Sebevraždy se propisují do čísel Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nyní je připomněl Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) u příležitosti Světového dne prevence sebevražd, jenž pravidelně připadá na 10. září.
Zoufalé řešení častěji volí muži
Loni si vlastní rukou vzalo život 1302 lidí, z toho bylo 1031 mužů. V předchozích třech letech jejich počet byl nižší, šlo vždy o 1200 lidí. „V loňském roce registrujeme nárůst o 6,5 % v celkovém počtu sebevražd oproti klesajícímu trendu z dřívějších let. Ke zvýšení počtu sebevražd došlo zejména v mladších věkových kategoriích 15–19, 20–24, 30–34 let,“ uvádí výzkumná pracovnice NUDZ Roksana Táborská.
Další zhruba tři tisíce lidí bývají každý rok hospitalizovány kvůli záměrnému sebepoškozování. Nejčastěji se jedná o dospívající a mladé dospělé. Jak redaktorce Vitalia.cz v minulosti řeklo několik psychiatrů, s případy sebepoškozování a poruch příjmu potravy se v ordinacích po covidu setkávají výrazně častěji. Problémem ale je, že zatímco přibývá dětí a dospívajících, kteří volají o pomoc touto zoufalou formou, lékaři mají zcela vyčerpané kapacity.
Jen jedna příčina neexistuje
Odborníci již dříve upozorňovali, že počty sebevražd se budou zvyšovat, a to v důsledku dlouhodobého negativního vývoje duševního zdraví a ekonomických dopadů pandemie.
Příčin, proč si lidé sáhnou na zdraví či život, je více. „Není možné je rozklíčovat jednotlivě. Jedná se o kombinaci faktorů na úrovni společenského vývoje, jako jsou nezaměstnanost, inflace, dostupnost služeb péče o duševní zdraví, celospolečenské klima, osobního well-beingu a kvality osobních vztahů, které budou reflektovat celospolečenský vývoj. Je důležité si uvědomit, že obvykle za sebevraždou nestojí jeden jediný důvod, ale spíše jejich kombinace,“ přibližuje Alexandr Kasal z NUDZ, kde vede skupinu zaobírající se přímo výzkumem a prevencí sebevražd.
Sebevraždě je možné zabránit
Sebevraždám přitom je možné předejít destigmatizačními aktivitami, nabídkou relevantních informací a efektivní pomocí. Tak, aby lidé, kteří přemýšlí nad sebevraždou, na své myšlenky a problémy nezůstávali sami.
Od loňského roku funguje web Sebevrazdy.cz určený pro lidi s myšlenkami ukončit život i jejich blízké. Lze tam najít možnosti pomoci, inspiraci i relevantní a ověřené informace.
Web např. upozorňuje, že existuje Linka první psychické pomoci s číslem 116 123, kde je možné zavolat při sebevražedných myšlenkách.
Dlouhodobě nejnavštěvovanější je na webu sekce Pomoc, kde jsou dostupné informace pro lidi, kteří se potýkají se sebepoškozováním, sebevražednými myšlenkami, mají obavu o někoho z blízkých nebo jsou pozůstalými.
Ve spolupráci s poradnou Nepanikař je na webu možnost využít chatové poradny. Ta je k dispozici od pondělí do pátku v čase 16:00–20:00.
„Pro snazší dostupnost informací jsme také založili účty na sociálních sítích Instagramu a Facebooku,“ upozorňuje výzkumnice NUDZ Laura Juríková.
Užívali jste už někdy antidepresiva?
Pochod pro pozůstalé
Cílem Světového dne prevence sebevražd je zvyšovat povědomí o této problematice a podporovat preventivní aktivity s poselstvím, že sebevraždám lze předcházet. Mottem pak je to, že lze vytvářet naději prostřednictvím činů.
Letos pracovní skupina NUDZ nazvaná Prevence a výzkum sebevražd ve spolupráci s organizací Cesta domů připravují besedu a navazující pochod pro pozůstalé, kteří mají zkušenost s odchodem jejich blízkého jeho vlastní rukou (facebooková událost s názvem Když si blízký vezme život: beseda a pochod).
Beseda se bude konat v úterý 12. 9. 2023 od 17:00 v pražském Bio Oku a bude probíhat v rámci Týdnů pro duševní zdraví. Během ní budou pokřtěny publikace Jaguárovo sbohem a dále kniha Sebevražda… a jak dál?!, která předkládá několik možných pohledů očima odborníků a samotných pozůstalých na to, proč si lidé berou život.
ČLÁNKY DO MAILU