Vědci zkoumají viry v trusu žiraf a lemurů, které by mohly léčit podobně jako antibiotika

Při pohledu na vědce, kteří se pozorně věnují prosévání zvířecích výkalů, může leckoho napadnout, že k takové práci nepotřebovali vystudovat univerzitu. Ale i když tato práce vypadá nevábně, je to jen počátek výzkumu. 

Při následné analýze už to bude mnohem složitější a půjde o víc. Pokud totiž bude výzkum úspěšný, může pomoci vyřešit stále vážnější problém, kterým jsou bakterie odolné vůči antibiotikům.

Čím více výkalů, tím lépe

Vědecký tým z britské University of Sheffield se takto snaží najít viry infikující bakterie, známé jako bakteriofágy (zkráceně fágy), a jako místo svého výzkumu si vybrali Yorkshire Wildlife Park, středisko pro ochranu a rehabilitaci divoké zvěře v anglickém Brantonu.

Tam žije téměř 500 zvířat zhruba šesti desítek druhů, což nabízí vědcům možnost hledat bakteriofágy v různých druzích exkrementů. Bakteriofágy jsou klíčovou složkou nově vznikající léčby bakteriálních infekcí. V klinických studiích a extrémních případech, kdy jiná léčba selhala, použili lékaři bakteriofágy jako alternativu nebo doplněk k tradičním antibiotikům. Ty působí tak, že napadnou choroboplodné zárodky a zničí je zevnitř. Mají tendenci se zaměřovat pouze na určité druhy, nebo dokonce na konkrétní kmeny bakterií. Takže čím více materiálu máme, tím je větší šance dovést tuto terapii do bodu, kdy bude možné pokrýt co nejširší spektrum bakterií, vysvětlil vedoucí výzkumu Graham Staffordv online univerzitním časopise, který informoval o výzkumu. 

Přečtěte si také:

Nejčastější potíže s konečníkem. Co zvládnete doma a s čím okamžitě k lékaři?

Nic pro slabé povahy

Vědci se už dříve zaměřili na bakteriofágy v lidských ústech či v moči a ve výkalech drůbeže i dobytka a jak už bylo řečeno, nyní tým pracuje s divokými zvířaty. Za poslední roky se podařilo shromáždit bakteriofágy od paviánů guinejských, prasat visajanských, binturongů (velkých stromových cibetek), některých druhů lemurů a žiraf. 

Práce to není jednoduchá a ani moc příjemná. Jakmile výzkumníci získají vzorek výkalu, přidají vodu, rozmíchají směs na kaši a pak silně filtrují, dokud nezůstanou pouze viry. Poté vystaví bakterie v laboratorních podmínkách těmto odfiltrovaným fágům, aby zjistili, které mohou být užitečné pro léčbu lidí. Také extrahují z bakteriofágů DNA, aby je porovnali s již dříve katalogizovanými viry, otestují jejich stabilitu a tepelnou odolnost a pořídí mikroskopické snímky pro zjištění tvaru a velikosti.

Přečtěte si také:

Proč má stolice nejčastěji hnědou barvu a co znamená změna odstínu?

Exkrementy skrývají velký potenciál

Tým se v současné době zaměřuje na nalezení bakteriofágů, vhodných k léčbě obtížně léčitelných vředů na nohou lidí s cukrovkou. Jen ve Spojeném království má tento stav za následek 7000 amputací ročně. Vědci doufají, že v případě úspěchu jejich výzkumu by tento počet mohl výrazně klesnout a National Health Service (Národní zdravotní služba, britská vládní agentura) by to snížilo výdaje až o 1 miliardu liber ročně, které by bylo možné investovat jinde. 

Výzkumníci zdůrazňují, že samozřejmě léčba nebude spočívat v aplikaci výkalu na ránu, ale bakteriofágy budou obsaženy například v lécích, v mastích či přímo v obvazech. Bez ohledu na to, kde byly nalezeny, tak budou purifikovány, pěstovány v laboratorních podmínkách a jejich použití bude kontrolované a bezpečné. Podle vědeckého týmu je tento potenciál dalším dobrým důvodem k ochraně zvířat. Biodiverzita, kterou nabízejí, potenciálně zahrnuje nové léky na řadu infekčních chorob.