Zánět dělohy se musí včas léčit, jinak může způsobit neplodnost. Tohle jsou příznaky

Děloha (uterus) je nepárový dutý orgán, který spadá mezi ženské pohlavní orgány. Nachází se v malé pánvi a svým tvarem připomíná hrušku. Právě v děloze se vyvíjí během těhotenství nenarozený plod. Proto se její rozměry odvíjí od toho, zda již měla žena dítě. U bezdětných žen je dlouhá asi jen 7–8 cm, u maminek dosahuje délky 8–10 cm. Děloha se skládá ze tří hlavních částí:

• Hrdlo děložní (cervix uteri): vnější část dělohy, která propojuje dutinu dělohy s vagínou. Kousek děložního hrdla vyčnívá přímo do pochvy a označuje se jako děložní čípek (cervix).
• Tělo děložní (corpus uteri): dutina tvaru trojúhelníku, na jedné straně sousedí s močovým měchýřem, na druhé se střevními kličkami. Tělo dělohy přechází ve spodní části v děložní hrdlo.
• Dno děložní (fundus uteri): vyklenutá horní část dělohy, která směruje vzhůru.

Co se týče děložní stěny, tak ta je tvořena třemi vrstvami označovanými jako endometrium (slizniční vrstva), myometrium (svalová vrstva) a perimetrium (serózní vrstva). [1, 2, 3, 4]

Co je zánět dělohy?

Zánět dělohy je infekční onemocnění dělohy, které může nastat v důsledku nedostatečné intimní hygieny, oslabené imunity, častého střídání sexuálních partnerů nebo třeba kvůli infekci v jiné části těla. Za nejpostiženější skupinu jsou považovány ženy ve věku 25–30 let. Záněty dělohy jsou bakteriálního původu, nejčastěji se na nich podílí streptokoky, stafylokoky, enterokoky a chlamydie.

Pod pojmem zánět dělohy se může skrývat hned několik zdravotních problémů. Záleží na tom, jakou konkrétní část dělohy infekce postihla. Pokud se nijak neléčí, může postupovat přes dělohu do vejcovodů, vaječníků a okolních orgánů, což je velice nebezpečné.

• Cervicitida (zánět děložního hrdla): infekce děložního hrdla může být způsobena pohlavním stykem. Mezi běžné původce zánětu patří chlamydie, gonokoky, trichomonády i kvasinky. Nemusí se nutně projevovat žádnými příznaky, a pokud ano, jedná se o svědění vnějšího genitálu, výtok či bolestivý pohlavní styk.
• Endometritida (zánět děložní sliznice): v tomto případě dochází k přechodu mikroorganismů ze zaníceného děložního hrdla dovnitř do dělohy. K infekci může dojít i po porodu, operaci nebo kvůli používání nitroděložního tělíska.
• Myometritida (zánět svaloviny těla děložního): v závažnějších případech může zánět přejít ze sliznice do hlubších vrstev děložní stěny.
• Perimetritida (zánět obalu a závěsu dělohy): povrchová vrstva dělohy se může zanítit v případě, že jsou zanícené vejcovody nebo děložní svalovina. Takto závažné infekce mohou vznikat i jako komplikace rozpadajícího se nádoru dělohy.
• PID (pelvic inflammatory disease): hluboký pánevní zánět je stav, kdy se infekce rozšíří do horních orgánů pohlavního traktu, jako jsou vejcovody a vaječníky. Neléčený pánevní zánět má vážné důsledky, může způsobit neplodnost a trvalé poruchy menstruačního cyklu. [5, 6, 7, 8, 9]

Přečtěte si také:

Infarkt kašlem nezaženete, vyvrací lékař nebezpečný hoax, který lidé sdílí na sítích

Příčiny zánětu dělohy

Infekce se může do dělohy dostat dvěma cestami:

• Vzestupně: bakterie pronikají do dělohy ze zevních rodidel. Příčin může být v tomto případě opravdu mnoho. Infekce může vzniknout kvůli nedostatečné či nesprávné hygieně, hormonální nerovnováze, častému střídání sexuálních partnerů, poranění při pohlavním styku nebo kvůli oslabené imunitě.
• Sestupně: jde o méně častou situaci, kdy se infekce dostane do dělohy ze zanícených orgánů pánve. Konkrétně může jít třeba o zánět slepého střeva. U některých pacientek může infekce pocházet i ze vzdálenějších oblastí. Do dělohy pak doputuje krví a lymfou. [10, 11, 12, 13]

Jaké má zánět dělohy příznaky?

