„Umělá inteligence by měla zkrátit dobu léčby. Umí totiž vybrat nejnadějnější embrya, která tak při asistované reprodukci přijdou na řadu jako první,“ vysvětluje Pavel Otevřel, vedoucí lékař největší české reprodukční kliniky Reprofit. Umělá inteligence (AI) podle něj umí díky schopnosti analyzovat a zpracovávat velké množství dat vyhodnotit, které embryo je pro ženu nejvhodnější.
„Při asistované reprodukci se v laboratořích posuzují obrazová data – fotky nebo filmy, na nichž jsou zaznamenána vajíčka, spermie či embrya. Umělá inteligence dokáže vyhodnotit, která jsou pro úspěšné oplodnění nejvhodnější – a to mnohem lépe než člověk. AI také umí popsat a navrhnout optimální prostředí, ve kterém se embrya kultivují,“ popisuje lékař.
AI řadí embrya od nejlepšího po nejhorší
Umělá inteligence se ve všech těchto oblastech stále vyvíjí. Zatím nejdál je v hodnocení embryí, které dokáže sledovat takřka po setinách sekundy a seřadí je od nejlepšího k nejhoršímu.
„Embryo, které může na pohled vypadat dobře, totiž vůbec nemusí být úspěšné. Právě s tím si umělá inteligence poradí mnohem lépe než člověk. Do dělohy se díky ní dostane takové embryo, u něhož je nejvyšší předpoklad na otěhotnění. Zmenší se tak počet embryotransferů, které k dítěti nevedou,“ doplňuje specialista na umělé oplodnění Tomáš Bagócsi z Reprofitu.
Díky AI ženy neztrácejí čas
Vzhledem k tomu, že se ženy na specializované kliniky obrací ve stále vyšším věku, je pro ně právě rychlost úspěšného umělého oplodnění velmi důležitá. Pokud se jim totiž podaří otěhotnět napoprvé, mají větší šanci a čas počít i druhé dítě.
„Umělá inteligence má sloužit k tomu, aby ženy zbytečně neztrácely čas a otěhotněly hned z prvního embrya. I proto už u nás začínáme hodnotit embrya s pomocí umělé inteligence. Letošní rok je pilotní, takže ještě nemáme k dispozici klinické výsledky, ale už nyní vidíme, jak nám napovídá v nerozhodných případech,“ upřesňuje Pavel Otevřel.
Studie zatím nejsou, zkušeností ale přibývá
Zkušeností s umělou inteligencí celosvětově přibývá. „Není však díky ní ještě narozen dostatečný počet dětí na to, aby vznikly podrobné studie. Stoprocentně ale víme, že se tato metoda bude na výběru vhodných embryí nebo například správných vajíček ke zmrazení podílet stále víc,“ dodává předseda sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické sekce ČLS JEP Štěpán Machač.
Odborníci se shodují, že se AI stane významným pomocníkem embryologů. Jejich práci podle nich ale neohrozí. „Bude určitě výborným rádcem, nikdy je ale nemůže nahradit, protože embryologové provádí všechny praktické úkony, jako jsou vpichy spermií do vajíček nebo třeba biopsie. Lidský faktor tak bude hrát v asistované reprodukci v budoucnu stále svou významnou roli. Co se ale výběru kvality embryí týká, ten umělá inteligence jistě ovládne,“ dodává doktor Machač.
46 tisíc cyklů ročně
Že přibývá lidí, kteří se kvůli otěhotnění obracejí na kliniky asistované reprodukce, dokazují data z Národního registru reprodukčního zdraví (NRRZ). Podle údajů z let 2007 až 2020 vyplývá, že počet všech cyklů asistované reprodukce narůstá: v roce 2007 bylo hlášeno 17 682 cyklů, v roce 2019 už 46 580 cyklů. Pokles v roce 2020 (uvedeno 39 981 cyklů) souvisí podle registru s covidovou pandemií a protiepidemickými opatřeními.
Který věk ženy považujete za ideální k prvnímu otěhotnění?
Registr potvrzuje i to, že věk žen při zahájení cyklu IVF se zvyšuje. V roce 2007 bylo ženám průměrně 33,4 roku, v letech 2019 a 2020 už se blížil k 36 letům. Plodnost ženy po pětatřicítce rapidně klesá.
„Šance, že zdravá žena ve věku 30–35 let v době své ovulace otěhotní při nechráněném pohlavním styku se zdravým mužem, se pohybuje pouze mezi 12 a 17 %,“ uvedl v minulosti Štěpán Machač. „U žen od 25 do 29 let se pravděpodobnost, že otěhotní při styku během svého ovulačního cyklu, pohybuje kolem 17–24 %, u čtyřicátnice tato pravděpodobnost klesá na hranici přibližně 6 %,“ dodal.
Věk ženy je pro celý proces stěžejní
„Vzestup průměrného věku při zahájení cyklu IVF odráží jednak skutečný posun ve věku pacientek, jednak vyšší zastoupení žen vyššího věku (typicky nad 40 let), které absolvují tzv. ‚IVF cykly s minimální stimulací‘. Cykly s minimální stimulací (většinou antiestrogeny) jsou totiž ve většině center výrazně levnější než cykly se stimulací gonadotropiny. Z medicínského pohledu jsou namístě, protože ve vyšším věku je výsledkem drahé i levné stimulace jen malý, a to přibližně stejný, počet oocytů. Ekonomická dostupnost pak vede část žen k tomu, že uvedené cykly opakují jako poslední možnost před tím, než se rozhodnou léčbu neplodnosti ukončit a na těhotenství rezignovat, nebo než se rozhodnou pro psychologicky nelehkou volbu přijetí darovaných vajíček, která je navíc mnohonásobně dražší než IVF cyklus s minimální stimulací,“ vysvětluje se ve ročence ÚZIS Asistovaná reprodukce 2020.
Věk ženy je pro úspěšnost asistované reprodukce, ale i otěhotnění celkově, stěžejní. Šance na otěhotnění vlastními vajíčky u ženy po čtyřicítce je podle odborníků nepatrná. „Vždy by neplodnému páru měla být nabídnuta alternativa léčbou pomocí darovaných oocytů, a pokud pár nesouhlasí, měl by podepsat reverz, že vstupuje za cenu nemalých nákladů do léčby s velmi nejistým výsledkem,“ upozorňuje se ve zmiňované ročence.
ČLÁNKY DO MAILU