„Syndrom zlomeného srdce, známý jako Takotsubo kardiomyopatie, se týká asi 2 procent lidí s akutním koronárním syndromem. V Česku by tedy podle pesimistických odhadů mohlo jít až o 800 případů za rok,“ vysvětluje profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze a 1. LF UK.
Co se dozvíte v článku
„Projevuje se velmi podobně jako akutní infarkt myokardu. Dochází při něm k poruše funkce velké části levé komory srdeční, což vede k přechodnému srdečnímu selhání nebo k poruchám srdečního rytmu,“ dodává.
Bolest, dušnost, závrať
Lidé se „zlomeným srdcem“ cítí obvykle bolest na hrudi, dušnost a mají závratě. U některých dojde ke krátké poruše vědomí (synkopě) a celkové slabosti. „Přestože naprostá většina pacientů se po několika týdnech vrátí do normálu, u některých může být tento stav fatální. Známe situace, kdy je třeba intubovat, nebo dokonce napojit mechanickou podporu srdce,“ říká kardiolog.
Takotsubo kardiomyopatii (název je odvozen od původních japonských pastí na chobotnice, které mají úzké hrdlo a širokou základnu – „zlomené srdce“ má podobný tvar) způsobuje fyzický a emoční stres.
Přesný mechanismus vzniku není úplně zřejmý, stále se o něm odborníci přou. Podle nejběžnější teorie se má za to, že dochází k vyplavení abnormálního množství hormonů (katecholaminů), které orgán v podstatě „omráčí“.
Spouštěči jsou stres, strach i trauma
Nejběžnějšími emocionálními spouštěči jsou smrt milovaného člověka, konflikty ve vztazích, strach, hněv a úzkost nebo fyzické trauma.
Zřejmě právě fyzické napadení a následný rozvoj Takotsubo syndromu stál život ženu, která jela před dvěma lety centrem Prahy a dostala se do konfliktu s cyklistou. Co se přesně stalo, řeší soud, ale řidička se měla s dcerou bavit o tom, proč rodina s malými dětmi vyrazila na kolech do samého centra metropole. Otec – cyklista – ji pak údajně napadl a vážně zbil.
I podle lékařů pak prožitý stres vyústil u ženy v syndrom zlomeného srdce. Druhý den ji lékaři museli uvést do umělého spánku, později zemřela.
Takotsubo syndrom se ale může objevit i po mnohem méně vypjaté chvíli. Klidně třeba i během Vánoc. „Svátky, které jsou tradičně vnímány jako rodinné, mohou spouštěče umocňovat,“ pokračuje profesor Linhart a dodává, že tento syndrom postihuje především ženy, a to až asi z 90 procent.
Lenku zachránil syn
Jednou z pacientek, která zlomené srdce zažila, byla i 40letá paní Lenka z Břeclavi. Ta se jednou probudila v nemocniční posteli a netušila, jak se tam ocitla. Až od lékařů se dozvěděla, že prodělala drobný srdeční infarkt a zřejmě právě i Takotsubo syndrom. Co příhodě předcházelo, neví…
„Ten den jsem byla podle mých blízkých cvičit, pak jsem nachystala dětem večeři a učila se se synem. Ve chvíli, kdy se kluci chystali spát, jsem si začala připravovat jídlo do práce na druhý den a pak už mě syn našel na gauči, jak chrčím a nemohu dýchat. Jeho starší bratr hned zavolal 155 a podle pokynů záchranářů mě resuscitoval až do příjezdu záchranky. Bez něj bych tady už nebyla,“ popisuje prožité drama Lenka.
Jaký vliv mělo jablko?
Co přesně její stav vyvolalo, není úplně jasné. Podle lékařů to mohlo být jablko, které Lenka zrovna jedla, a zaskočilo jí. Na stres a šok, že se nedaří jej vykašlat, zřejmě srdce reagovalo rozvojem Takotsubo syndromu. Protože ale vyšetření ukázala, že prodělala i drobný infarkt myokardu, nelze vyloučit, že i ten byl oním stresovým podnětem.
„Se srdcem jsem do té doby žádné výraznější potíže neměla. Protože mi před lety maminka nečekaně umřela na infarkt, šla jsem pro jistotu na všechna vyšetření – byla v pořádku. Jen asi před 3,5 roku jsem měla vyšší tep, a na to jsem dostala léky,“ vzpomíná Lenka.
Teď ji trápí hlavně únava
Kardiologové z Fakultní nemocnice u sv. Anny pacientku stabilizovali a nyní je pod přísnou kontrolou. Po příhodě je stále velmi unavená, špatně se jí chodí nebo pracuje.
Léčíte se se srdcem a oběhovým systémem?
„Po sebemenší činnosti si musím lehnout. Ale věřím, že se to časem zlepší,“ doufá Lenka, která pracuje jako zdravotní sestra. Jak dále uvádí je pyšná na své syny, jak se se situací vypořádali. „Ten starší, patnáctiletý, mě teď nenechá skoro nic udělat, dokonce žehlí. Kontroluje mě i přes den, jestli jsem v pořádku.“
Lenku čeká ještě řada kontrol a lékaři také hlídají, jak se po léčbě stažlivost srdce upraví, či dokonce vrátí do původního stavu. Pokud by se tak nestalo, může ji čekat zavedení defibrilátoru jako pojistka před opakováním nebezpečné arytmie.
ČLÁNKY DO MAILU