Rozsah závislosti Čechů a Češek na internetu a nových médiích i její dopady u dětí i dospělých mapuje zpráva vydaná loni Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti. Jde o vůbec první a zatím jedinou souhrnnou zprávu o nadužívání nových technologií v ČR.
Co se dozvíte v článku
Co je digitální závislost
Pojmem digitální závislost, nebo také netolismus, je označováno nadměrné trávení času na internetu (prostřednictvím počítače, tabletu, mobilního telefonu či televize), zejména na sociálních sítích, a hraní her, jež s sebou nese různé doprovodné jevy. Třeba změny nálad, psychické i fyzické potíže, nedostatek spánku nebo kontaktu s okolím.
Nadužívání moderních technologií v pojetí digitální závislosti znamená, že člověk na internetu, sociálních sítích či hraním her tráví čtyři a více hodin denně. Do tohoto času patří také nakupování v e-shopech, sledování seriálů či pornografie.
Zpráva opakovaně konstatuje, že míra používání internetu a moderních technologií se u dětí i dospělých zvýšila v době pandemie covidu-19, kdy děti byly měsíce vyučovány distančně.
Projevem závislosti je, že nám při ní digitální technologie a internet narušují běžný chod dne, normální život a způsobují problémy v rodině, na pracovišti či konflikty z přáteli.
Proč tolik času u počítače
Podle autorů je rizikem digitální závislosti v ČR ohroženo odhadem 445 tisíc lidí. Více se ohrožení týká mužů. Těch je touto formou závislosti ohroženo odhadem 253 tisíc. U žen se riziko týká 192 tisíc z nich.
Zajímavé je, že nechtěné budování závislosti se u můžu a žen liší. Společné máme to, že k technologiím nás připoutávají sociální sítě. Právě trávení času na nich uváděli v roce 2020 v Národním výzkumu užívání návykových látek dospělí jako nejčastější důvod, proč na internet chodí. Druhým nejčastějším důvodem u mužů bylo hraní her, u žen to bylo čtení zpráv a vyhledávání různých informací.
Co se týká dětí, zpráva uvádí, že až čtvrtina žáků základních škol a sedmina těch, kteří studují střední školy, hraje rizikově počítačové hry. Samotná závislost na počítačových hrách se v ČR týká, dle průzkumů citovaných ve zprávě, 4 procent dětí ve věku 11 až 19 let. Ukázaly také nepřekvapivý fakt, že kluci raději hrají střílečky, akční hry a ty se závodní tematikou, zatímco holky upřednostňují simulátory života, puzzle nebo webové online hry.
Počet dětí, které používají sociální sítě, roste s věkem, na střední škole už má profily drtivá většina žáků. Zpráva uvádí, že rizikově sociální sítě používá až třetina žáků ZŠ a až polovina středoškoláků. Přičemž čeští teenageři mají v průměru na sociálních sítích pět profilů, první z nich si nejčastěji zakládají v 11 až 12 letech, ačkoliv pravidla to formálně umožňují většinou od 13 let. Zajímavostí je, že v jednom průzkumu 12 procent dětí uvedlo, že má na Facebooku falešný profil.
Jak se závislost projevuje
Jak upozorňují autoři některých studií, které zpráva cituje, kvůli nadužívání internetu děti tráví méně času s rodinou i přáteli nebo prací na domácích úkolech. Na internetu nakonec brouzdají, aniž by je to vlastně bavilo. Zároveň jsou rozčílené, když na internet nemohou. Podobně jsou na tom i dospělí, kteří zanedbávají také koníčky, práci nebo další povinnosti.
Pokud používání technologií a čas strávený na internetu přesáhne určitou mez a stane se závislostí, zcela jistě se to promítne do zdraví, ale i vztahů, které závislý má s okolím. Navíc i tuto formu závislosti provázejí abstinenční příznaky.
Příklady dopadů nadužívání moderních technologií:
- narušení denního rytmu
- zanedbávání osobní hygieny, jídla, spánku, volnočasových aktivit
- únava, bolest hlavy, očí, zad aj.
- zhoršená orientace v čase
- deprese, ADHD, sebevražedné myšlenky
- sociální izolace
- agresivita, pití alkoholu
- obezita
- finanční potíže
- úzkost z odpojení (od internetu)
Zdroj: Chomynová P., Dvořáková Z., Černíková T., Rous Z., Grohmannová K., Cibulka J., Franková E.: Zpráva o digitálních závislostech v ČR 2022
Mezi příčiny, ale také dopady závislosti patří deprese, úzkosti, agresivita, nízké sebevědomí, porucha pozornosti i soustředění a konflikty v rodině. Mezi samotné dopady pak autoři zprávy řadí projevy stresu, ztrátu kontroly, sociální vyčlenění a izolaci závislého. U dětí se digitální závislost projevuje i poruchami vývoje paměti, což vede k problémům při rozvoji řeči, čtení a při učení.
„Přetížení informacemi snižuje schopnost dobře porozumět tématu a dělat efektivní rozhodnutí, následně dochází ke ztrátě kontroly, pocitům zahlcení, snižuje se intelektuální výkon a spokojenost v práci,“ uvádí zpráva. „Nadužívání internetu přispívá ke stírání hranic mezi jednotlivými sférami života, např. mezi prací a soukromým životem, což ve výsledku může vést k nižší kvalitě života, pocitu ztráty soukromí a pocitu menšího bezpečí, (…) osamělosti a sociální izolaci. Dopady lze vidět i v narušených vztazích s blízkými,“ cituje zpráva závěry některých odborníků.
