S českými zvyky jsme povětšinou dobře obeznámeni, se znalostí těch, co panují za našimi hranicemi, je to však horší. Tradice přitom představují dobrý způsob, jak lépe porozumět dané kultuře. Jedná se o podstatnou část kulturního dědictví, na kterou bychom neměli zapomínat.
Co se dozvíte v článku
Vánoční zvyky a tradice ve světě
Jako je u nás zvykem o Vánocích lít olovo či rozkrojit jablko, ve Finsku tvoří jednu z nejstarších tradic pobýt o Štědrém dni nějaký čas v sauně. Důležité je při ní nikam nespěchat, účelem naopak je si v předvánočním shonu odpočinout, relaxovat a očistit mimo těla i svou mysl. K navození vánoční atmosféry pak slouží kromě saunových olejů svíčky a lucerny.
Očista představuje ústřední rys tohoto rituálu, a tedy se sauna musí před Štědrým dnem důkladně vyčistit. Se saunováním se přitom pojí jedna významná osoba, a to Saunatonttu neboli saunový skřítek. Tomu se v tento den přinášejí dobroty jako projev uznání za to, jak v sauně dohlíží na pořádek a řádné chování.
Vánoční loterie
Ve Španělsku je v předvánočním čase nejočekávanější událostí tzv. El Gordo čili vánoční loterie. Poprvé byla uspořádána v roce 1812, přičemž losování vždy připadá na 22. prosinec. Lidé mohou zakoupené lístky sdílet s rodinou, přáteli, kolegy či sousedy, sdílení je ostatně smyslem celého losování.
Následně se scházejí, aby mohli losování společně sledovat a jak se patří oslavit. Vítězná čísla a ceny přitom obvykle vyhlašují zpěvem studenti ze školy San Ildefonso s tím, že až 70 % vybraných peněz z prodeje lístků se hráčům vrací v podobě cen.
Noche de los Rábanos
Jen o den později se koná ve městě Oaxaca ležícím na jihu Mexika Noche de los Rábanos, tedy Noc ředkviček. Této události se účastní místní obyvatelé, přičemž dle tradice trvající od roku 1897 jsou zde v tento den k vidění sochy vyřezané z ředkviček, které zpodobňují náboženské výjevy, vyobrazení místního života, zvířat či čehokoli dalšího.
Tradice údajně započala, když byla ředkviček velká úroda, kvůli čemuž se některé ředkvičky vykopaly až o měsíce později. V té době dosahovaly obřích rozměrů a připomínaly svým tvarem různé postavy. Po přivezení na trh byly vyřezány do nejrůznějších výjevů, aby nakupující upozornily na stánky se zeleninou. Vyřezávané sochy z ředkviček se setkaly s velkým ohlasem, načež starosta vyhlásil již zmíněný festival, který se dodnes uskutečňuje.
Vánoce na pláži
Jelikož v Austrálii nepřipadají bílé Vánoce v úvahu, zdejší lidé o Štědrém dnu často vyrážejí na pláž, kempují nebo pořádají společné grilování. Na znamení Vánoc však alespoň na pláži Bondi lze zahlédnout řadu lidí s tradiční červenou barvou plavek nebo surfaře surfující se santovskými čepičkami. Typickou vánoční tradicí pak je společné zpívání koled v parcích za světla svíček. V roce 1938 ji zavedl v Melbourne rozhlasový hlasatel Norman Banks.
Svátek sv. Lucie
Řada vánočních tradic se váže ke svátku svaté Lucie, který se slaví 13. prosince. Například v Chorvatsku se na tento den seje pšenice. Tato tradice má své kořeny v době, kdy zemědělství tvořilo hlavní způsob obživy. Pšenice symbolizuje život a plodnost, pročež její vysetí mělo dané rodině zajistit úrodný rok. V nynější době je zvykem ji opečovávat až do Štědrého dne, kdy ji ozdobí mašlí či svíčkami a umístí na vánoční stůl.
Ve Švédsku se pak v tento den koná oslava na její počest, kdy dívky a chlapci oblečení do bílých rouch procházejí městem a zpívají písně. Procesí vede dívka s věncem svíček, která představuje Lucii a již následují její služebné se svíčkami v rukou a tzv. hvězdní chlapci nesoucí hvězdy na tyčích. Slavnost odkazuje na život rolníků v období zimy a tmy, kdy Lucie byla pojímána za nositelku světla. Při slavnosti bývají obvykle k dostání perníčky a sladké buchty se šafránem ve tvaru stočených koček.
