Slunečná část roku je ideální pro posílení imunity. Kromě toho, že máme možnost čerpat dostatek vitamínu C díky přísunu čerstvého ovoce a zeleniny, je zároveň také nejlepší období pro zásobení těla vitamínem D, který je pro ochranu organismu před viry a bakteriemi stěžejní.
Déčko je zásadní pro imunitu
Vitamín D, někdy přezdívaný jako supervitamín, hraje v lidském organismu naprosto klíčovou roli. Dokáže totiž aktivovat bílé krvinky, čímž pomáhá k odstranění virů, bakterií a dalších patogenů z těla. Pozitivně ovlivňuje také zánětlivé procesy a reguluje imunitní odpověď. Jeho důležitost opakovaně potvrdily odborné studie, více například zde.
Kromě toho vitamín D zajišťuje přenos vápníku a fosforu do důležitých orgánů, ke kostem a zubům. Významný je také pro těhotné ženy, jelikož pomáhá bránit předčasnému porodu a podílí se na vývoji kostí plodu. Aby tohle všechno fungovalo, je potřeba zásobu déčka v těle neustále doplňovat.
Nejpřirozenějším zdrojem vitamínu D je pro naše tělo sluneční záření, konkrétně UVB paprsky – díky tomu si lidské tělo dokáže vyrobit vitamín D samo. Ultrafialové paprsky, které po proniknutí do kůže pomáhají tvořit vitamín D, je v našich zeměpisných šířkách možné zachytit při jasné obloze zhruba od května do září mezi desátou a šestnáctou hodinou. Pro načerpání dostatečného množství ‚déčka‘ pak stačí během této doby vystavit obličej a paže na patnáct minut denně přímému slunci,
popsal lékař Marek Antoš z laboratoře SYNLAB.
Výhodou čerpání vitamínu D ze slunce je také to, že se jím tímto způsobem nelze předávkovat. Tělo si jeho tvorbu přizpůsobí vlastním potřebám a vyprodukuje ho pouze tolik, kolik dokáže využít. Pozor, tohle neplatí o slunění jako takovém, s tím to samozřejmě přehnat lze a zvýšit tím mimo jiné riziko poškození kůže, jejího předčasného stárnutí a vzniku melanomu. Myslete proto na doporučení dermatologů a hned po uplynutí adekvátní doby pro doplnění déčka chraňte kůži opalovacím krémem či oblečením.
Jak dlouho vám zásoba vitamínu D z léta v těle vydrží, závisí na několika faktorech, jako je intenzita vystavování slunečnímu záření, věk nebo životní styl. Průměrně z něj organismus dokáže čerpat okolo šesti týdnů. Biologický poločas neboli doba, za kterou hladina vitamínu D v těle klesne na polovinu, je přibližně dva až tři týdny. Zhruba na konci října je tak ideální čas začít s doplňováním déčka ze stravy.
Dopřejte si tučnou rybu
Jak se projevuje nedostatek vitamínu D?
Zvýšenou únavou, ztrátou přirozené obranyschopnosti nebo skleslou náladou. Dlouhodobý nedostatek vede ke zvýšené křehkosti kostí, špatnému vývoji zubů nebo svalové ztuhlosti.
Ve dnech, kdy není možné čerpat dostatečnou zásobu vitamínu D ze slunečního záření, sáhněte po rybách, jako je losos, tuňák nebo sleď, které jsou na jeho obsah nejbohatší. Kromě tučných mořských ryb je vitamín D možné získat také z jater, vaječných žloutků nebo mléčných výrobků. Relativně komplikované je ale načerpávat déčko mimo období léta pro vegany. V rostlinné stravě se totiž vyskytuje jen ve velmi těžce vstřebatelné formě, která navíc zatěžuje organismus. Tito lidé by tak měli sáhnout po doplňcích stravy. Vždy však ideálně po domluvě s lékárníkem, či lékařem,
doporučuje lékař.
Potýkáte se s nedostatkem vitamínu D?
Když vám déčko chybí
Kolik máte vitamínu D
Pokud chcete vědět, kolik máte v těle vitamínu D, nechte si udělat vyšetření krve. Výsledek budete mít do dvou dnů. Žádanku vám může vypsat váš praktik, ale pokud chcete ušetřit čas, můžete se do nějaké z laboratoří objednat rovnou jako samoplátce – měli byste se všude vejít do pětistovky. Objednat se můžete i online, například na www.eshop-synlab.cz. Před odběrem krve stačí se ráno dostatečně napít, nekouřit a vyvarovat se náročné fyzické aktivity.
Právě déčko je přitom vitamínem, který lidem chybí snad nejčastěji. Z pohledu vitamínů máme největší deficit právě v déčku, a to napříč populací. Jeho největší část, zhruba 70 procent, čerpáme ze slunečního záření. Viníkem je i náš styl života, kdy trávíme více času uvnitř budov, a tělo si tak vitamín D nezvládne vyrobit přirozenou cestou. A protože ze stravy obvykle přijmeme zhruba 20 až 30 procent, musíme ho dodat jinak, například formou doplňků stravy,
vysvětluje genetička Barbora Procházková, vedoucí vědeckého týmu Chromozoom, který se zaměřuje na genetické testy.
Nedostatečná hladina vitamínu D v těle může mít řadu negativních dopadů na zdraví. Kromě oslabení imunitního systému, a tedy větší náchylnosti k sezónním onemocněním, způsobuje také únavu či poruchy nálady. V horších případech, kdy se hladina vitamínu D pohybuje pod normou dlouhodobě, může dojít k rozvoji diabetu, alergií, kardiovaskulárních nebo nádorových onemocnění či k řídnutí kostí neboli osteoporóze,
upozornil lékař Marek Antoš.
Ze stravy je ideální čerpat okolo 1000 IU vitamínu D denně. Při jednorázových vyšších dávkách takzvaně jednou za čas
hrozí předávkování, které může mít negativní vliv na srdce a ledviny.