Mozek krví zásobují dvě relativně povrchově uložené vnitřní krční tepny (krkavice či karotidy) a dvě hluboko uložené vertebrální tepny. Zužování krkavic nemusí mít dlouho žádné příznaky.
Může však být spojeno se zhoršením prokrvení mozku v zátěžových situacích, jako je pokles krevního tlaku, dehydratace a podobně. To se pak u starších lidí projevuje únavou, motáním hlavy či zmateností. Při zúžení, byť jedné z krčních tepen, může dojít k cévní mozkové příhodě.
V zúžené krkavici se totiž mění tok krve a to je spojeno se zvýšenou tvorbou krevních sraženin. Takto vytvořená sraženina se může z krkavice uvolnit a ve formě embolu (vmetku) putovat do mozku a způsobit mrtvici neboli cévní mozkovou příhodu.
Krční tepny se nejčastěji zužují kvůli ateroskleróze. Vyšetření krčních tepen slouží především k prevenci vzniku či opakování mozkové příhody. Jde o soubor specializovaných a neinvazivních vyšetřovacích metod. Při podezření na zúžení krčních tepen může praktický lékař pacienta doporučit ke specializovanému vyšetření v cévní ambulanci.
Vyšetření ve specializované ambulanci
Vyšetření krčních tepen nejčastěji provádí lékař specialista – angiolog, kardiolog nebo cévní chirurg. Lékař specialista s pacientem během vstupní prohlídky nejprve projde jeho aktuální zdravotní stav a zdravotní obtíže, součástí je také zjištění podrobné anamnézy (osobní, rodinné, sociální, pracovní), prodělaných nemocí, absolvovaných operací a léků, které pacient užívá.
Následuje fyzikální vyšetření, kdy lékař hodnotí pacientův celkový klinický stav pohledem, poslechem, pohmatem a poklepem. Pokud lékař zjistí odchylku (např. šelest nad krkavicí způsobený rychlejším průtokem krve zúženým úsekem) od normálního stavu, může vyšetření doplnit o další vyšetřovací metody – a to především ultrazvukové a angiografické.
Veškerá vyšetření, která jsou pacientovi indikována, jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Všechna vyšetření je nutné provést ve smluvních zdravotnických zařízeních, tedy u poskytovatele zdravotních služeb, který má smlouvu se zdravotní pojišťovnou pacienta,
vysvětluje Viktorie Plívová, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Věděli byste, co dělat v případě podezření na mrtvici?
Jak probíhá léčba?
Zvolený typ léčby se podle ní vždy odvíjí od zdravotního stavu pacienta a výsledků vyšetření. V případě méně závažných nálezů se přistupuje ke konzervativní léčbě. Základem této léčby jsou léky na ředění krve, v indikovaných případech dále léky snižující hladinu tuků v krvi, léky normalizující vysoký krevní tlak, léky kompenzující cukrovku a podobně. V případě, že konzervativní léčba není dostatečně účinná či to pacientův aktuální zdravotní stav vyžaduje, přistupuje se k chirurgické léčbě – takzvané angioplastice krčních tepen.