Tisíce korun za vyšetření klíštěte si ušetřete, v praxi výsledek testu k ničemu není

Vyšetření klíštěte pomocí metody PCR v současnosti nabízí několik laboratoří. Po odstranění z kůže člověka nebo domácího mazlíčka jim živého či mrtvého, a to i porušeného, parazita můžete poslat doporučeně poštou. Stačí jej vložit do plastového sáčku nebo malé nádoby.

Cena vyšetření se pohybuje zhruba od pětistovky do šesti a půl tisíce korun podle toho, na kolik nemocí bude laboratoř roztoče testovat. Nabízí i choroby, jejichž výskyt je v Česku vzácný (viz box níže). Výsledky jsou zpravidla do tří pracovních dnů, laboratoře jej posílají e-mailem. Někde je možné si připlatit za expresní zpracování.

Otázkou ovšem je, jak naložit s výsledkem v praxi. Ve chvíli, kdy vám jej laboratoř sdělí, máte sice informaci, jež vás může uklidnit, nebo naopak rozrušit, o moc víc toho ale nezískáte. Navzdory tomu, že firmy, které testy umí, píší na jejich webech o zásadní informaci pro lékaře, možnosti nasazení cílené a šetrnější léčby nebo velmi rychlém určení rizika nákazy a přijetí preventivních opatření.

Přečtěte si také:

Aplikace Klíšťapka napoví, kde číhají infikovaná klíšťata. Nejvíce jich je na jihu

Ne každý po klíštěti onemocní

A proč vás tedy informace o tom, že klíště, které z vás sálo krev, je infikované, v diagnostice a léčbě zase až tak moc neposune? Důvodů je více.

Předně: Pozitivní test klíštěte neznamená, že onemocní i ten, na kom bylo přisáté. Skutečnost, že je klíště infikované, ještě automaticky neznamená, že došlo k infekci i hostitele, potvrzuje virolog Daniel Růžek z Biologického centra Akademie věd.

Při přenosu nákazy navíc hraje roli celá řada faktorů. Například délka přisátí, fungování imunitního systému, pohlaví hostitele, jeho fyzická kondice, v případě klíšťové encefalitidy ale také genetika.

U klíšťové encefalitidy pak to, že člověk onemocní, také automaticky neznamená, že infekce napadne i centrální nervovou soustavu a vyvolá závažné zdravotní komplikace. U části pacientů se rozvine pouze první fáze, jež připomíná chřipku.

K nasazení antibiotik test nestačí

To, že infikované klíště nemusí nutně vést k onemocnění člověka, je také důvodem, proč vám lékaři při předložení pozitivního výsledku testu klíštěte na onemocnění způsobené některou z bakterií automaticky nenasadí antibiotika. Vysokými dávkami se léči borelióza či vzácnější ehrlichióza, preventivně se ale nepoužívají. Léčba přichází až po diagnóze, tedy po dostavení se příznaků onemocnění u pacienta. 

Hlavně nevyšetřovat to klíště! Slepá ulička. Klíště + vyšetření na borrelii ≠ nutnost antibiotické léčby hostitele, upozornila nedávno na síti X praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. Bylo to v reakci na odkaz na zprávu Státního zdravotního ústavu, jak se před klíšťaty chránit a jak je v případě přisátí správně odstranit.

Ludmila Bezdíčková patří mezi lékaře, kteří se podílejí na osvětové kampani o antibiotické rezistenci. Upozorňuje na to, že nadužívání antibiotik přispívá k jejich neúčinnosti, což se v medicíně stává velkým problémem.

Preventivně vám lékaři neprovedou ani rozbor krve či další vyšetření. Ta jsou indikována až ve chvíli, kdy se projeví příznaky nemoci.

Preventivní léčba neexistuje

Pozitivní výsledek rozboru klíštěte je nyní nevyužitelný i proto, že u nemocí klíšťaty přenášených zatím neexistuje preventivní léčba. Třeba u klíšťové encefalitidy to ale vědci chtějí změnit a mají k tomu nakročeno. 

Pokud se podaří úspěšně absolvovat klinické testy s lidskými monoklonálními protilátkami proti viru klíšťové encefalitidy, bylo by v budoucnu možné jedincům, na kterých sálo infikované klíště, tyto protilátky preventivně podat a zabránit riziku následného rozvoje onemocnění, podotýká virolog.

