Ultrazvuk odhaluje zdravotní potíže a umí i léčit. Poradí si třeba s ledvinovými kameny

4. 8. 2023

Sdílet

Příčiny nejrůznějších nemocí je dnes možné snadno odhalit pomocí moderních lékařských technologií. Jednou z nich je přístroj, který využívá ultrazvukové vlny, díky nimž je možné na počítači zobrazit snímky tělesných struktur a orgánů.

Lékaři tímto způsobem dokáží monitorovat plod v těhotenství i odhalit různé zdravotní potíže. Ultrazvuk se však používá také při léčbě některých zdravotních problémů a při rehabilitacích.

Co se dozvíte v článku
  1. Co je ultrazvuk a jak funguje
  2. Využití ultrazvuku v lékařství
  3. Ultrazvuk miminka v těhotenství
  4. Diagnostické použití ultrazvuku
  5. Terapeutické použití ultrazvuku

Co je ultrazvuk a jak funguje

Ultrazvuk, někdy též nazývaný sonografie nebo ultrasonografie, je neinvazivní zobrazovací metoda, během níž dochází k periodické změně tlaku v prostředí s frekvencí, jež je vyšší než horní hranice lidského sluchu (tzn. vyšší než 20 kHz). Ultrazvuk využívá této vysokofrekvenční zvukové vlny k vytváření obrázků a videí vnitřních orgánů nebo jiných měkkých tkání (například cév). Výsledný ultrazvukový snímek se nazývá sonogram.

Tato zobrazovací metoda umožňuje lékařům prohlížet v reálném čase detaily měkkých tkání uvnitř lidského těla bez nutnosti jakýchkoliv řezů. Vyšetření ultrazvukem je tak zcela bezbolestné a nezanechává na pacientově těle žádné stopy. Sonografie může lékařům pomoci vyhodnotit, diagnostikovat a léčit různé zdravotní problémy. Mezi běžné ultrazvukové zobrazovací postupy patří například:

  • sonometrie kostí,
  • Dopplerovské monitory srdeční frekvence plodu,
  • Dopplerův ultrazvuk k vizualizaci průtoku krve cévami, orgány nebo jinými strukturami,
  • echokardiogram,
  • fetální ultrazvuk,
  • biopsie řízené ultrazvukem,
  • oftalmologický ultrazvuk
  • a další.

Vyšetření ultrazvukem provádí lékař se specializací na radiologii. Během něj přejíždí speciální sondou přes vnější oblast pacientovy tělesné partie nebo uvnitř jeho těla. Před použitím přístroje ještě nanese na pokožku v místě vyšetření tenkou vrstvu gelu, která pomůže, aby se ultrazvukové vlny přenesly. Zvukové vlny se pak odrážejí od struktur uvnitř těla pacienta zpět do sondy, jež přeměňuje tyto vlny na elektrické signály, které počítač následně převede do podoby obrázků nebo videa. Ty pak lékař může sledovat na monitoru počítače umístěného poblíž pacienta. [1, 2, 34]

Využití ultrazvuku v lékařství

Ačkoliv si většina lidí spojuje ultrazvuk s vyšetřením během těhotenství, v lékařství se ultrazvuk využívá pro diagnostiku celé řady nemocí a zdravotních potíží a v některých případech i pro léčbu a následnou rehabilitaci. V praxi se přitom rozlišují tři základní kategorie podle toho, k jakému účelu je ultrazvuk využíván. Tyto kategorie zahrnují:

  1. těhotenský ultrazvuk,
  2. diagnostický ultrazvuk,
  3. terapeutický ultrazvuk.

Přestože sonografie dokáže odhalit mnoho zdravotních potíží, má určité limity. Zvukové vlny se totiž špatně šíří vzduchem nebo kostmi. Z toho důvodu není tato zobrazovací metoda účinná v případě vyšetřování částí těla, jež v sobě mají plyn nebo jsou kryté kostmi (například plíce či hlava). Stejně tak ultrazvuk nemusí zobrazovat objekty nacházející se hluboko v lidském těle. K vyšetření těchto oblastí se proto využívají jiné zobrazovací metody, jako jsou například CT nebo MRI. [5, 67]

Ultrazvuk miminka v těhotenství

Ultrazvuk v těhotenství neboli prenatální sonografie má za cíl především zhodnotit celkový zdravotní stav, růst a vývoj plodu a dále také detekovat případné komplikace a zdravotní stavy související s těhotenstvím. Nastávající maminky jej obvykle absolvují již v krátké době po početí. Zpravidla se nejdříve provádí ultrazvuk v 6tt až 9tt.

