Na zamlklé těhotenství se většinou přijde až u gynekologa. Probíhá tiše bez výrazných symptomů

Zamlklé těhotenství je stav, kdy embryo odumře a přestane se vyvíjet. Na rozdíl od běžného potratu ale není vypuzeno z těla ven. Plod zůstává uvnitř dělohy a ani placenta neodchází. Organismus ženy i nadále produkuje těhotenské hormony, takže dotyčná nemusí vůbec poznat, že se něco děje. Na zamlklý potrat se proto většinou přijde až u lékaře.

Pro některé ženy to může být ještě horší než spontánní potrat, protože to přichází naprosto znenadání a bez jakýchkoliv náznaků. Dotyčná se kvůli vlivu hormonů stále cítí jako těhotná, takže pro ni může být mimořádně těžké uvěřit faktu, že těhotenství nepokračuje.

Do kdy hrozí zamlklé těhotenství?

Nejvyšší riziko zamlklého těhotenství a potratu je v prvním trimestru, tedy do 12. týdne. Podle statistik takto brzy skončí těhotenství u jedné ženy ze čtyř. Nedá se sice stoprocentně vyloučit, že k zamlklému těhotenství nedojde později, nicméně s přebývajícími týdny riziko klesá. [1, 2, 3, 4, 5]

Jaké má zamlklé těhotenství příčiny?

• Vývojové vady: za velkou částí případů (až 70 %) stojí nějaká chromozomální abnormalita. Pokud má oplodněné vajíčko nesprávný počet chromozomů, nemůže se správně vyvíjet či uhnízdit.
• „Superplodná děloha“: u žen, které trpí na opakované potraty a zamlklá těhotenství, hovoří odborníci o tzv. superplodné děloze. Zatímco děloha zdravé ženy umožní uhnízdění jen těch vajíček s nejvyšší kvalitou, superplodná děloha mezi nimi nerozlišuje. Snadněji se tak uhnízdí i výrazně defektní vajíčka, která později odumřou.
• Další poruchy dělohy: vrozené či získané anomálie dělohy mohou výrazně snižovat šanci na otěhotnění. Ženy s těmito anomáliemi mají také vyšší riziko potratu, pokud se jim podaří otěhotnět.
• Pokročilý věk matky: vyšší věk matky bývá považován za obecný rizikový faktor co se týče vývojových vad, chromozomálních abnormalit, potratů a zamlklých těhotenství. Tato hranice je stanovena na 35 let.
• Abnormalita spermií: na zamlklém těhotenství se mohou podílet i poruchy mužských pohlavních buněk, pokud dojde k oplodnění vajíčka nekvalitní spermií.
• Umělé oplodnění: při in vitro fertilizaci (IVF) je obecně vyšší riziko, že se oplodněné vajíčko neuhnízdí. Pro psychiku ženy, která se tímto způsobem snaží otěhotnět, to bývá skutečně velmi těžké.
• Infekce: zvýšené riziko samovolného ukončení těhotenství mají ženy, které prodělávají pohlavní infekce a neléčí se s nimi. Nejčastěji jde o chlamydie, ureaplazmata, kapavku, syfilis či herpes. Kromě pohlavních infekcí se může jednat i o jiné typy infekčních chorob, jako jsou příušnice, zarděnky, spalničky, borelióza, toxoplazmóza či salmonelóza.
• Vliv prostředí: za rizikové faktory jsou považovány i některé vnější vlivy, kam patří hlavně kouření, pití alkoholu, užívání návykových látek, užívání některých léků a rentgenové záření.
• Problémy s imunitou: podle některých studií souvisí opakovaná zamlklá těhotenství se zvýšenou hladinou NK buněk (natural killer cells), které patří do skupiny cytotoxických lymfocytů a hrají důležitou roli v imunitním systému. Řešením může být podávání kortikoidů.

Postupně se přichází na to, že jsou zamlklá těhotenství spojena i s méně obvyklými příčinami. Patří sem třeba mutace genu, který kóduje enzym metylentetrahydrofolát reduktázu (MTHFR), poruchy štítné žlázy nebo poruchy srážlivosti krve. [6, 7, 8, 9, 10]

Přečtěte si také:

Kašel v těhotenství mimořádně vyčerpává. Léčbu je nutné konzultovat s odborníkem

Jak poznat zamlklé těhotenství?

Při zamlklém těhotenství se nemusí projevit žádné výraznější problémy. Žena se může cítit úplně normálně, případně má jen mírný nahnědlý výtok. Tím se zamlklé těhotenství zásadně liší od spontánního potratu, který bývá provázen silným krvácením a bolestmi v podbřišku.

