Kvalitu ovzduší monitoruje Český hydrometeorologický ústav, který už na podzim zhoršení ovzduší predikoval. ČHMÚ sleduje koncentrace znečišťujících látek a mimo jiné i výskyt polétavého prachu, rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a těžkých kovů.
Co se dozvíte v článku
Nejhorší situace bývá na vesnicích
„V Čechách panuje mýtus, že nejhorší ovzduší je ve velkoměstech. Obecně je největším zdrojem znečištění v republice v současnosti lokální vytápění domácností. V tomto směru bývá nejhorší situace v topné sezoně v malých obcích, kde je vyšší podíl obyvatel, kteří topí tuhými palivy,“ vysvětluje vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ v Brně Jáchym Brzezina.
Právě na vesnicích je dominantním zdrojem benzo(a)pyrenu v ovzduší lokální vytápění. V letech 2017 až 2021 se přitom kvalita vytápění zlepšovala ve většině sledovaných obcí. Letošní zimu se však tento trend obrací.
Problém je, že v kamnech nebo krbech vzniká kvůli nedokonalému spalování, a to zejména při roztápění, velké množství tuhých částic, polycyklických aromatických uhlovodíků a dalších látek, které mají negativní vliv na zdraví lidí. Emise jsou vypouštěny na rozdíl od průmyslových provozů z nižších komínů, a proto nemají možnost se v okolním vzduchu rozptýlit.
Smog dráždí hlavně astmatiky
„Ačkoli smog není sám o sobě alergenem, alergiků se smogová situace velice dotýká. Zhoršené dýchání pozorujeme zvláště u astmatiků. Dráždí jak prachové částice, tak těkavé látky – oxidy dusíku a síry – přítomné ve smogu,“ vysvětlil Michal Závacký z portálu ProAlergiky.cz.
„Znečištění ovzduší je významný negativní rizikový faktor. U pacientů s chronickými respiračními onemocněními může vést ke zhoršení stavu, potíží, dušnosti,“ dodal Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Polétavý prach škodí i nenarozeným dětem
Kromě více znečistěného ovzduší se v posledních týdnech zvyšují také hodnoty škodlivých látek v poletavém prachu. Podle studie barcelonského Ústavu globálního zdraví (ISG) je přitom Česko mezi třemi zeměmi v Evropě, kde se jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel. První je Itálie, třetí Polsko.
Polétavý prach je na první pohled neviditelný, vznáší se ve vzduchu několik hodin, ty nejmenší částice pak někdy i několik týdnů. Větší částice prachu zachytí naše nosní sliznice, ty menší až naše průdušky a celé dýchací ústrojí.
„Jde o malé částice různých látek, které jsou různě velké a těžké. Podle toho také trvá rozdílně dlouho, než se jeho částice usadí. Je tvořen většinou sírany, amonnými solemi, uhlíkem, některými kovy, dusičnany, případně i těkavými organickými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky,“ říká doktorka Jarmila Zipserová z Neurorehabilitační kliniky AXON a dodává: „Polétavý prach a celkově znečištěný vzduch tak u lidí všech věkových kategorií může vyvolat i závažné dýchací problémy vedoucí až k astmatu či různým plicním chorobám včetně rakoviny plic. Navíc, jak v poslední době zjišťujeme, v dlouhodobém měřítku může mít vliv i na vznik nebo rozvoj neurodegenerativních onemocnění.“
Polétavý prach navíc ohrožuje i malé děti, dokonce i ty ještě nenarozené, je tedy nebezpečný i v těhotenství. U starších lidí může dále způsobovat cukrovku, vysoký krevní tlak a různé srdeční nemoci.
Jsou potřeba kvalitní paliva a moderní kotle
Lidé by proto měli dbát na co nejčistší vytápění. To při topení tuhými palivy, zejména uhlím a dřevem, spočívá v používání kvalitních paliv, moderního kotle včetně jeho pravidelné údržby. Kromě toho je ale také možné snižovat množství polétavého prachu v ovzduší.
„Záchytu prachu pomůže i zeleň. Vyšší tráva, keře a stromy či zelené fasády vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění,“ poznamenal Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Míra zhoršení kvality ovzduší nezáleží jen na emisích znečišťujících látek, ale také na meteorologických podmínkách. „Při špatných rozptylových podmínkách (bezvětří nebo slabý vítr, přítomnost teplotní inverze) je nutno očekávat vysoké znečištění ovzduší. Při dobrých rozptylových podmínkách (čerstvý nebo silný vítr, teplota vzduchu s výškou klesá) se znečišťující látky promíchávají a ředí, koncentrace jsou nízké,“ uvedla mluvčí ČHMÚ Monika Hrubalová.
Nejméně příznivou situaci tak vytváří chladná zima, kdy se musí hodně topit, v kombinaci se špatnými rozptylovými podmínkami, teplejší zima bez inverzního počasí by naopak mohla přinést nižší emise z vytápění a kvalitnější ovzduší.
Dlouhé procházky vynechte
Jak se tedy chovat, abychom své plíce co nejvíce ochránili? „Jak se chránit? Nechodit ven… To je jediná možnost, jak snížit expozici. Jenže to je taková rada nerada, protože ven se chodit musí. Je tím tedy myšleno nadbytečně. Když je smogová situace, je hloupost plánovat mnohahodinové procházky. To platí i pro zdravé lidi. Ti to nevnímají tak citlivě jako nemocní, ale v principu pro ně platí to samé,“ řekl doktor Libor Havel z Pneumologické kliniky I. LF UK Thomayerovy nemocnice.
Jak často během týdne chodíte alespoň na hodinu či dvě ven?
Jak správně větrat
Také větrat se podle odborníků musí, přestože není venku ideální situace. „Je to zapotřebí, aby se v bytě udržela rozumná vlhkost. Jediným jiným řešením by byla vzduchotechnika, jako bývá v administrativních budovách. Nic takového ale normální člověk doma nemá, takže nezbyde nic jiného než vyvětrat,“ přiblížil Havel.
„Dnes už každý ví, že otevřená ventilačka nijak nepomůže. Pokoj se vychladí, ale vlhkost zůstane. Je zapotřebí větrat krátce a intenzivně. Na tři minuty udělat průvan. Jediné, co bych ještě poradil, je větrat po ránu, kdy bývá ovzduší přeci jen trochu čistší.“
ČLÁNKY DO MAILU