Infekce dělohy mají několik typických příznaků, na které si pacientky stěžují. Především se jedná o bolest v podbřišku a oblasti beder. Často se dostavuje silný vaginální výtok, který může být v závažných případech hnisavý a zapáchající. Pro pacientky může být velice nepříjemné močení a vyprazdňování, protože při tom pociťují pálení i bolesti. Dostavují se i celkové příznaky. Nemocná žena je unavená, schvácená a má horečky či zimnice.

Pokud zánět v děloze přetrvává delší dobu, projeví se to na menstruačním cyklu. Krvácení může být mimořádně silné, bolestivé a dlouhé oproti běžným menstruacím. U některých pacientek se objevuje špinění a krvácení mimo cyklus. [14, 15, 16, 17]

Galerie: Historie porodnictví

• 
• 
• 

Dalších 18 fotografií

Diagnostika zánětu dělohy

Při podezření na zánět dělohy by se měla žena vydat ke svému gynekologovi. Lékař provede základní vyšetření včetně ultrazvuku. Dále by měl odebrat stěr a odeslat vzorek do mikrobiologické laboratoře. Díky tomu se určí přesný druh patogenu, který infekci způsobil, a nasadí se vhodné léky. Dále může odebrat vzorek krve, ve kterém se v případě bakteriální infekce prokáže vyšší CRP (C-reaktivní protein).

Léčba zánětu dělohy

Infekce dělohy je nutné zaléčit co nejdříve, aby nedošlo k dalšímu šíření zánětu. Podle výsledků stěru předepíše ošetřující lékař vhodná antibiotika, která působí proti danému druhu bakterie. Běžně se užívají ve formě tablet a kombinují se ještě s lokálními přípravky. Farmakologická léčba trvá většinou alespoň 10 dní, u rozsáhlejších zánětů déle. Stav pacientky může být někdy tak závažný, že je nutná hospitalizace. V takovém případě se podávají antibiotika nitrožilně.

Ne vždy jsou léky dostačující. Pokud se zánět šíří vejcovody dál, mohou lékaři přistoupit k chirurgickému řešení a vyčistit zánětlivá ložiska tímto způsobem. Velice nebezpečnou komplikací je pyometra, kdy se naplní děložní dutina hnisem. Dochází k ní zejména u starších pacientek, kdy zduřelá sliznice dělohy uzavře děložní hrdlo a znemožní tak odtok hnisu. [18, 19, 20, 21]

Prevence zánětu dělohy

Pokud žena trpí na gynekologické záněty, měla by se více soustředit na prevenci a aktivně pečovat o své zdraví. Citlivé poševní prostředí mohou narušit hormonální vlivy i oslabení imunity. Odborníci proto doporučují konzumovat pestrou stravu s dostatkem vitamínů a dopřávat si probiotika a prebiotika. Bakterie mléčného kvašení produkují kyselinu mléčnou, která udržuje v pochvě mírně kyselé prostředí. To funguje jako přirozená ochrana proti nežádoucím bakteriím a jiným patogenům.

Druhým zásadním krokem je správná intimní hygiena. Naprosto nevhodná jsou parfémovaná mýdla a sprchové gely. Vnější rodidla by se měla omývat teplou vodou a speciálními přípravky určenými na intimní hygienu. Nezapomeňte také na správný postup utírání se po vyprázdnění – utírat by se mělo vždy zepředu dozadu, aby nedošlo k zanesení koliformních bakterií do pochvy. V neposlední řadě by se měla žena chránit při pohlavním styku a používat kondomy. Ochranu je důležité používat hlavně v případě, že je žena sexuálně aktivní a často střídá partnery. [22, 23, 24, 25]

Přečtěte si také:

Pálení na hrudi či plicích může poukazovat na řadu zdravotních problémů. Kdy zpozornět?

Zánět dělohy po porodu

Poporodní zánět děložní sliznice patří mezi nejčastější komplikace v šestinedělí, co se týče infekcí. V děloze mohou zůstávat zbytky tkáně a krevní sraženiny, které vytváří vhodnou živnou půdu pro růst bakterií. Porod navíc představuje mimořádnou zátěž pro celý organismus, který pak může být náchylnější k rozvoji infekcí. Riziko infekce je vyšší při dlouhém a komplikovaném porodu, kdy dochází k nejrůznějším poraněním. Zánět dělohy může být způsoben i potratem.

Hnisavé záněty dělohy představovaly v minulosti jednu z nejčastějších příčin úmrtí u matek po porodu. Znát je můžete pod názvem horečky omladnic. Díky přísným hygienickým standardům, které dnes panují na porodních a novorozeneckých odděleních v nemocnicích, k těmto komplikacím již běžně nedochází. Trochu jiná situace ale panuje v rozvojových zemích, kde je horší dostupnost zdravotní péče. [26, 27, 28]