První ultrazvuk (někdy nazýván jako seznamovací), má odhadnout předpokládané datum porodu a zkontrolovat zdravotní stav matky. Kromě toho může na žádost rodičů zahrnovat také sken nuchální translucence (NT), který je součástí kombinovaného screeningového testu na Downův syndrom. Druhým důležitým vyšetřením je pak takzvaný velký ultrazvuk ve 20tt (někdy i dříve) neboli druhý screeningový test, jehož cílem je zkontrolovat, jak dítě a děloha rostou.

Prenatální ultrazvuk slouží především pro následující účely:

  • potvrzení těhotenství,
  • zjištění počtu plodů,
  • kontrola, zda nedošlo k mimoděložnímu nebo molárnímu těhotenství, potratu nebo k jiným komplikacím,
  • určení pohlaví dítěte a data porodu,
  • kontrola růstu, pohybu a srdeční frekvence dítěte,
  • kontrola pánevních orgánů (tj. dělohy, vaječníků a děložního čípku),
  • určení množství plodové vody,
  • kontrola umístění placenty a polohy dítěte,
  • diagnostika problémů s orgány, svaly nebo kostmi dítěte.

Pokud se rodiče nemohou dočkat a chtějí zjistit pohlaví dítěte na ultrazvuku, je možné dostavit se na vyšetření v 15. či 16. týdnu těhotenství. V této době se již dá v případě správného natočení miminka zjistit, zda se jedná o holčičku, nebo jde o chlapečka. Může se však snadno stát, že je dítě nasměrováno v děloze tak, že pohlaví není zrovna vidět, a rodiče si tak na jeho odhalení musí počkat trochu déle.

Celkový počet sonografických vyšetření v těhotenství pak záleží na konkrétním lékaři, zdravotním stavu matky a vývoji plodu. Pokud jde vše dobře a miminko se vyvíjí, jak má, dochází se standardně na tři ultrazvukové prohlídky. Nicméně se může stát, že bude potřeba provést ještě nějaká dodatečná vyšetření. Děje se tak obvykle u žen, které mají rizikové těhotenství.

Někdy může lékař navíc matce doporučit kromě klasického sonografického vyšetření také takzvaný transvaginální ultrazvuk. Tento typ vyšetření se nejčastěji využívá během raných fází těhotenství, kdy může být pořízení jasného snímku z ultrazvuku obtížnější. V rámci tohoto ultrazvuku se do pochvy zavede malá sonda, která se při pořizování snímků opírá o zadní stranu pochvy. [8, 9, 10, 11, 12, 13]

3D a 4D ultrazvuk

Při sonografii v těhotenství se dnes už používá pokročilejší zobrazovací technika, kterou je 4D a 3D ultrazvuk. Čtyřrozměrný a trojrozměrný ultrazvuk využívá zvukové vlny k vytvoření obrazu dítěte v děloze. Rozdíl mezi těmito typy ultrazvuků spočívá především v tom, že 4D verze umožňuje vytvářet pohyblivá videa plodu a snímá detailněji rysy obličeje dítěte.

Některé zdroje navíc uvádí, že čtyřrozměrný ultrazvuk zohledňuje při zobrazení plodu časovou dimenzi. Pro oba typy však platí, že oproti klasickému 2D ultrazvuku jsou zvukové vlny směrovány pod různými úhly, díky čemuž lze získat lepší vyobrazení plodu.

Absolvovali jste někdy vyšetření 3D nebo 4D ultrazvukem?

Nejvhodnější dobou pro použití 3D/4D ultrazvuku je obvykle 20. až 28. týden těhotenství (v některých případech se však doporučuje vyšetření 3D/4D ultrazvukem již od 13. týdne těhotenství). Kosti dítěte jsou v této době dobře viditelné, neboť se pod jeho kůží nachází ještě příliš málo tuku. Stejně tak jsou v tomto období dobře viditelné i končetiny dítěte a rysy obličeje.

