- Vysoký krevní tlak (hypertenze)
- Bolest hlavy může být projevem vysokého tlaku. Jaké jsou další příznaky?
- Vysoký tlak si můžete snížit chůzí nebo během. Kolik toho musíte urazit?
- Vysoký tlak – jen krok k infarktu
- Krevní tlak měřený doma a u lékaře se může lišit
- Vysoký tlak si můžete pravidelně měřit mobilem. Stačí k tomu minutové video obličeje
Vůbec netušíte, jaký máte krevní tlak a nebudete po tom pátrat, protože nemáte žádné potíže? Velká chyba, protože vysoký krevní tlak neboli hypertenze nebolí, ale může nevratně poškodit orgány ve vašem těle. Nízký krevní tlak v mládí neznamená, že tomu tak bude celý život, i když jste například štíhlí. Zvláště u žen po padesátce tlak často stoupne, protože mizí ochranný efekt ženských pohlavních hormonů.
Co je krevní tlak
Krev protékající cévami působí na cévní stěnu silou, která se nazývá krevní tlak. Hodnota tohoto tlaku se může lišit v různých částech krevního řečiště, přičemž nejvyšší je ve velkých arteriích a nejnižší v žilním systému. Z lékařského hlediska je pak na základě naměřených hodnot rozlišován vysoký krevní tlak (hypertenze), nízký krevní tlak (hypotenze), kolísavý krevní tlak a normální krevní tlak.
Krevní tlak ovlivňuje z velké části činnost srdce, které rozhání krev do oběhového systému. Při stahu srdečního svalu (tzn. v ejekční fázi) se měří takzvaný tlak horní neboli systolický krevní tlak. Mezi jednotlivými stahy, kdy je sval uvolněný, je naopak zaznamenáván tlak dolní neboli diastolický krevní tlak. Rozdíly mezi těmito druhy tlaku pak představuje tlaková amplituda.
Aby mohl být kyslík cévami plynule distribuován do celého těla, je potřeba, aby síla krevního tlaku byla dostatečně velká. Tlak by však neměl být příliš silný, protože v takovém případě může způsobit řadu závažných zdravotních komplikací, jako je například poškození srdce, mozku či dalších orgánů. Pokud jsou jeho hodnoty dlouhodobě vyšší, jedná se o vysoký krevní tlak. [1, 2, 3]
Měření krevního tlaku
Hodnoty krevního tlaku zdravého dospělého člověka se pohybují kolem 120/80 mmHg. Aby bylo možné zjistit, zdá má dotyčná osoba tlak v normě, využívá se k měření těchto hodnot speciální digitální měřič krevního tlaku (tzv. tlakoměr nebo tonometr). S tímto typem přístroje se setkáte jak v lékařských zařízeních, tak i v domácnostech a slouží ke zjištění hodnoty krevního tlaku v konkrétním okamžiku.
Kde si pustit podcast 120 na 80
V podcastu 120 na 80 důkladně rozebíráme zdraví i zdravotnictví zejména z pohledu pacienta. Přinášíme rady a tipy, jak si zlepšit kondici, co dělat pro svou psychiku nebo jak si díky prevenci a péči o vlastní tělo prodloužit život.
Podcast si můžete „naladit“ na obvyklých podcastových platformách Apple Podcasts, Spotify, Google Podcasts a dalších.
Měření krevního tlaku se prostřednictvím tohoto přístroje obvykle provádí, když osoba sedí na židli s nohama na podlaze, přičemž paže by měla ležet pohodlně na úrovni srdce. Kolem horní části paže se umístí manžeta na měření tlaku. Spodní část manžety je přitom těsně nad loktem. Hodnoty krevního tlaku se mohou lišit, pokud je manžeta příliš velká nebo příliš malá, proto je pro získání přesných hodnot nezbytné, aby manžeta dobře seděla.
V některých případech potřebují lékaři zaznamenávat hodnoty krevního tlaku v pravidelných intervalech po dobu 24 hodin. K tomuto účelu slouží takzvaný tlakový Holtr. U pacientů, kteří se nachází ve vážném zdravotním stavu a jsou hospitalizováni na jednotce intenzivní péče, pak provádí lékaři měření krevního tlaku pomocí katetru, který se zavede do tepny a je napojený na manometr a monitor. [4, 5, 6, 7]
Hodnoty krevního tlaku
Jaké má váš krevní tlak hodnoty, zjistíte tedy buď u lékaře, nebo si můžete pořídit domů vlastní tlakoměr, který seženete v lékárně či ve specializovaných obchodech na internetu. V následující tabulce můžete vidět, jak se dělí jednotlivé typy krevního tlaku podle naměřených dat. Pro vyšší nebo vysoký krevní tlak hodnoty měření odpovídají rozsahu od 130/85 mmHg výše.
