Není pravda, že výrazný úbytek kognitivních funkcí ústící v demenci je nezbytným projevem stáří. Nemusí tomu tak být ani ve vysokém věku. Fakt ale je, že se stárnutím populace těchto případů přibývá a že zatím nevíme proč.
Byly popsány faktory, jako je genetická predispozice, vystavení určitým toxinům nebo infekcím, poranění mozku nebo životní styl, které zvyšují riziko vzniku těchto onemocnění, a riziko se také zvyšuje s věkem,
vysvětluje profesor neurologie Jakub Hort z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Je podle něj nicméně důležité uvědomit si, že neurodegenerativní onemocnění nejsou nezbytnou součástí stárnutí. Demence je nemoc, stáří je etapa lidského života,
upozorňuje.
Jaké jsou příznaky onemocnění mozku?
Neurodegenerativní onemocnění se vyznačují především postupným zhoršováním funkce nervového systému.
- dochází k úbytku neuronů, tedy buněk přenášejících informace v mozku a míše
- degenerují i nervová vlákna a podpůrné buňky
- příznaky neurodegenerativních onemocnění se mohou lišit v závislosti na konkrétním typu onemocnění a postižené oblasti mozku
- obvykle sem patří zhoršení kognitivních a motorických funkcí, jako je ztráta paměti, potíže s řečí a komunikací
- problémy s pohybem a koordinací
- změny nálady nebo chování
Evropský den mozku
Lidská populace stárne nebývalým tempem. S rostoucím počtem starších lidí roste také počet pacientů s neurodegenerativními onemocněními – a přesně tohle se stalo tématem letošního Evropského dne mozku, který připadá na sobotu 11. března.
Neurodegenerativní choroby se vyznačují postupným a nevratným úbytkem kognitivních, motorických a senzorických funkcí. Naději na včasnou diagnostiku, a tedy i léčbu těchto onemocnění, mohou přinést nové technologie.
Na světě momentálně žije přes 760 milionů lidí starších 65 let. Předpokládá se, že v roce 2050 budou lidé starší 60 let tvořit až 22 procent světové populace. Spolu s tím stoupá i počet lidí s diagnózou neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova nemoc, Lewy body demence, frontotemporální demence – to je choroba, kterou trpí například herec Bruce Willis – či Parkinsonova nemoc.
Podle údajů organizace Alzheimer's Disease International žije v současné době na celém světě více než 50 milionů lidí s demencí a nový případ se objevuje dokonce každé tři sekundy. Odborníci vyčíslili, že do roku 2040 zemře v důsledku degenerativních onemocnění mozku více lidí než na rakovinu tlustého střeva, plic, ledvin a kůže dohromady.
Jak se léčí demence?
Léčba se liší v závislosti na konkrétním stavu a stadiu onemocnění. Zatím bohužel na většinu neurodegenerativních onemocnění neexistuje žádný dostatečně účinný lék, léčba však může alespoň zpomalit progresi těchto onemocnění.
U některých z nich je také možné užívat léky, které pomáhají zmírnit jednotlivé příznaky, jako je například ztráta paměti, potíže s řečí nebo motorikou.
Stanovení diagnózy je těžké
Diagnóza neurodegenerativního onemocnění se většinou stanovuje pomocí kombinace fyzikálního vyšetření, anamnézy a různých testů. Lékař může také doporučit například magnetickou rezonanci nebo CT, krevní a další diagnostické testy. Pokud má podezření na neurodegenerativní onemocnění, může pacienta odeslat ke specialistovi – neurologovi nebo geriatrovi.
Bohužel, mnoho neurodegenerativních onemocnění je obtížné diagnostikovat a často je k potvrzení správné diagnózy nutná kombinace těchto metod, někdy i jejich opakování v průběhu času. Mnoho neurodegenerativních onemocnění má navíc navzájem podobné příznaky.
