Zásah silným elektrickým proudem v podobě blesku je smrtelně nebezpečný. Skaut z Novojičínska proto může mluvit o štěstí, když to v jeho případě skončilo pouze deseti dny v ostravské Fakultní nemocnici, odkud ho nedávno propustili.
Nebylo to však jen štěstí. Podle lékaře zdravotnické záchranné služby, který byl přímo na místě, je chlapec v pořádku hlavně díky bezchybně provedené laické první pomoci bezprostředně po tom, co tábor v pondělí 24. července postihl silný déšť s bouřkou.
Poté, co jedno z dětí zasáhl blesk, začali vedoucí tábora postupovat naprosto profesionálně. Kontaktovali dispečink zdravotnické záchranné služby a okamžitě zahájili resuscitaci. Když jsme se my se sanitkou dostali na místo, resuscitace chlapce už byla vedena dobrovolnými hasiči vybavenými automatickým externím defibrilátorem (AED),
popsal lékař Martin Kutěj, zástupce přednosty pro pedagogickou činnost Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava. V ono letní pondělí totiž sloužil coby člen posádky Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje.
Když jsme dorazili do tábora, chlapec ležel u velkého stanu a laická resuscitace už probíhala. My jsme ji ihned převzali, nasadili jsme AED, řídili se přesně pokyny přístroje a střídali se v resuscitaci až do příjezdu profesionální jednotky a záchranky s lékařem,
přidává další detaily praporčík Jan Polcer, velitel jednotky dobrovolných hasičů z Velkého Újezdu a zároveň dlouholetý profesionální příslušník Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje.
Dispečer Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje povolal do terénu i vrtulník, který následně chlapce transportoval do Fakultní nemocnice Ostrava.
Pod stromem ne, v lese ano
Zatímco by se člověk za bouřky neměl schovávat pod osamělými stromy, hustý les nebo nízký porost jsou dobrou volbou, stejně jako úzké údolí – když už se člověk ocitne venku a nemůže se schovat v budově s hromosvodem. Nestůjte ale na kraji lesa, tam je naopak riziko zásahu blesku vyšší, stejně jako nebudete v bezpečí pod převisy skal či ve starých hájenkách bez hromosvodu.
Největší riziko zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí, jako jsou sloupy elektrického vedení, vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch.
Nikdy se za bouřky neopírejte o zeď či skalní stěnu, nemějte v rukou nic kovového. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, nepokračuje v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Přečkejte bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe, na zem si rozhodně nelehejte. Nemá smysl si pod sebe dávat třeba karimatku, neuchrání vás.
Zdroj: Hasičský záchranný sbor
Díky podrobným informacím od zasahujícího kolegy z místa jsme připravili tým, ve kterém byli specialisté na popáleninovou medicínu, dětskou kardiologii a nechyběl ani dětský intenzivista. Okamžitě po přijetí jsme provedli všechny standardní kroky, které se provádějí v případě zasažení elektrickým proudem. Celotělové vyšetření na CT prokázalo, že mozek poškozený není,
uvedla Renáta Ječmínková, sloužící lékařka Urgentního příjmu FN Ostrava.
Po zásahu velmi silným elektrickým proudem nejčastěji dochází k zástavě oběhu a dechu a k popáleninovému traumatu. Včasné zahájení resuscitace, včetně dýchání z úst do úst, a velmi rychlé a přesné použití externího defibrilátoru mělo podle lékaře Martina Kutěje zásadní vliv na to, že chlapec vyvázl bez trvalých následků. Za to si všichni zasahující laici zaslouží velké poděkování,
dodal doktor Kutěj.
V případě, že do někoho udeří blesk, měla by pomoc přijít co nejdříve, ale tak, aby neohrozila pomáhajícího. Je namístě okamžitě volat odbornou pomoc a zároveň postupovat podle stavu zasaženého člověka.
Přibližně ve třetině případů způsobí zásah bleskem srdeční zástavu, může dojít k zástavě dýchaní a k šoku. K základní první pomoci je potřeba resuscitace a protišoková opatření. Zásah blesku navíc člověku často způsobí popáleniny, a někdy může dokonce začít hořet oblečení,
uvádí na svém webu Meteopress. Pokud je možnost, je dobré použít v případě zástavy srdce defibrilátor.
Uměli byste poskytnout první pomoc při úrazu na horách?
Zásah blesku může způsobit trvalá poškození například srdce či mozku a poškozený může trpět ztrátami paměti. V některých případech je člověk po zásahu bleskem naopak jen zmatený, ale jinak je schopen normálně fungovat. I tehdy je nicméně potřeba zavolat záchranku, protože je potřeba provést vyšetření, zda například člověk neutrpěl nějaké vnitřní zranění.
Jak je bouřka daleko?
Při určování vzdálenosti bouřky využíváme toho, že světlo je rychlejší než zvuk. Díky tomu blesk vidíme téměř okamžitě, ale hromu chvíli trvá, než ho uslyšíme. Zvuk za tři sekundy urazí přibližně jeden kilometr a právě z toho vychází výpočet – stačí počítat sekundy mezi bleskem a hromem, vydělit je třemi a tím získáme přibližnou vzdálenost bouřky. Pokud tedy napočítáme třeba 21 sekund, je od nás bouřka přibližně 7 kilometrů.
Zdroj: Meteopress