Pokud by se vyšetření touto metodou provedlo v pozdější fázi těhotenství, plod už by mohl být příliš veliký, a do záběru by se tak nemusela vejít celá hlavička. Jednotlivé snímky i videa z ultrazvuku je přitom možné ukládat na různá přenosná média, která si rodiče mohou bezprostředně po vyšetření odnést domů. [14, 15, 16, 17]

Diagnostické použití ultrazvuku

Ultrazvuk se využívá kromě monitorování plodu v těhotenství také k diagnostice některých onemocnění a zdravotních stavů, jelikož tato zobrazovací metoda dobře slouží pro anatomické zobrazení tkání a některých orgánů v lidském těle. Lékař tak pacienta může poslat na sonografické vyšetření, pokud se u něj objevily určité zdravotní potíže, jejichž příčinu ultrazvuk umí odhalit nebo vyloučit. Mezi standardní vyšetření tohoto typu patří:

  • ultrazvuk prsu,
  • ultrazvuk břicha,
  • ultrazvuk vaječníků,
  • ultrazvuk jater,
  • ultrazvuk ledvin,
  • ultrazvuk močového měchýře,
  • ultrazvuk štítné žlázy,
  • a další.

Diagnostický ultrazvuk lze dále rozdělit na anatomický a funkční. Anatomický ultrazvuk vytváří obrazy vnitřních orgánů a dalších tělesných struktur. Funkční ultrazvuk zase kombinuje informace, jako jsou pohyb a rychlost krve, měkkost a tvrdost tkáně a další fyzikální vlastnosti s anatomickými obrazy, a vytváří takzvané „informační mapy“. Tyto mapy pak pomáhají lékařům detekovat změny tělesných struktur a orgánů.

Vyšetření ultrazvukem může být prováděno buď na povrchu, nebo uvnitř těla. V případě vnitřního ultrazvuku je snímač připojen k sondě, která je vložena do přirozeného otvoru v těle pacienta. Typickým příkladem je výše zmíněný transvaginální ultrazvuk, při kterém se monitoruje děloha a vaječníky. Kromě něj jsou to pak také:

  • transezofageální echokardiogram – prostřednictvím této metody se získávají snímky srdce,
  • transrektální ultrazvuk – toto vyšetření se používá pro zachycení snímků prostaty umístěním ultrazvukového snímače do konečníku.

Ultrazvuk je ve většině případů bezbolestný. Pacient však může pociťovat mírné nepohodlí u sonografie, která se provádí přímo uvnitř těla. V případě transezofageálního echokardiogramu je navíc pacient obvykle pod sedativy. Při tomto vyšetření se sonda zavádí do jícnu a žaludku, čímž se dostane do těsné blízkosti srdce.

Díky tomuto umístění sondy při monitoringu srdce lékaři nebrání žebra nebo plíce. Obvykle se uvedená metoda provádí například při podezření na přítomnost disekujícího aneuryzmatu aorty, vegetací při infekční endokarditidě, trombu v srdečních síních, při onemocnění chlopně a myokardu nebo v rámci peroperačního sledování funkce levé komory. [18, 19, 20, 21, 22]

Terapeutické použití ultrazvuku

Terapeutický ultrazvuk využívá stejně jako ultrazvuk diagnostický zvukové vlny nad rozsahem lidského sluchu. Nejsou při něm však vytvářeny snímky, ale slouží pro přímou interakci s tkáněmi v těle, které jsou zničeny, poškozeny nebo nějakým způsobem modifikovány. Cílem tohoto ultrazvuku je například přesun nebo zatlačení tkáně, zahřívání tkáně, rozpouštění krevních sraženin a podobně.

Existují přitom dva typy terapeutického ultrazvuku, a to tepelný a mechanický. Tepelný ultrazvuk způsobuje, že kůže a svaly vibrují a zahřívají se. Tento typ se používá především k léčbě bolesti měkkých tkání a dalších muskuloskeletálních problémů. Někdy se však využívá také v případě pokročilých problémů, jako jsou děložní myomy, rakovina prostaty nebo některé kožní problémy.

