Co je ulcerózní kolitida?
Co se dozvíte v článku
Ulcerózní kolitida je chronické střevní onemocnění postihující sliznici tlustého střeva. V počátečních fázích onemocnění bývá postižen pouze konečník. Zánět se postupně šíří a může se objevit v celém tlustém střevě. Společně s Crohnovou chorobou patří mezi nejrozšířenější střevní onemocnění. Pacienti s touto diagnózou zažívají období vzplanutí nemoci (relaps), která se střídají s delšími fázemi bez příznaků (remise). Mezi typické příznaky ulcerózní kolitidy patří průjmy, krev ve stolici a bolesti břicha.
Ulcerózní kolitida patří mezi autoimunitní choroby, u kterých není zatím odhalena přesná příčina onemocnění. Protože se ale vyskytuje převážně ve vyspělých zemích, má se za to, že k jeho propuknutí přispívá nezdravý životní styl a další ovlivnitelné faktory. [1, 2, 3, 4]
Typy ulcerózní kolitidy
Podle rozsahu zánětu a závažnosti onemocnění se klasifikují následující typy kolitidy:
- Ulcerózní proktitida: jde o nejmírnější fázi, kdy je postižen pouze konečník. Pacient nemusí nutně trpět bolestmi břicha, nejčastějším symptomem bývá krvavý průjem.
- Proktosigmoitida: zánět se v tomto případě dostal kromě konečníku i do esovité kličky (spodní části tlustého střeva ve tvaru písmene S). Kromě krvavých průjmů jsou běžné bolesti břicha a nucení na stolici.
- Levostranná kolitida: zánětlivé změny lze zaznamenat od konečníku po celou levou stranu tračníku, což zahrnuje esovitou kličku a sestupný tračník. To znamená, že pacienta bolí hlavně levá strana břicha. V důsledku většího rozsahu postižení se dostavují těžší příznaky.
- Pankolitida: v pokročilé fázi onemocnění může být zanícena sliznice prakticky v celém tlustém střevě. Záchvaty krvavého průjmu bývají časté a závažné. Onemocnění se negativně podepisuje na celkovém zdravotním stavu. Pacient je vyčerpaný a rychle hubne.
- Akutní těžká kolitida (fulminantní kolitida): jde o vzácnou a těžkou formu pankolitidy, která může dotyčného ohrozit na životě. [5, 6, 7, 8]
Jaké má ulcerózní kolitida příznaky?
- Průjem: pacienti s ulcerózní kolitidou nemívají normálně vypadající stolici. Typickým příznakem onemocnění je průjem, který může obsahovat stopy krve a hnisu.
- Zvýšené pohyby střev: epizody průjmu se objevují několikrát denně. Četnost může být i 20 stolic za 24 hodin.
- Náhlé nucení na stolici: není nic neobvyklého, že se potřeba jít na toaletu objeví zničehonic v jakoukoliv denní dobu. Průjem může pacienty budit i ze spaní.
- Tenesmus: po stolici přetrvává u pacienta pocit nedokonalého vyprázdnění a nedostavuje se žádná úleva.
- Bolest břicha: křeče v břiše, zvýšená citlivost a bolesti jsou dalším příznakem, který je způsoben chronickým zánětem sliznice tlustého střeva.
- Dehydratace: časté průjmy vedou k významným ztrátám tekutin, což může způsobit dehydrataci. Pacient má suchou pokožku, je unavený a bolí ho hlava.
- Úbytek hmotnosti: u těžkých případů ulcerózní kolitidy ztrácí pacienti chuť k jídlu a trpí silnou nevolností, proto ubývají na váze. Většina z nich trpí v důsledku průjmů malnutricí.
Další projevy ulcerózní kolitidy
Většina lidí má ulcerózní kolitidu spojenou výhradně se střevními problémy. Až u čtvrtiny pacientů se ale objevují navíc i symptomy mimo trávicí trakt. Jedná se o:
Léčba ulcerózní kolitidy
Léčbu ulcerózní kolitidy je nutné uzpůsobit individuálně podle závažnosti a fáze onemocnění. Také je nutné počítat s tím, že dané léky nepůsobí na všechny pacienty stejně. Někdy je proto nutné vyzkoušet různé medikamenty a najít ten, který v dané situaci vyhovuje nejvíce. Nejčastěji se předepisují níže uvedené léky:
- 5-aminosalicyláty: mezi tradičně předepisované léky proti zánětu patří sulfasalazin a mesalazin. Sulfasalazin se dnes už tolik nevyužívá, většina lékařů doporučuje mesalazin. Kromě tablet existují čípky a rektální suspenze.
- Kortikosteroidy: k utlumení těžkých případů v období vzplanutí jsou určeny kortikosteroidy typu prednison.
- Imunosupresiva: používají se v případech, kdy se nedaří navodit remisi a pacient nereaguje na kortikosteroidy. Patří sem třeba metotrexát, cyklosporin A nebo tarcolimus.
- Biologická léčba: tento typ moderní léčby se jeví jako velice efektivní u pacientů s chronickými střevními záněty. V České republice se k léčbě ulcerózní kolitidy používá především infliximab.
Novinky v léčbě ulcerózní kolitidy
Postupně se v terapii autoimunitních střevních zánětů uplatňují nová léčiva, která vykazují vyšší efektivitu a pomáhají s navozením remise.
- Tofacinitib: tento lék patří mezi inhibitory Janusovy kinázy (JAK). V Česku se používá od roku 2019. Jelikož se ale nejedná o lék první volby, dostanou ho pouze ti pacienti, kteří nereagují na jinou léčbu.
- Golimumab: biologický lék golimumab byl schválen v roce 2013. Je určen pacientům se střední nebo těžkou ulcerózní kolitidou, u kterých konvenční farmakologická léčba selhává. Výhodou je, že se aplikuje jen jednou za 4 týdny.
- Blokátory interleukinu-12/23: do této skupiny patří třeba ustekinumab. Tyto léky se jeví jako velice slibné v léčbě idiopatických střevních zánětů.
- Modulátory sfingosin-1-fosfátového receptoru: mezi tyto perorální léky řadíme ozanimod, který byl již schválen k léčbě ulcerózní kolitidy.
- Fekální bakterioterapie: znát ji můžete spíše jako transplantaci stolice. Tato metoda je vhodná pro pacienty, kteří trpí na klostridiové záněty střev. V případě ulcerózní kolitidy nejde o běžný způsob léčby, ale podle některých klinických studií by mohla být skutečně prospěšná. [13, 14, 15, 16, 17]
Jídelníček při ulcerózní kolitidě
Ulcerózní kolitidu se sice nedá vyléčit úpravou jídelníčku, doporučuje se ale poctivě dodržovat určitá stravovací opatření, aby se nemocným střevům co nejvíce ulevilo. V období vzplanutí se doporučuje držet tzv. bezezbytkovou dietu, při které se vynechávají potraviny obsahující nestravitelnou vlákninu. To zahrnuje syrové ovoce a zeleninu, slupky, semínka, pecičky a celozrnné výrobky. Většině pacientům také pomáhá omezit:
- mléko a mléčné výrobky,
- čokoládu a kakao,
- nadýmavá jídla,
- kořeněné pokrmy,
- smažená jídla,
- uzeniny,
- tučná masa
- alkohol.
Vhodný plán stravování by měl nemocnému sestavit nutriční terapeut. V jídelníčku pacienta nesmí chybět železo, vápník a další základní živiny. Se zlepšením rovnováhy střevní mikroflóry mohou pomoct probiotika. [18, 19, 20, 21]
ČLÁNKY DO MAILU