Řadu let ochránci zvířat bojovali za to, aby byly na jatkách instalovány kamery. Primárně proto, aby se zamezilo týrání zvířat, která jsou na jatka přivážena a porážena. Ministerstvo zemědělství tento týden nakonec kamery v novele zákona na ochranu zvířat proti týrání prosadilo. Platit začne na začátku roku 2026. Je zákon v této podobě dostačující? Co všechno obsahuje a jakých zvířat se netýká?
Otřesné chování na jatkách
„V České republice máme vysoký stupeň ochrany zvířat proti týrání a dodržování všech pravidel kontrolují veterinární inspektoři. Mojí prioritou je i nadále zlepšovat ochranu zvířat, a proto jsem přišel s tímto návrhem, který by měl posílit dohled nad zacházením se zvířaty a zároveň minimalizovat rizika excesů, ke kterým v minulosti docházelo,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
Narážel tak na otřesný případ týrání zvířat. Toho se od roku 2020 do roku 2022 dopouštěli tři zaměstnanci jatek, kteří byli za takové jednání nedávno odsouzeni nepodmíněně nebo k peněžitému trestu, píše web České televize. Na chování na jatkách tehdy upozornila videa neziskové organizace Nejíme zvířata.
Kolikrát týdně si dopřáváte maso?
Zákon mohl být tvrdší. Ale není
Nejen na tuto kauzu reagoval i vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který nový zákon na ochranu zvířat podpořil. „Opakovaně se objevují videa, která zachycují naprosto nepřípustné a neetické jednání obsluhy jatek, kdy bylo surovým způsobem zacházeno se zvířaty. Pro odhalení a potrestání těch, kteří do zvířat kopali nebo je mlátili tyčemi do hlavy, byly naprosto zásadní videozáznamy – dosud však pořizované jen náhodně, nesystematicky a pouze investigativně potají. Většina případů týrání zvířat na jatkách tak nejen že není potrestána, ale ani odhalena.“
Což by se mělo změnit právě novelou zákona na ochranu zvířat proti týrání, která začne platit od 1. ledna 2026, ta nařizuje monitorování provozu na českých jatkách. Povinnost vybavit jatky kamerovým systémem platí v případě, že se na jatkách vyskytují živá zvířata, ovšem vztahují se na prostory pro vykládku a pro přehánění zvířat. „Chtěli jsme jít ještě dál a prosazovali jsme, aby se povinný kamerový systém týkal všech prostorů, kde dochází k manipulaci se zvířaty a všech druhů porážených zvířat, a to včetně drůbeže a králíků, které návrh Ministerstva zemědělství vynechává,“ doplnil Bartoš.
Novela zákona se totiž netýká jatek, kde je porážena drůbež, králíci a zajíci. Podle Ministerstva zemědělství jsou provozy drůbežích porážek v Česku vybaveny moderními technologiemi nakládky, přepravy a vykládky drůbeže, často s minimálním podílem a vlivem lidské práce při manipulaci s jatečnou drůbeží.
Násilí mimo povinné kamery?
„Vykládka a přehánění zvířat představují pouze malou část celého procesu porážky, zatímco případy týrání se jistě dějí i v dalších místech jatek. Proto není správné, aby se týrání zvířat jednoduše posunulo do míst mimo dosah kamer. Takto úzký přístup neřeší problém týrání efektivně a působí dojmem polovičaté, nedostatečné a příliš specifické právní úpravy. Přitom kamerové záznamy mají být uchovávány po dobu 30 dní a přístup k nim bude mít pouze krajská veterinární správa, a to na požádání, není tedy důvod kamerovanou oblast jatek takto osekávat, tímto způsobem se násilí jen přesune mimo objektivy kamer, ale plně nezmizí,“ řekla poslankyně Klára Kocmanová, která se problematikou práv zvířat dlouhodobě zabývá.
Galerie: Bio jatka
„Schválený zákon na nás působí jako snaha umlčet veřejnost a jsme přesvědčeni, že zvířatům nijak nepomůže. Důkazem mohou být např. záběry z Anglie, kde jsou kamery na jatkách již v provozu, a i přesto investigativci stále pořizují a zveřejňují otřesné záběry z těchto míst a dokazují, že tato forma je nefunkční a nedostačující,“ říkají zástupci neziskové organizace Nejíme zvířata.
ČLÁNKY DO MAILU