Autoři výzkumu zaměřeného na efekt užívání léků na vysoký tlak s překvapením zjistili, že lidé často tyto – a i mnohé další léky – užívají špatně. Respektive dodrží třeba denní dobu, ale špatně je zapijí a spolknou.
Když například lék uvázne v jícnu, může to napáchat více škody, než kdyby si léky třeba nevzali vůbec. Lék tam může vydržet třeba dvanáct hodin, a když si pak vezmou další a zapijí ho lépe, spláchne se a člověk tak dostane dvojnásobnou dávku,
varuje profesor Jan Piťha z kardiologické kliniky pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. S tím, že tohle může zdravotní stav spíše zhoršit.
Čím zapíjíte léky?
Množství tekutin, které je potřeba k zapití léků, je možná překvapivé. Ideál je 300 až 600 mililitrů vody, ale když na to lidé nejsou zvyklí, měli by začít zapíjet léky alespoň dvěma deci vody,
říká Věra Boháčová, nutriční terapeutka se zaměřením na prevenci a léčbu civilizačních onemocnění.
V rámci zmíněného výzkumu se přitom autoři setkali i se zapíjením léků pivem, přičemž pacientovi na tom nepřišlo nic divného, domníval se, že na tom, díky čemu mu lék sklouzne do žaludku, zase tak nezáleží. Něco takového však může být až život ohrožující,
varovala Boháčová.
Alkohol totiž často přímo mění efekt, jakým způsobem léky působí. Přímo nebezpečné to může být při léčbě nervových onemocnění včetně deprese a nespavosti, u antibiotik, léků na alergie či léků na ředění krve.
Čím dalším by se léky nikdy zapíjet neměly? Existuje řada pravidel, kdy konkrétní léky nesmí být konzumovány s konkrétními tekutinami. Například grepovým džusem by se neměly zapíjet léky na vysoký krevní tlak, na snížení cholesterolu, na léčbu alergií ani hormonální antikoncepce. Kávou a nápoji obsahujícími kofein se nemají zapíjet léky užívané při chronických zánětech průdušek nebo při astmatu. Mlékem se nesmí zapíjet řada léků ze skupiny antibiotik, třezalkovým čajem antikoncepční pilulky.
Více vody, nižší tlak
Výzkum proběhl pod hlavičkou Fóra zdravé výživy s podporou AquaLife Institutu a snažil se mimo jiné zjistit, zda dostatečné zapíjení léků zvyšuje jejich účinnost. Sledoval několik desítek typických pacientů s hypertenzí, z nichž někteří navíc měli cukrovku a další choroby, případně trpěli obezitou nebo kouřili. Průměrný věk respondentů byl necelých 54 let.
Ukázalo se mimo jiné, že 39 procent pacientů zapíjelo léky méně něž dvěma deci vody, zatímco sotva dvě procenta vypila doporučené tři deci a více. Pokud pacienti začali pít více, už po osmi týdnech se jim problematický krevní tlak upravil – což se dá přičíst jak tomu, že léky spolkli správně a zároveň se jim zlepšil pitný režim. Dříve se hypertonikům doporučovalo, aby moc nepili, že to zvyšuje tlak, ale dneska už víme, že to tak není,
komentuje to profesor Piťha.
A čím tedy léky naopak zapíjet? Nejlepší je podle kardiologa obyčejná voda nebo slabá minerálka, které jsou lepší než například bylinný čaj, kterého někdy není záhodno vypít tolik.