Typ krevního tlaku | Systolický tlak (mmHg) | Diastolický tlak (mmHg) |
Hypotenze (nízký krevní tlak) | < 100 | < 70 |
Optimální krevní tlak | 100–119 | 70–79 |
Normální krevní tlak | 120–129 | 80–84 |
Zvýšený krevní tlak | 130–139 | 85–89 |
Hypertenze (vysoký krevní tlak) | > 140 | > 90 |
Z výše uvedené tabulky je patrné, že ideální krevní tlak se pohybuje od 100/70 mmHg do 129/84 mmHg. Jsou-li jeho hodnoty vyšší, je vhodné konzultovat svůj stav s lékařem. V průběhu dne a noci se však může krevní tlak zvyšovat i klesat v závislosti na fyzické zátěži nebo psychickém rozpoložení jedince. Taková situace je zcela normální. Pokud se ale hodnoty výrazněji mění při každém měření, a to bez zjevné příčiny, jedná se o takzvaný kolísavý krevní tlak.
Hodnoty krevního tlaku jsou rozdílné pro muže a ženy a různé věkové kategorie. Správný krevní tlak podle věku a pohlaví člověka včetně hodnot pro nízký a vysoký krevní tlak znázorňuje následující tabulka. Všimnout si zde můžete výrazného navýšení hodnot optimálního tlaku s přibývajícím věkem pacienta. [8, 9, 10, 11]
Nízký tlak | Normální tlak | Vysoký tlak | |
Kojenec | < 80/45 | 80/45 | > 85/50 |
Dítě | <110/70 | 110/70 | > 120/80 |
Muž | <100/60 | 120/80 | > 140/90 |
Žena | <100/70 | 120/80 | > 140/90 |
Příčiny vysokého krevního tlaku
Hypertenze se dělí na primární a sekundární, kdy u první zmíněné varianty příčina není známá, kdežto u druhé varianty ano. Při zjišťování, jaké může mít vysoký tlak příčiny, se zohledňuje kromě věku a pohlaví také dědičnost a životní styl pacienta. V případě, že se potíže s vysokým krevním tlakem vyskytují u vašich rodičů, je tu určitá pravděpodobnost, že se se stejnými problémy budete potýkat i vy. Proto je vždy dobré znát zdravotní stav svých nejbližších příbuzných, aby lékař mohl při vyšetření stanovit co nejpřesnější anamnézu.
Některé příčiny vysokého krevního tlaku však můžete ovlivnit přímo i vy sami bez lékařské pomoci a nutnosti případně užívat nějakou medikaci. Jedná se především o dodržování zásad dobré životosprávy. Vysoký krevní tlak totiž mohou způsobovat určité nezdravé návyky a s nimi spojené následky, kterých se lze při troše silné vůle zbavit. Patří mezi ně například:
- kouření,
- obezita,
- konzumace nezdravých jídel,
- chronický stres,
- zvýšený příjem alkoholu,
- sedavý způsob života,
- nedostatek pohybu.
Kromě výše uvedeného však může být původcem vysokého krevního tlaku také nějaká nemoc, jako je například cukrovka, onemocnění ledvin nebo syndrom spánkové apnoe. V takovém případě se jedná o sekundární hypertenzi, kdy jsou příčiny známé. Mnohdy ale za potížemi stojí kombinace více faktorů najednou. Stanovení příčiny vysokého krevního tlaku tak nemusí být vždy zcela jednoznačné. [12, 13, 14, 15, 16]
Jak se vysoký krevní tlak projevuje
Mnoho lidí bude pravděpodobně také zajímat, jaké má vysoký tlak příznaky. Projevy vysokého krevního tlaku mohou být často zaměnitelné za symptomy jiné nemoci. Někdy jim navíc pacient ani nevěnuje zvláštní pozornost, a to zejména v počáteční fázi. Je to z toho důvodu, že některé příznaky vysokého tlaku vypadají jako běžné potíže spojené například s únavou nebo zvýšenou fyzickou námahou.
Lidé tak často první stadium rozvoje vysokého krevního tlaku ani nezaznamenají nebo jej neberou na zřetel, což později může vést ke zhoršení obtíží a nutnosti užívat předepsané léky. Typickým příznakem, který pacienti mnohdy ignorují, jsou bolesti hlavy nebo poruchy spánku, jež se na první dojem mohou jevit jako neškodné projevy související například s náročným pracovním dnem. Mezi další běžné příznaky vysokého krevního tlaku také patří:
- únava a závratě,
- bušení srdce,
- tlak na hrudi,
- hučení v uších,
- dušnost,
- otoky končetin,
- krvácení z nosu,
- nadměrné pocení,
- poruchy vidění. [17, 18, 19]
Komplikace spojené s vysokým krevním tlakem
Kromě toho, že jsou s hypertenzí spojené nepříjemné symptomy uvedené výše, může neléčený vysoký krevní tlak vést k vážným zdravotním problémům, a v extrémních případech může dokonce způsobit i smrt pacienta. Vysoký tlak tak patří k nejrizikovějším faktorům, které mohou ohrozit lidské zdraví i život, jelikož výrazně namáhá a ničí cévy, které postupem času ztrácí elasticitu, ucpávají se a mají tendenci praskat.