Příklady fobií z nových technologií
- FOMO– obava z neprožití zážitků dostupných ostatním v důsledku nepřítomnosti na sociálních sítích
- NOMO, neboli nomofobie – strach z bytí bez mobilního telefonu
Příklady patologického chování v souvislosti s používáním nových technologií:
- nadměrné focení selfies
- nadměrné sledování příspěvků ostatních hraničící s voyeurismem
Zdroj: Chomynová P., Dvořáková Z., Černíková T., Rous Z., Grohmannová K., Cibulka J., Franková E.: Zpráva o digitálních závislostech v ČR 2022
Je paradoxní, že ačkoliv v riziku závislosti jsou statisíce lidí, zdravotní dopady z toho plynoucí v tuzemsku nikdo systematicky nesleduje. „Zdravotní dopady nejsou monitorovány,“ konstatuje zpráva s tím, že v současné době neexistují ani léčebné a poradenské služby přímo zaměřené na klienty s problémy spojenými s nadužíváním digitálních technologií. Existuje však 109 adiktologických programů a několik online poraden. Zpráva zmiňuje také Národní linku pro odvykání, která funguje na čísle 800 350 000.
Myslíte si, že vám hrozí digitální závislost?
Rodiče podceňují rizika
V letech 2013 až 2017 se uskutečnil opakovaný průzkum mezi 3017 žáky a jejich rodiči zaměřený na souvislosti mezi nadužíváním internetu a rodičovským přístupem. Výsledky ukázaly, že vyšší míru závislosti vykazovaly děti vyrůstající v autoritářských výchovných přístupech, a to zejména na straně matek. „Nejvyšší výskyt digitální závislosti vykazovaly děti s kombinací autoritářského přístupu ze strany matky a nezájmu ze strany otce,“ cituje závěry průzkumu zpráva o digizávislostech a uvádí, že pětina dětí z této skupiny spadala do kategorie závislých.
Zpráva také poukazuje na to, že na digitální závislosti dětem rodiče dávají základy už v předškolním věku. Cituje z průzkumu, kterého se ve formě rozhovoru zúčastnilo osm rodičů takto malých dětí (pět matek, tři otcové).
Z rozhovorů vyplynulo, že předškolní děti využívají digitální technologie především ke sledování televize a videí na YouTube. „Riziko digitální závislosti se vyskytovalo zejména v souvislosti s používání tabletu a mobilního telefonu, nejčastěji když jejich používání bylo nedostatečně časově omezeno,“ uvádí Zpráva o digitálních závislostech v ČR. Autoři průzkumu přitom konstatovali, že většina dětí respondentů měla vlastní tablet. Rizika z toho plynoucí rodiče často podceňují a s opatřeními ve formě změny režimu nebo vyšší kontroly přichází až v okamžiku, kdy nastane nějaký problém.
Kam se obrátit pro pomoc
Potíže s netolismem lze řešit u adiktologů, psychiatrů nebo ambulancích klinických psychologů. Protože těch se zaměřením na děti se ale v ČR nedostává, je možné dětskou digizávislost řešit také v pedagogicko-psychologické poradně nebo v ambulanci dětských adiktologů.
Pomoc může mít také podobu telefonátu, chatu nebo online poradny. Dostupné jsou také počítačové programy a aplikace do chytrých telefonů. Ty rodičům umožňují sledovat aktivitu dětí na internetu či to, jaké stránky navštěvují. Umožňují jim také nastavit dětem časový limit strávený na internetu. Používání aplikací odborníci doporučují i jako prevenci kyberšikany.
Kromě aplikací zpráva zmiňuje tzv. blokační softwary, které rovněž slouží ke kontrole aktivit strávených na internetu. Ty využívají dospělí, kteří si jimi nastavují omezení sami pro sebe.
Léčba probíhá často formou konzultací, terapie, možná je i hospitalizace. Nezbytný je pevný režim, který dodržuje nejen pacient, ale i jeho rodina. „Mezi režimová opatření patří nastavení omezení pro používání informačních technologií, stanovení pevné struktury dne a zařazení jiných, smysluplných aktivit, které mohou vyplnit volný čas,“ uvádí zpráva ve svém samém závěru.
Méně častá je léčba léky. Ta se v případě digitální závislosti využívá zejména při hospitalizaci. Mezi podávaná léčiva patří antidepresiva, antipsychotika, agonisté opiátových receptorů nebo psychostimulancia.
Část výše jmenovaných možností hradí zdravotní pojišťovny. Ze zprávy ale vyplývá, že k hrazené péči se dostane jen zlomek potřebných. Ročně lékaři pojišťovnám vykazují zdravotní péči o 150 až 180 lidí s digitální závislostí.
V souvislosti s léčbou je někdy zmiňovaný tzv. digitální detox. Tedy abstinence od technologií. Jako léčba ale není až tolik uplatňovaný, protože digitální technologie jsou nedílnou součástí každodenního života. „Abstinence od technologií a internetu proto může představovat překážku v pracovním i osobním životě,“ podotýká zpráva. Omezení přístupu k technologiím a internetu pak může vést k zásahu do základních práv člověka – např. práva na svobodu vyjadřování, práva na přístup k informacím či práva na vzdělání.
ČLÁNKY DO MAILU