Znát pozitivitu klíštěte by pak skutečně mělo smysl. Je ale možné, že by pak nějaká forma vyšetření ještě před propuknutím nemoci byla součástí zdravotní péče a hrazená.

Přečtěte si také:

Díky objevu lékaři včas zjistí, kterému pacientovi s encefalitidou od klíšťat hrozí těžší průběh

Jedinou současnou prevencí (nikoliv však léčebnou), a to proti encefalitidě, je očkování. V ČR je dobrovolné, bezplatné od 50 let výše. Při setkání s nákazou je ale na vakcinaci pozdě, protože se skládá z několika dávek. Ideálně podaných před tím, než se člověk s infekcí potká. Právě proto se očkuje zejména v chladných měsících roku.

Jako prevence samozřejmě zůstává v platnosti i doporučení do lesa a vysokého porostu nosit dlouhé nohavice, rukávy, oblečení světlé barvy. Dobré je také použít repelent (nikoliv repelentní náramky, ty nefungují) a po příchodu se zkontrolovat, zda nemáme klíště. A také myslet na to, že klíště může být zatím nepřisáté v oblečení.

Jaké nemoci přenáší klíště

• Lymská borrelióza – ročně se u nás nakazí jednotky tisíc lidí
• Klíšťová encefalitida – lze proti ní očkovat, ročně se u nás nakazí stovky lidí

Nemoci s velmi vzácným výskytem

• Anaplazmóza (dříve ehrlichióza) – v ČR se vyskytuje zřídka (do deseti případů ročně), dříve považována za infekční pouze pro psy
• Tularémie – postihuje především zajíce a hlodavce, u člověka je vzácná, ročně jí v ČR onemocní jednotky desítek lidí
• Babesióza – postihuje více skot, psy a koně nežli člověka, kde má většinou bezpříznakovou formu

Přečtěte si také:

Klíšťata přenášejí další nemoc, babesiózu. Projevuje se horečkami i depresí

• Bartonelóza (nemoc z kočičího škrábnutí) – přenosná zejména blechami, člověk se nakazí od kočky nebo psa, v ČR se každý rok objeví nízké desítky nákaz
• Marseillská horečka – v ČR se vyskytuje u pacientů, kteří si ji přivezli ze zahraničí
• Q horečka – v ČR se téměř nevyskytuje (ročně nula až dva případy), na člověka přechází z domácích zvířat nakažených klíšťaty
• TIBOLA – v ČR dosud nebyla zaznamenána

Zdroj: Vitalia.cz, Wikiskripta, Nzip.cz, web Státního zdravotního ústavu (ISIN)

Vyšetřením se nevyhnete

Pozitivně testované klíště vám nezajistí ani to, že se vyhnete některým invazivním, tedy i nepříjemným vyšetřením nutným k diagnóze.

Jde třeba o odběr krve nebo mozkomíšního moku. Podle primáře infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Aleše Chrdleho jej není možné, a to ani při pozitivním výsledku parazita, obejít. Odběr mozkomíšního moku se provádí u každého pacienta při diagnostice klíšťové encefalitidy. Bez něj nelze diagnózu stanovit, uvedl již dříve pro Vitalia.cz lékař.

Při první fázi klíšťovky, která připomíná chřipku, navíc pro vás lékaři nemohou udělat nic víc než vám doporučit léčbu doma při užívání volně prodejných léků na bolest a horečku. Stejně postupují i u pacientů, kteří si nechali otestovat klíště.

Galerie: Vývojová stadia klíšťat

• 
• 
• 

Dalších 10 fotografií

Pokud už si parazita po pobytu v přírodě na kůži najdete, je vždy dobré místo přisátí sledovat a v případě zdravotních potíží na klíště lékaře upozornit. A to i po dobu několika týdnů, protože inkubační doba, tedy doba od přisátí po projev prvních příznaků nemoci, někdy bývá dlouhá. Třeba u encefalitidy trvá až tři týdny. 

Ani negativní výsledek testu klíštěte nedává vždy jistotu, že některou z výše uvedených chorob neonemocníte. Jak uvádí na webu jedna z laboratoří, která klíšťata vyšetřuje: V případě negativního výsledku je přesto třeba věnovat pozornost případným typickým příznakům; může se jednat o nákazu z klíštěte, které nebylo na těle objeveno a nebylo vyšetřeno.