Neexistují jednoduše proveditelné, levné a stoprocentně spolehlivé diagnostické markery, jako jsou laboratorní testy nebo zobrazovací metody, které by bylo možné použít k potvrzení diagnózy. Některá z těchto onemocnění jsou navíc velmi vzácná a stále o nich nemáme dostatek informací,
vysvětluje neurolog Jakub Hort.
Problém je tak i včas spolehlivě rozpoznat i nejčastější a nejznámější onemocnění, kterým je Alzheimerova nemoc. U této nemoci mohou změny v mozku nastat již patnáct až dvacet let před tím, než se nemoc plně projeví. V Česku žije asi 120 000 lidí s Alzheimerovou nemocí, ale podle odhadů až dalších 400 000 lidí, kteří o ní nevědí, neboť je nemoc ještě v preklinickém stadiu.
Šance na rychlejší diagnostiku
Diagnostika a léčba neurodegenerativních onemocnění je předmětem mnoha výzkumů, včetně klinických studií nových léčebných postupů. Velkým příslibem pro pacienty mohou být také nové technologie, zejména ty, které využívají umělou inteligenci.
Na jejich vývoji nyní intenzivně pracuje i česká health-tech společnost NeuronaLab. Ukazuje se, že kromě nových léků a léčebných postupů je v případě neurodegenerativních onemocnění klíčová také rychlá a přesná diagnostika. Proto pracujeme na tom, aby naše technologie pomáhaly lékařům léčit rychleji a také přesněji,
popisuje zakladatel společnosti Neurona David Navrátil. Ta momentálně vyvíjí tři technologie využívající umělou inteligenci – Neurona PET, Neurona ARIA a Neurona VOX. U všech využívá deep learning neboli hluboké učení, založené na umělých neuronových sítích, které se učí samostatně rozhodovat.
Máte v rodině někoho s neurodegenerativním onemocněním?
Po dokončení všech fází vývoje tak bude software Neurona PET schopen vyhodnocovat výstupy z magnetické rezonance a PET snímků a také změny v čase při opakovaných vyšetřeních již během několika minut. V současné době trvá toto vyhodnocování desítky hodin. Cílem metody je stanovit množství amyloidu v mozku a tím spolehlivě pomáhat diagnostikovat Alzheimerovu nemoc.
Technologie Neurona ARIA zase umožní rychlou a přesnou detekci komplikací biologické léčby Alzheimerovy nemoci, protože umělá inteligence rozpozná zobrazovací abnormality související s amyloidem – bílkovinou, která se tvoří v mozku lidí s demencí a ukládá se i do stěny cév.
Třetím a zatím posledním z projektů je Neurona VOX. Tento projekt se soustředí na detekci časných známek onemocnění z nahrávek pacienta pomoci DNA hlasu. Spolupracuje s partnery v Česku, jako je Fakultní nemocnice v Motole (FNM), 2. LF UK nebo v zahraničí, kdy jde o firmu GE HealthCare.
I na Vitalii jsme nedávno psali o tom, že čeští vědci vyvinuli diagnostiku Parkinsonovy nemoci z mimiky a hlasu – zhoršení výslovnosti a ztuhnutí části obličejových svalů patří mezi nejčastější rané příznaky Parkinsonovy nemoci. Čeští vědci na tom založili dvě metody, s jejichž pomocí dokáží nemoc diagnostikovat ještě před tím, než si jí všimne pacient.
Psali jsme rovněž o novince v léčbě, kterou je používání hluboké mozkové stimulace, která se rovněž používá mimo jiné u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Hluboká mozková stimulace bohužel nedokáže nemoc vyléčit ani zastavit její vývoj a progresi, ale může zbavit pacienta neovladatelných pohybů, třesu, ztuhlosti nebo křečí, které postihují ruce, nohy, šíji i trup. Pacienti často před stimulací mozku neudělají kvůli potížím ani krok.
ČLÁNKY DO MAILU