antikoncepci,
• léky snižující vysokou hladinu cholesterolu v krvi,
• některé léky na nespavost,
• některé chemoterapeutické léky,
• některé léky proti HIV,
• barbituráty,
• Alprazolam,
• a další.

Produkty z třezalky mohou navíc u některých citlivějších jedinců způsobit určité vedlejší účinky. Stejně jako antidepresiva by se přitom tato bylina měla přestat užívat postupně, a ne najednou, aby se těmto nežádoucím účinkům předešlo. Mezi vedlejší projevy, které se mohou objevit při užívání doplňků z třezalky, patří například:

• úzkost,
• závrať,
• sucho v ústech,
• bolest hlavy,
• neklid,
• sexuální dysfunkce,
• kožní reakce,
• žaludeční nevolnost,
• únava.

V případě, že bylinu užíváte v příliš velkých dávkách, je možné, že se u vás projeví také zvýšená citlivost na světlo (tzv. fotosenzitivita). Pokud navíc kůži vystavíte slunečním paprskům, může dojít k nepříjemné reakci na pokožce. Z toho důvodu je nezbytné používat ochranu v podobě dlouhých rukávů a nohavic a kůži pravidelně mazat opalovacím krémem. Někteří pacienti by navíc produkty třezalky vůbec užívat neměli. Jedná se zejména o kojící ženy a osoby trpící nízkým tlakem, cukrovkou nebo pylovou alergií. [23, 24, 25, 26, 27]

Co se z třezalky vyrábí

Třezalku tečkovanou užívali lidé v dávných dobách nejen k léčbě různých nemocí a zranění, ale také k některým magickým rituálům. Například věřili, že je tato rostlina dokáže ochránit před zlými duchy. Nebo si z třezalek děvčata také vázala věnečky, takzvané Janovy koruny, které se nosily při tanci kolem Janova ohně.

Přečtěte si také:

Na bolestivou menstruaci i nespavost vyzkoušejte mateřídoušku, zmírní i kašel

Dnes už se tato bylina využívá spíše k terapeutickým účelům. V lidovém léčitelství nachází využití pro své specifické vlastnosti jako léčivka, ze které se vyrábí různé produkty, které jsou určeny buď k vnitřnímu, nebo k vnějšímu užití. Mnohé z nich si přitom člověk zvládne připravit sám doma. Nejčastěji se pak s třezalkou setkáte v následující podobě:

• třezalkový olej (tzv. Janův olej),
• třezalkový čaj,
• třezalkové kapky,
• třezalková tinktura,
• třezalková koupel,
• třezalkové tablety,
• třezalková šťáva. [28, 29, 30]

Jak pěstovat třezalku tečkovanou

Pěstování třezalky tečkované není příliš náročné, jelikož tato bylina nemá výrazné nároky na půdu. Doporučuje se však sázet rostlinu do hlinitopísčité a mírně vápenité půdy. Ačkoliv je vhodné třezalku vysazovat do propustné zeminy, dejte si pozor na příliš velkou vlhkost, která by jí mohla uškodit. Stanoviště by pak mělo být slunné nebo v polostínu a dobře chráněné před větrem.

Semena třezalky lze vysévat už na podzim přímo do záhonu, a to zhruba do 0,5 cm hloubky. Stejně tak je ale možné předpěstovat si sazeničky třezalky doma a vysadit ji ven na jaře. Klíčení semen v domácích podmínkách trvá přibližně jeden až dva měsíce. Výsadba do venkovních záhonů se pak provádí přibližně 5 týdnů po vyklíčení byliny, ideálně v období od dubna do června. [31, 32]