V případě mechanického ultrazvuku (tzv. kavitační ultrazvuková terapie) jsou využívány tlakové rozdíly v tkáňových tekutinách, které jsou způsobeny ultrazvukovými vlnami. Tento proces způsobuje vznik bublin, které při prasknutí vytvářejí rázové vlny. Rázové vlny se pak využívají nejen v rámci pohybové a estetické medicíny, ale také v interní medicíně například pro odstraňování ledvinových kamenů.

Problémy s klouby mají čím dál mladší lidé. Artróza už nepostihuje jen seniory Přečtěte si také:

Problémy s klouby mají čím dál mladší lidé. Artróza už nepostihuje jen seniory

S ultrazvukovou terapií se můžete setkat mimo jiné také v zubním lékařství, kde lékaři používají kmity s malou amplitudou například pro odstraňování zubního kamene. Výhodou ultrazvukových terapií je, že jsou neinvazivní, ve většině případů bývají bezbolestné, a navíc po nich nevznikají na těle jizvy. [23, 24, 25]

Rehabilitace ultrazvukem

Co se týká léčebných účinků ultrazvuku v rámci rehabilitací, tak se jedná zejména o tlumení bolestí, uvolnění dlouhotrvajícího lokálního svalového napětí, zvýšení místního krevního běhu a podobě. Nejčastěji se tento druh rehabilitační terapie používá v případě kloubních a nervových zánětů nebo při potížích se šlachami a svaly.

Pomocí ultrazvuku je možné minimalizovat bolesti kloubů při degenerativních stavech, revmatech či artrózách. Kromě toho pomáhá také při bolestech šlach, jež jsou způsobené přetížením. Typicky se jedná například o léčbu tenisového loktu nebo patní ostruhy. Mimo to se ultrazvuková terapie využívá také v případě:

Rehabilitace pomocí ultrazvuku funguje na základě vysílání elektrických pulsů přes ultrazvukovou sondu. Tato sonda vibruje, což způsobuje, že vlny putují přes kůži do postižené oblasti. Tímto způsobem je přenášena energie do tkání, které jsou cílem terapie. Ultrazvuk je přitom možné také zaměřit na tkáně hluboko v pacientově těle. [26, 27, 28]

Zdroje: wikiskripta.eu, my.clevelandclinic.org, mayoclicnic.org, fda.gov, medindia.net, gyncare.cz, gynekologiemost.cz, homolka.cz, nemocnicesumperk.cz, nhs.uk, healthline.com, pregnancyinfo.ca, webmd.com, nibib.nih.gov, rehabilitace.info, rehabilitace-senov.cz, fyzioklinika.cz, physio.co.uk.

Jaké má ultrazvuk využití v lékařství?
Ultrazvuk se v lékařství využívá v zásadě třemi způsoby, a to pro monitorování plodu během těhotenství, dále jako diagnostický nástroj pro odhalení nebo vyloučení nějakého zdravotního problému a nakonec při léčbě a rehabilitaci. V prvních dvou případech se využívá pro zobrazení orgánů a tělesných struktur, v rámci terapie je pak jeho účelem přímá interakce s tkáněmi v těle.
Kdy se dělá 3D ultrazvuk?
3D nebo 4D ultrazvuk provádí gynekolog od 13. týdne těhotenství. V rané fázi je možné pomocí této technologie pozorovat celý plod. V pokročilejší fázi těhotenství, to znamená v jeho druhé polovině, může být plod už příliš velký a může se stát, že nebude možné zachytit na snímek celou hlavičku.
Kdy je vidět těhotenství na ultrazvuku?
Gynekolog je obvykle schopen z ultrazvuku odhalit, zda je žena těhotná, zhruba v šestém týdnu těhotenství. První ultrazvukové vyšetření v těhotenství tak obvykle probíhá od šestého do devátého týdne. Po něm následuje druhé vyšetření, které probíhá přibližně od 15. do 20. týdne a kde je už možné zjistit pohlaví dítěte a kontroluje se vývoj a růst plodu. Poslední kontrolní ultrazvuk se standardně provádí kolem 30. až 32. týdne těhotenství.

Autor článku

Po ukončení studia na ekonomické fakultě v Pardubicích se několik let zabývala informační vědou. V současné době se věnuje copywriterské činnosti se zaměřením na ekonomická a lifestylová témata.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).