K nejzávažnějším komplikacím spojeným s hypertenzí se řadí infarkt myokardu nebo mozková mrtvice. Obě tyto příhody mohou mít fatální následky, proto byste vysoký krevní tlak neměli nikdy podceňovat. Kromě toho má vysoký krevní tlak často na svědomí také další zdravotní komplikace, jako jsou například ateroskleróza tepen dolních končetin, demence, zrakové poruchy nebo erektilní dysfunkce. [20, 21, 22]
Léčba vysokého krevního tlaku
Máte-li podezření, že vás trápí hypertenze, je v prvé řadě nutné tuto hypotézu potvrdit, nebo vyvrátit u lékaře. Ten provede měření krevního tlaku za pomoci digitálního či rtuťového tonometru. V případě, že se hypertenze potvrdí, následuje vyšetření krve a moči. Pokud by lékař navíc pojal podezření na jiné zdravotní komplikace, může vás poslat na další vyšetření, jako je například sonografie, echografie, magnetická rezonance nebo zátěžová ergometrie.
Po podstoupení všech potřebných vyšetření se stanoví pro vysoký tlak léčba s ohledem na konkrétní potíže pacienta. Lékař dotyčnému většinou předepíše léky na vysoký tlak a doporučí změnu životního stylu, která zahrnuje především zdravé stravování a vyřazení některých konkrétních potravin z jídelníčku. Dále je potřeba zahrnout do svého režimu dostatek pohybu, přestat kouřit a nadměrně konzumovat alkohol. Zároveň je obvykle pacientovi doporučeno zakoupit si domácí tlakoměr a hodnoty tlaku tak pravidelně sledovat.
Léčíte se s vysokým krevním tlakem?
Léky na vysoký krevní tlak, které lékaři pacientům běžně předepisují, se odborně nazývají antihypertenziva. Farmaceutický trh nabízí několik skupin těchto medikamentů, jejich podávání závisí na individuálních potřebách pacienta. Není tak možné doporučit všem lidem s hypertenzí univerzální prášky na vysoký krevní tlak. Každý pacient řeší konkrétní potíže, na základě kterých je nutné stanovit příslušnou medikaci. Mezi skupiny hypertenziv, které se různě kombinují podle potřeb dotyčného pacienta, patří:
- diuretika,
- betablokátory,
- inhibitory ACE,
- sartany,
- blokátory kalciových kanálů,
- centrálně působící antihypertenziva.
Jelikož má na vysoký krevní tlak vliv také nadváha či obezita, doporučuje se v rámci změny životního stylu zaměřit také na redukci hmotnosti. Snažte se docílit optimálního body mass indexu (BMI), což je ukazatel, který vyjadřuje, zda trpíte podváhou, nadváhou, obezitou, nebo se vaše hmotnost nachází v normě. Index vaší tělesné hmotnosti vám snadno spočítá BMI kalkulačka. [23, 24, 25, 26]
Jak snížit krevní tlak bez léků
Pokud vám tlakoměr ukazuje znenadání vysoké hodnoty a vy přemýšlíte, jak okamžitě snížit krevní tlak, pak je v první řadě důležité se uklidnit. Často totiž bývá jednorázové zvýšení tlaku způsobeno stresem a nervozitou. Doporučuje se snažit se zklidnit svůj dech a přiložit chladivý obklad na hlavu. Pakliže se však stav nezlepšuje a dělá se vám špatně, neváhejte se obrátit na lékaře. [27]
Vysoký krevní tlak: přírodní léčba
Pokud vás trápí hypertenze, zařaďte do svého jídelníčku dostatek vápníku a hořčíku. Vápník pozitivně působí na cévy a srdce a podporuje správnou funkci svalů. Denně byste ho pak měli přijmout zhruba 800 mg. Hořčík zase pomáhá při uvolňování svalů, díky čemuž dochází k lepšímu proudění krve, a kromě toho udržuje správnou rovnováhu mezi draslíkem a sodíkem v těle, což má vliv na hodnotu krevního tlaku. Pro doplnění těchto látek je vhodné pravidelně konzumovat brokolici, ořechy a luštěniny.
Na snížení krevního tlaku také mohou někdy pomoci bylinky na vysoký tlak nebo čaj na vysoký tlak. Nejedná se však o náhradu lékařské terapie, ta je v případě hypertenze vždy na prvním místě. Doporučuje se například popíjet čaj z hlohu, který podporuje funkci srdce. Krevní oběh pak zlepšuje také česnek, takže ho neváhejte zařadit do svého jídelníčku.
Krevní tlak kromě výše uvedeného navíc normalizují také omega-3 mastné kyseliny, které se nachází v některých běžně dostupných potravinách, jako jsou například ryby, lněné semínko nebo panenský olivový olej. Mimo to je vhodné konzumovat potraviny bohaté na vitamin C, kam patří například paprika nebo již zmíněná brokolice, a také potraviny s vysokým obsahem vlákniny (například oves nebo luštěniny). [28, 29, 30, 31]
Zdroje: nzip.cz, my.clevelandclinic.org, nhs.uk, cpzp.cz, ikem.cz, mayoclinic.org, tlakomery.cz, healthline.com, nemoci.vitalion.cz, wikiskripta.eu.