Ulcerózní kolitida může propuknout náhle a bez varování. Projevuje se průjmy i bolestí břicha

Ulcerózní kolitida je chronické střevní onemocnění postihující sliznici tlustého střeva. V počátečních fázích onemocnění bývá postižen pouze konečník. Zánět se postupně šíří a může se objevit v celém tlustém střevě. Společně s Crohnovou chorobou patří mezi nejrozšířenější střevní onemocnění. Pacienti s touto diagnózou zažívají období vzplanutí nemoci (relaps), která se střídají s delšími fázemi bez příznaků (remise). Mezi typické příznaky ulcerózní kolitidy patří průjmy, krev ve stolici a bolesti břicha.

Ulcerózní kolitida patří mezi autoimunitní choroby, u kterých není zatím odhalena přesná příčina onemocnění. Protože se ale vyskytuje převážně ve vyspělých zemích, má se za to, že k jeho propuknutí přispívá nezdravý životní styl a další ovlivnitelné faktory. [1, 2, 3, 4]

Typy ulcerózní kolitidy

Podle rozsahu zánětu a závažnosti onemocnění se klasifikují následující typy kolitidy:

• Ulcerózní proktitida: jde o nejmírnější fázi, kdy je postižen pouze konečník. Pacient nemusí nutně trpět bolestmi břicha, nejčastějším symptomem bývá krvavý průjem.
• Proktosigmoitida: zánět se v tomto případě dostal kromě konečníku i do esovité kličky (spodní části tlustého střeva ve tvaru písmene S). Kromě krvavých průjmů jsou běžné bolesti břicha a nucení na stolici.
• Levostranná kolitida: zánětlivé změny lze zaznamenat od konečníku po celou levou stranu tračníku, což zahrnuje esovitou kličku a sestupný tračník. To znamená, že pacienta bolí hlavně levá strana břicha. V důsledku většího rozsahu postižení se dostavují těžší příznaky.
• Pankolitida: v pokročilé fázi onemocnění může být zanícena sliznice prakticky v celém tlustém střevě. Záchvaty krvavého průjmu bývají časté a závažné. Onemocnění se negativně podepisuje na celkovém zdravotním stavu. Pacient je vyčerpaný a rychle hubne.
• Akutní těžká kolitida (fulminantní kolitida): jde o vzácnou a těžkou formu pankolitidy, která může dotyčného ohrozit na životě. [5, 6, 7, 8]

Jaké má ulcerózní kolitida příznaky?

• Průjem: pacienti s ulcerózní kolitidou nemívají normálně vypadající stolici. Typickým příznakem onemocnění je průjem, který může obsahovat stopy krve a hnisu.
• Zvýšené pohyby střev: epizody průjmu se objevují několikrát denně. Četnost může být i 20 stolic za 24 hodin.
• Náhlé nucení na stolici: není nic neobvyklého, že se potřeba jít na toaletu objeví zničehonic v jakoukoliv denní dobu. Průjem může pacienty budit i ze spaní.
• Tenesmus: po stolici přetrvává u pacienta pocit nedokonalého vyprázdnění a nedostavuje se žádná úleva.
• Bolest břicha: křeče v břiše, zvýšená citlivost a bolesti jsou dalším příznakem, který je způsoben chronickým zánětem sliznice tlustého střeva.
• Dehydratace: časté průjmy vedou k významným ztrátám tekutin, což může způsobit dehydrataci. Pacient má suchou pokožku, je unavený a bolí ho hlava.
• Úbytek hmotnosti: u těžkých případů ulcerózní kolitidy ztrácí pacienti chuť k jídlu a trpí silnou nevolností, proto ubývají na váze. Většina z nich trpí v důsledku průjmů malnutricí.

Další projevy ulcerózní kolitidy

Většina lidí má ulcerózní kolitidu spojenou výhradně se střevními problémy. Až u čtvrtiny pacientů se ale objevují navíc i symptomy mimo trávicí trakt. Jedná se o:

• bolesti a otoky kloubů,
• podráždění očí,
• kožní vyrážky,
• afty,
• zánět žlučových cest. [9, 10, 11, 12]

Kvíz: Co všechno víte o zdraví, lidském těle, virech a bakteriích?

