Bez vody lidské tělo vydrží kratší dobu než bez jídla. I to dokládá, jak důležitý je pro nás dostatečný příjem tekutin. Platí to za jakéhokoli počasí, v horkých dnech letošního léta obzvlášť.
Výhodou je, že v Česku skoro všude stačí otočit kohoutkem, z něhož teče pitná voda, ale pravda je, že ne všude je dobrá a že ne všem lidem čistá kohoutková vyhovuje – někdo například dává přednost minerálkám s trochou bublinek. Vodu z kohoutku navíc není možné dávat nejmenším dětem, pro ty je vhodnější balená voda kojenecká. Nemluvě o místech, kde není veřejný vodovod, to se týká jak některých vesnic, tak například chatových a rekreačních oblastí.
Nabídka minerální, pramenité nebo kojenecké vody je víc než dostatečná, ale teď i na tuto skupinu nápojů dopadne zvýšení DPH a s tím související zvýšení ceny. Vláda totiž nakonec rozhodla o zvýšení ceny nejen u slazených nápojů, ačkoli to minimálně část výrobců očekávala. To může hrát roli v rozhodování některých zákazníků, čeho a kolik si koupí a co už kupovat nebudou.
Aktuální vysoké teploty posledních měsíců podle odborníků ukazují, že je skutečně nutné dbát na vhodný pitný režim a doplňovat tekutiny, a to tak, aby nám nechyběly například důležité minerály.
Zamýšlené zvýšení sazby daně z přidané hodnoty z 15 na 21 procent u minerálních, pramenitých a kojeneckých vod nepovažuji za krok správným směrem. Lidem, kteří by měli ve svém vlastním zájmu odpovědně dodržovat zdravý pitný režim, bohužel vyšší DPH může zkomplikovat přístup k těmto vodám. Přitom často jde například o seniory, kteří potřebují minerální vody ve svém pitném režimu včetně výtěžků z léčivých zdrojů. Bez kojeneckých vod se těžko obejdou rodiny s malými dětmi,
komentuje současnou situaci lékař Petr Tláskal, nutriční lékař z pražské fakultní nemocnice v Motole, předseda Společnosti pro výživu a současně i člen vědecké rady AquaLife Institutu. Poukázal zároveň na to, že ne všude mají lidé přístup k pitné vodě a že balená voda se musí používat i v mnoha rekreačních sídlech. DPH by mělo stoupnout od příštího roku.
Radši vyšší daň na sladkosti
Lékař Tláskal by za smysluplnější považoval zaměřit se na zvýšení DPH u výrobků, jejichž konzumace prokazatelně souvisí s rozvojem obezity.
Dle mého soudu by bylo lépe využitelné zvýšení daně na energeticky bohaté a jinak nutričně chudé potraviny, které podporují rozvoj obezity a tím i nemocnosti našich obyvatel. Pro stravování dětí ve školních zařízeních to umožňuje takzvaná Pamlsková vyhláška. Jde i o regulaci cukrů v nápojích. Kojenecké a pramenité vody, přírodní minerálky i léčivky této vyhlášce vyhovují, a proto by měly mít nižší sazbu DPH, k širší využitelnosti nejen u dětí, ale i dospělých,
dodává Tláskal. Pamlsková vyhláška před několika lety mimo jiné zásadně zpřísnila pravidla pro to, co se může nabízet v bufetech a automatech na základních školách a nižších stupních gymnázií. Před časem se ale pravidla o něco zmírnila.
Co když pijeme málo?
Na vodě závisí většina metabolických pochodů v těle, od vstřebávání přijatých živin přes rozvod důležitých látek až po odstranění látek škodlivých. Nedostatek tekutin snižuje celkovou fyzickou i duševní výkonnost, může způsobovat únavu, bolesti hlavy, kloubů a tak dále. Při jejich dlouhodobém nebo významném nedostatku mohou být zdravotní potíže ještě daleko závažnější. Přitom je poměrně vysoké procento osob ohroženo dehydratací – senioři, děti, osoby trpící častými průjmy nebo zvracením.
V horkých letních dnech se více potíme a ztrácíme tím i minerální látky, které je třeba doplnit. V opačném případě by mohlo dojít k nerovnováze mezi množstvím tekutin v buňkách a tekutin v jejich okolí, mezibuněčném prostoru. To může mít za následek otoky, zvýšení krevního tlaku i spousty dalších potíží,
vysvětluje odborník AquaLife Institutu na výživu se specializací na sportovní výživu Pavel Suchánek.
Podle něj totéž platí při sportu, kdy dochází v kombinaci tepla a zátěže k rychlejším ztrátám vody i minerálních látek především rychlejším dýcháním (voda) a pocením (minerální látky, voda). Proto je dobré doplňovat tělu kromě vody i minerální látky. K tomu mohou dobře posloužit balené středně, případně silně mineralizované vody.
Kolik tekutin denně vypijete?
Mezi skupiny nejvíce ohrožené nedostatkem tekutin patří děti a staří lidé. U starších lidí mizí pocit žízně a s ním i potřeba doplňovat tekutiny, navíc jich ztrácejí více kůží i močí než lidé v produktivním věku. Také u dětí dochází ke sníženému vnímání nebo poruše pocitu žízně. Často v zápalu her, aktivit a okolních podnětů prostě pít nestíhají. Nedostatečným a nepravidelným pitím si snižují svůj reflex pocitu žízně a ve správnou chvíli nerozpoznají, kdy jejich tělo potřebuje zavodnit. A protože mají více mimobuněčných, ale méně cirkulujících tekutin, jsou náchylnější k jejich ztrátám a rychlé dehydrataci.
ČLÁNKY DO MAILU