Třiasedmdesátiletý Miloslav z Prahy byl až téměř do padesátky aktivní a nemusel řešit žádné zdravotní problémy. I proto ho infarkt, který ho ve 49 letech postihl, zaskočil.
Co se dozvíte v článku
„Trávili jsem s rodinou Velikonoce na chalupě a najednou jsem ucítil velkou bolest na hrudi, která mi začala vystřelovat do ruky a do dásně,“ vzpomíná Miloslav, kterému rodina hned zavolala záchranku. V nemocnici mu lékaři poskytli první pomoc, a jakmile to bylo možné, převezli jej do Prahy do Nemocnice Na Homolce. Zde lékaři Miloslavovi zavedli do srdeční cévy tzv. stent, drátěnou „trubičku“, která zajišťuje správné proudění krve.
„Zákrok proběhl bez problémů a můj stav se zlepšil, takže jsem myslel, že bude zase vše jako dřív,“ říká pacient s tím, že dostal také běžné léky pro prevenci dalšího infarktu.
Infarkty se vracely, pak pacient zkolaboval úplně
Jenže po osmi letech přišel druhý infarkt, a po roce dokonce ještě další, už třetí. „V obou případech jsem skončil v nemocnici. Lékařům se opět podařilo můj stav stabilizovat a dalších osm let jsem žil bez problémů. Pak jsem ale kvůli srdeční zástavě zkolaboval při obědě s dcerou přímo v restauraci,“ popisuje Miloslav. „Znovu jsem skončil v nemocnici, a tenkrát to se mnou bylo hodně špatné. Vypadalo to, že to nepřežiji, a pokud ano, tak s trvalými následky. Nakonec jsem to ale vybojoval.“
To už měl podle lékařů oslabenou funkci srdečních komor a trpěl chronickým srdečním selháním. Proto kardiologové Miloslavovi voperovali defibrilátor a upravili léčbu, která nově zahrnovala i léky na snížení srážlivosti krve. Situace se zase na nějakou dobu uklidnila.
Léčíte se se srdcem a oběhovým systémem?
Stav se začal znovu zhoršovat
Před dvěma roky se však jeho stav kvůli arytmii, tedy nepravidelnému srdečnímu rytmu, znovu zhoršil. Miloslav podstoupil několik zákroků, které však nebyly úspěšné. Jeho kardiolog mu proto doporučil vyšetření ve specializované ambulanci srdečního selhání. A tam lékaři zjistili, že defibrilátor již selhávajícímu srdci nestačí.
„Dostal jsem jiný typ defibrilátoru a nové léky. Arytmie mi ale zůstaly, a letos na začátku roku jsem navíc začal mít výrazné problémy s dýcháním,“ říká Miloslav a doplňuje: „Dříve jsem se také při námaze zadýchával, ale dalo se to zvládnout. Tohle bylo mnohem horší. Navíc mi otékaly nohy a byl jsem hodně unavený. Došlo to až tak daleko, že jsem se nemohl nadechnout a v jednu chvíli jsem se skoro dusil. Dcera mě proto odvezla opět do nemocnice.“
Nakonec pomohla ablace a moderní léky
Jakmile se jeho stav podařilo stabilizovat, rozhodli lékaři, že mu provedou tzv. ablaci, při které se vpichem přes třísla do cév zavedou katetry. Ty pak dokážou snímat elektrické signály a stimulovat srdce. Přes takový ablační katetr se vyšle do srdce vysokofrekvenční proud, který odstraní srdeční tkáň v místě, kde fibrilace síní vzniká, a tím odstraní arytmii.
Zároveň Miloslavovi znovu upravili léčbu: nasadili mu mimo jiné i nové léky na srdeční selhání zvané glifloziny.
„Cítím se docela dobře“
V současné době již sice Miloslav trpí pokročilým srdečním selháním, ale díky moderní léčbě se u něj daří tlumit příznaky, jako jsou výrazné potíže s dechem nebo otoky dolních končetin.
„Teď je mi celkem dobře. Je to sice o něco horší než dříve, ale beru to pozitivně. Lékaři dělají maximum, abych se cítil co nejlépe, a za to jsem jim moc vděčný,“ říká Miloslav. „Za těch skoro dvacet pět let od prvního infarktu se medicína neskutečně posunula, a to jak v možnostech zákroků a léčby, tak v přístupu k pacientům. To poznám i já jako laik. A díky tomu tady i přesto, že mi srdce selhává, ještě jsem a mohu, i když s určitými omezeními, fungovat.“
Lékař: Příběh dokazuje rozvoj léčebných možností
Podle místopředsedy České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti a vedoucího lékaře ambulance srdečního selhání v Nemocnici Na Homolce Filipa Málka je Miloslav vlastně typickým pacientem se syndromem chronického srdečního selhání.
„Pacient podstoupil řadu zákroků, které mu nepochybně prodloužily život. Jeho příběh také dokumentuje vývoj nefarmakologické léčby (nejprve zavedení defibrilátoru, pak rozšíření přístrojové terapie na srdeční resynchronizační léčbu a úspěšná ablace perzistující fibrilace síní) a farmakoterapie (mezi hlavní mezníky patří zavedení moderních přípravků ze skupiny gliflozinů a dalších léků modifikujících průběh srdečního selhání). Léčebné možnosti se v průběhu pacientova života výrazně zlepšily. Nyní je na optimální farmakoterapii, která mu umožňuje pobyt mimo nemocnici a přijatelnou kvalitu života,“ říká Málek.
Jak se srdeční selhání projevuje?
Srdeční selhání je stav, ke kterému dochází, když je pro srdce obtížné pumpovat krev do celého těla. Kvalitu života pacientů pak ovlivňuje řada věcí. Především tedy příznaky: dušnost, otoky dolních končetin, únava a současně nespavost. Nemocný někdy nezvládne ani běžné denní aktivity. Dále mají vliv i časté kontroly u lékaře, pacienti musí dodržovat režimová opatření, například se denně vážit, měřit si tlak, hlídat si příjem tekutin a stravu, a v neposlední řadě také musí platit za léky.
„Pacienti v produktivním věku nejsou často schopni plné pracovní zátěže. Je proto důležité srdečnímu selhání předcházet zdravým životním stylem a v případě jakýchkoliv potíží co nejdříve vyhledat lékaře,“ dodává Málek.
Léčba: léky, méně stresu a pohyb
V Česku trpí srdečním selháním zhruba každý pátý pacient nad 75 let (konkrétně je to 19,3 procenta). Mezi nejčastější příčiny patří podle webu srdcedycha.cz vysoký krevní tlak, poruchy srdečního rytmu, vrozené srdeční vady i prodělaný infarkt.
Srdeční selhání je nevyléčitelné, léčí se léky a také režimovými opatřeními – doporučuje se nebýt ve stresu, jíst zdravě a hýbat se.
ČLÁNKY DO MAILU