Ačkoli si můžeme o víkendu přispat, protože v noci z 29. na 30. října se mění čas z letního na zimní, většina z nás si během pár dní na nový čas zvykne. A například ranní vstávání začne být zase stejně náročné jako na jaře či v létě.
Každopádně je ale tohle střídání času příjemnější než jarní, kdy se naopak ručičky hodin posouvají dopředu a jedna hodina nám tak nějaký čas chybí. Dá se také říci, že přechod na zimní čas lépe snáší lidé zvyklí být dlouho vzhůru, zatímco ranním ptáčatům rozhodí biorytmy více. Protože je de facto nutí ráno o hodinu déle spát a večer naopak být o hodinu déle vzhůru.
Střídání časů přímo nepoškozuje zdraví člověka. Ale není to přirozené a změna určitě neprospívá lidskému organismu. Jde o náhlý a nepřirozený zásah do našich biorytmů,
říká Petr Geier, šéf Neurologické kliniky Pardubické nemocnice.
Spánek trpí, lidé jsou unavení
Přechody z letního času na zimní a zase zpět snášejí lidé různě. Zdravý člověk se vyrovná se změnou v krátké době, ovšem citlivější lidé reagují hůř. Hlavním regulátorem spánku je melatonin, což je spánkový hormon. K jeho produkci dochází v noci ve tmě. S přechodem na jiný čas dochází i ke změně světelných podmínek. Jakmile světlo ubývá, melatonin se víc vyplavuje. Člověk je víc unavený, chce se mu spát,
uvádí neurolog Geier v tiskové zprávě nemocnice na téma střídání času. Podle něj změna může narušit biorytmus spánku. Člověk je pak nevyspalý, usíná v průběhu dne.
Je pravda, že přechod na zimní čas je méně rizikový než naopak, protože jarní změny většina lidí nese hůře – jak dokládá například tato studie z University of Colorado, změna času ze zimního na letní výrazně zvyšuje riziko, že člověk způsobí dopravní nehodu. Nynější změna času však může u citlivých jedinců zvýšit riziko, že se jim rozjede sezónní deprese.
Pro tyto lidi je mimořádně důležité, aby například chodili spát a vstávali v pravidelnou, stejnou dobu. Přechod na zimní čas jim může rovněž usnadnit, pokud například vstanou o půl hodiny dříve, než by podle nového času měli.
Zimní čas je zdravější, tvrdí vědci
Mezinárodní odborné společnosti zabývající se výzkumem biologických rytmů a jejich ovlivněním světlem zaslaly už před několika lety své stanovisko ke změně času vládním institucím většiny členských států Evropské unie. Vědci v něm doporučili zavedení ustáleného standardního času, označovaného jako zimní, coby prospěšnějšího zdraví celé společnosti než stálý čas letní.
Vadí vám změna na zimní čas?
Jak mezinárodní, i naše společnosti, které se zabývají spánkem nebo takzvanou cirkadiánní rytmicitou, se shodly, že je lepší standardní čas, kterému se říká zimní. Ten je pro náš organismus příhodnější a fyziologicky vhodnější,
citoval web iRozhlas v této souvislosti neuroložku Soňu Nevšímalovou.
Evropa zatím zůstává u střídání času
Letní čas v Evropě navíc trvá déle než zimní, Česko se v tomto k Unii přidalo v roce 1996 – do té doby letní čas končil v září, od tohoto roku až po sedmi měsících na konci října.
Ještě nedávno k zavedení jediného času Evropská unie skutečně spěla, protože například domnělé energetické úspory, jimiž se střídání času zdůvodňuje, nejsou nijak velké. Naopak převažují negativní dopady na lidské zdraví a psychiku, hlavně při přechodu na čas letní.
Čas se měl v EU původně střídat jen do roku 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Český kabinet proto loni schválil střídání času v Česku zatím na dalších pět let. Ještě v roce 2026 se tak počítá s letním časem od 29. března do 25. října.
Zimní čas podle vědců zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé naopak méně vystaveni večernímu světlu, což jim oboje svědčí. Tím se totiž lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času.
ČLÁNKY DO MAILU