Na to, že se plod přestal vyvíjet, se tak často přijde až při vyšetření u gynekologa. Na ultrazvuku nezaznamená žádnou srdeční aktivitu. Mezi další varovné signály patří délka plodu neodpovídající stupni těhotenství, případně mohou být v děloze jen plodové obaly.

Po odumření plodu stagnuje množství lidského chorigonadotropinu (hCG), který je zodpovědný za nevolnosti v prvním trimestru. Za normálních okolností by mělo hCG stoupat, což se v tomto případě neděje. Některé ženy tak mohou zaznamenat změnu v tom, že již netrpí na těhotenské nevolnosti. Abnormální hladina hCG se jasně prokáže laboratorním vyšetřením krve. [11, 12, 13, 14]

Přečtěte si také:

Nenechte se odradit od očkování proti černému kašli, radí těhotným epidemiologové

Revize dělohy po zamlklém těhotenství

Po prodělání zamlklého těhotenství je nutné odstranit z dělohy odumřelé embryo. V tomto případě má žena několik možností, na které může přistoupit. Většina gynekologů preferuje tzv. revizi dělohy. Jedná se o miniinvazivní chirurgický zákrok, při kterém je pomocí kyrety (speciálního nástroje připomínajícího lžíci) odstraněna část děložní sliznice včetně odumřelého plodu.  

Vyčištění děložní dutiny se provádí v celkové narkóze. Po dezinfekci vnějšího genitálu je do dělohy zavedena kyreta skrze pochvu. Úzké děložní hrdlo se nejprve musí roztáhnout, aby se lékaři dostali až do děložní dutiny. Celý zákrok trvá přibližně 15 minut. Pacientka může být propuštěna domů i několik hodin po zákroku, záleží na celkovém zdravotním stavu.

Po revizi dělohy je nutné dodržovat zvýšená hygienická opatření po dobu 2–3 týdnů. Žena by měla zcela vynechat koupání ve vaně, pohlavní styk, náročné fyzické aktivity, návštěvy veřejných bazénů a saunování. [15, 16, 17, 18]

Zamlklé těhotenství bez revize

Další možností, kterou lékaři obvykle nedoporučují, je čekání na samovolný potrat. Zamlklé těhotenství bez revize ovšem představuje velký risk, protože rozkládající se tkáň uvnitř dělohy může způsobit závažný bakteriální zánět. Problémy nemusí nastat v případě, že jde o počínající těhotenství. Čím je plod větší, tím se zvyšuje riziko infekce. Pacientka musí po celou dobu vyčkávání na potrat docházet na pravidelné kontroly. Tento způsob je navíc mimořádně náročný i na psychiku, proto některé ženy raději dobrovolně podstupují revizi.

Třetí možností je vypuzení plodového vejce z dělohy pomocí léků. Používají se k tomu léky označované jako prostaglandiny, konkrétně nejčastěji misoprostol. Pro některé ženy je tento způsob přijatelnější než revize, protože je neinvazivní, nemusí podstupovat narkózu a není spojen s dalšími riziky, jako jsou poranění děložní stěny či vznik srůstů. Na druhou stranu je zde účinnost v porovnání s revizí nižší. Ne vždy léky zaberou, takže se může stát, že se dotyčná zákroku stejně nevyhne. [19, 20, 21, 22]

Přečtěte si také:

Uhnízdění vajíčka se může projevit slabým krvácením. Kdy nastává?

Otěhotnění po zamlklém těhotenství

Samotné zamlklé těhotenství ještě neznamená, že žena není schopna znovu otěhotnět a bez problémů donosit zdravého potomka. Otěhotnět je možné klidně i měsíc poté. Jedno či dvě zamlklá těhotenství nemusí nutně znamenat, že žena nebude mít nikdy dítě. Pokud se ale situace opakuje už potřetí, měla by být provedena genetická vyšetření a další testy k vyloučení závažnějších zdravotních problémů.

V minulosti odborníci doporučovali čekat s dalším těhotenstvím alespoň 3 měsíce, v současné době se ale spíše přiklání k tomu, že z lékařského hlediska není nutné po nekomplikovaném průběhu otěhotnění odkládat. Samozřejmě záleží na celkovém zdravotním stavu a psychice ženy. Zamlklé těhotenství představuje velkou psychickou zátěž, proto je potřeba přistupovat k rekonvalescenci individuálně. [23, 24, 25]