Galerie: Jak se slavily Vánoce před rokem 1989
Vánoční stromeček
Stejně jako u nás věší ozdoby na vánoční stromeček rovněž na Ukrajině. Háček je však v tom, čím ho zdobí. Na stromku bývají rozvěšení pavouci a pavučiny, které jsou vyrobeny z papíru či stříbrného drátku. Činí se tak z toho důvodu, že má dotyčným, kteří se u něj sejdou, přinést v dalším roce štěstí. Zároveň je zde zvykem začít hodovat až v momentě, kdy se na obloze objeví první hvězda.
To v Řecku můžete na náměstích kromě vánočního stromku spatřit i loď ozdobenou světýlky, která se zde dříve zdobila primárně. Důvod není zcela zřejmý, nejčastěji se však rozzářená loď světýlky vysvětluje tím, že je na lodě zavěšovaly ženy pro své muže, kteří se na Vánoce vraceli z námořních cest. Karavaki, jak se tradici zdobení lodi světýlky říká, se tak stala symbolem vyjádření úcty těmto námořníkům. Příhodně ke zdobení dochází na svatého Mikuláše, který se považuje za jejich patrona.
Zároveň může zdobení lodi souviset s tím, že vzhledem k místnímu podnebí zde rostly hlavně keřovité porosty či olivovníky, a tedy loď představovala vhodnou alternativu. Ať je tomu jakkoli, řada rodin tuto tradici dodržuje a repliku lodi byste u nich doma o adventu našli.
Místo Ježíška vánoční poleno
Asi nejpodivnější předmět, který dětem nosí dárky, představuje poleno z Katalánska, jež je má ze sebe vyměšovat. Poleno mívá nožičky, červený klobouček a namalovaný veselý obličej, přičemž ho je zvykem vynášet na svátek Neposkvrněného početí (8. 12.).
Od té doby se o něj mají starat děti, což obnáší přikrýt ho dekou a krmit ovocem či ořechy. Na Štědrý den do něj pak za zpěvu tlučou hůlkami, po čemž se sejme deka, pod níž se skrývají dárky, které mělo ze sebe poleno vyloučit. Většinou jde o sladkosti, například tradiční turróny.
Tradice adventního kalendáře
Tradice adventního kalendáře je u nás hluboce zakořeněna. Děti si v něm každý den v prosinci otevřou příslušné okénko, kde na ně čeká sladká odměna. Zároveň adventní kalendář slouží ke spočítání si, kolik dnů zbývá do doby, kdy je navštíví Ježíšek. V současnosti je jich na trhu nepřeberné množství a nezaměřují se jen výhradně na děti, pro dospělé je například určen adventní kalendář s čaji, oříšky a mnohým dalším.
Méně se však ví, odkud k nám tento zvyk doputoval. Začalo se s ním v Německu v 19. století a zasadili se o něj němečtí protestanti, kteří započali počítat dny do Vánoc různými způsoby, kupříkladu denně zapálili jednu svíčku nebo označovali dveře křídou. Následně každý den věšeli na zeď obraz s náboženskou tematikou, což vedlo k výrobě prvního dřevěného kalendáře.
Až na počátku 20. století vznikly první tištěné kalendáře, přičemž v roce 1920 nakladatel Gerhard Lang stvořil adventní kalendář s dvířky. Při jeho výrobě ho inspirovala matka, která mu jako malému měla před Vánoci do víka krabice zašít 24 sušenek. Kalendáře s čokoládou ukrytou uvnitř jsou přitom známy od 50. let.
Malé dámské Vánoce
V den našich Tří králů se v mnoha částech Irska slaví takzvané Malé dámské Vánoce. Dle tradice muži v ten den zůstávají doma a obstarávají domácí práce, zatímco ženy se po náročném období vánočních příprav scházejí a užívají si tento den nikým nerušeni podle svého. Rovněž bývá zvykem, že děti v tento den podarovávají své maminky a babičky nějakou drobností.
ČLÁNKY DO MAILU