Že na viry nejsou potřeba antibiotika a že spousta nakažlivých chorob se šíří skrz neumyté ruce, to nejspíše víte. Ale tušíte, která nemoc způsobená bakteriemi je na světě vůbec nejčastější, co jsou to adenoidy a jak se říká růstovému hormonu? 

Spustit kvíz

Léčba ulcerózní kolitidy

Léčbu ulcerózní kolitidy je nutné uzpůsobit individuálně podle závažnosti a fáze onemocnění. Také je nutné počítat s tím, že dané léky nepůsobí na všechny pacienty stejně. Někdy je proto nutné vyzkoušet různé medikamenty a najít ten, který v dané situaci vyhovuje nejvíce. Nejčastěji se předepisují níže uvedené léky:

• 5-aminosalicyláty: mezi tradičně předepisované léky proti zánětu patří sulfasalazin a mesalazin. Sulfasalazin se dnes už tolik nevyužívá, většina lékařů doporučuje mesalazin. Kromě tablet existují čípky a rektální suspenze.
• Kortikosteroidy: k utlumení těžkých případů v období vzplanutí jsou určeny kortikosteroidy typu prednison.
• Imunosupresiva: používají se v případech, kdy se nedaří navodit remisi a pacient nereaguje na kortikosteroidy. Patří sem třeba metotrexát, cyklosporin A nebo tarcolimus.
• Biologická léčba: tento typ moderní léčby se jeví jako velice efektivní u pacientů s chronickými střevními záněty. V České republice se k léčbě ulcerózní kolitidy používá především infliximab.

Novinky v léčbě ulcerózní kolitidy

Postupně se v terapii autoimunitních střevních zánětů uplatňují nová léčiva, která vykazují vyšší efektivitu a pomáhají s navozením remise.

• Tofacinitib: tento lék patří mezi inhibitory Janusovy kinázy (JAK). V Česku se používá od roku 2019. Jelikož se ale nejedná o lék první volby, dostanou ho pouze ti pacienti, kteří nereagují na jinou léčbu.
• Golimumab: biologický lék golimumab byl schválen v roce 2013. Je určen pacientům se střední nebo těžkou ulcerózní kolitidou, u kterých konvenční farmakologická léčba selhává. Výhodou je, že se aplikuje jen jednou za 4 týdny.
• Blokátory interleukinu-12/23: do této skupiny patří třeba ustekinumab. Tyto léky se jeví jako velice slibné v léčbě idiopatických střevních zánětů.
• Modulátory sfingosin-1-fosfátového receptoru: mezi tyto perorální léky řadíme ozanimod, který byl již schválen k léčbě ulcerózní kolitidy.
• Fekální bakterioterapie: znát ji můžete spíše jako transplantaci stolice. Tato metoda je vhodná pro pacienty, kteří trpí na klostridiové záněty střev. V případě ulcerózní kolitidy nejde o běžný způsob léčby, ale podle některých klinických studií by mohla být skutečně prospěšná. [13, 14, 15, 16, 17]

Přečtěte si také:

Střevním zánětem trpěla od dětství, léčba naštěstí zabrala. V těhotenství se nemoc vrátila

Jídelníček při ulcerózní kolitidě

Ulcerózní kolitidu se sice nedá vyléčit úpravou jídelníčku, doporučuje se ale poctivě dodržovat určitá stravovací opatření, aby se nemocným střevům co nejvíce ulevilo. V období vzplanutí se doporučuje držet tzv. bezezbytkovou dietu, při které se vynechávají potraviny obsahující nestravitelnou vlákninu. To zahrnuje syrové ovoce a zeleninu, slupky, semínka, pecičky a celozrnné výrobky. Většině pacientům také pomáhá omezit:

• mléko a mléčné výrobky,
• čokoládu a kakao,
• nadýmavá jídla,
• kořeněné pokrmy,
• smažená jídla,
• uzeniny,
• tučná masa
• alkohol.

Vhodný plán stravování by měl nemocnému sestavit nutriční terapeut. V jídelníčku pacienta nesmí chybět železo, vápník a další základní živiny. Se zlepšením rovnováhy střevní mikroflóry mohou pomoct probiotika. [18, 19, 20, 21]