Kdo „ztratil“ léky za desítky milionů? Úřad pokutoval 12 majitelů lékáren

U českých pacientů to ale podle Ireny Storové nejspíš nebylo.

Jak se v Česku ztrácí léky

Jsou to případy, které SÚKL pravomocně potrestal v letech 2020 až 2022. Šlo o řízení kvůli porušování zákona o léčivech, a to hned v několika paragrafech.

SÚKL v tiskové zprávě konkrétně uvádí, že ve 14 případech se „ztratilo“ 130 tisíc balení léků v celkové hodnotě bezmála 67 milionů korun. „Inspektoři narazili také na případ, kdy se provozovateli během 13 měsíců z lékáren ztratilo více než 31 tisíc balení léčiv v celkové hodnotě téměř 17,5 milionu korun,“ uvádí zpráva.

Přečtěte si také:

V ČR funguje 16 nonstop lékáren, sedm krajů nemá žádnou

Provozovatelé lékáren zákon podle ústavu porušovali tím, že část nakoupených léčiv nepropsali do další evidence, proto není možné dohledat, jak s nimi naložili. „Objednali léčivé přípravky, ale po dodání do lékárny je nezavedli do evidence skladových zásob, příjmu a výdeje léčivých přípravků. V lékárnách tak neexistují žádné záznamy o příjmu ani o výdeji těchto léků. Tímto způsobem se pak léky ztrácejí z oficiálního dodavatelského řetězce a s největší pravděpodobností se nedostávají k českým pacientům,“ popisuje SÚKL věcnou podstatu toho, za co padaly tresty.

Evidence chyběla u léčiv vázaných na lékařský předpis, která se používají například pro léčbu diabetu, nádorových onemocnění, astmatu, chronické obstrukční plicní nemoci, epilepsie, vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny cholesterolu v krvi a dalších onemocnění. „Mimo evidenci jsou vyváděna léčiva pro pacienty s astmatem, diabetem, vysokým krevním tlakem, schizofrenií, epilepsií, ale i léky určené k léčbě a prevenci poruch krevní srážlivosti. Kontroly odhalily toto jednání ale i u léčiv zachraňujících život či imunosupresiv, která se podávají jako prevence odmítnutí transplantovaného orgánu,“ píše se v tiskové zprávě ústavu.

Přečtěte si také:

Bolest hlavy může být projevem vysokého tlaku. Jaké jsou další příznaky?

Mezi léčivy z popisovaných 14 případů naopak nemají být ta, která mají v současné době výpadky. Tedy například penicilinová antibiotika nebo léky na snižování horečky a bolesti u dětí.

Než SÚKL dospěje k pravomocnému výsledku kontroly, může to kvůli možnému odvolávání se trvat i déle než dva roky. Výsledkem jsou většinou finanční sankce kvůli přestupku či správnímu deliktu. V případě nevedení evidence léčiv může výše jedné sankce dosáhnout až dvou milionů korun. Pokud firma chybovala ve více paragrafech, může dostat pokut hned několik, případně jednu úhrnnou sankci. Ve zmiňovaných 14 případech ústav za porušování evidence rozdal pravomocně pokuty v celkové výši zhruba 10,5 milionu korun.

Kdo za to dostal pokuty a v jaké výši

Kteří provozovatelé lékáren se chovali, jak Irena Storová popisuje, a jaká léčiva konkrétně z distribučního řetězce zmizela, ústav v lednu nekonkretizoval. Protože jde ale o závažná zjištění, redaktorka webu Vitalia.cz o tyto informace požádala dodatečně. 

Přečtěte si také:

Do lékáren míří mimořádné dodávky antibiotik

„SÚKL konkrétní názvy léčivých přípravků nesděluje kvůli obavě, že by mohlo dojít k jejich nadměrné preskripci (nebo tlaku na ni) v očekávání, že léčiva by nemusela být dostupná kvůli této nelegální činnosti. Naším zájmem je informovat o trendu porušování zákona, nikoliv vyvolávat všeobecný strach o dostupnost konkrétních léčiv,“ uvedla mluvčí ústavu Klára Brunclíková.

Seznam čtrnácti případů, o nichž Irena Storová hovořila, SÚKL redaktorce ovšem poskytl, a to na základě žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Rekordmanem je Magistr TOM

Z poskytnutých informací vyplývá, že zmiňovaných čtrnácti případů se týká dvanácti provozovatelů lékáren. Až na jednu výjimku jsou to společnosti s ručením omezeným. Onou výjimkou je lékárnice Martina Zedková, jež vlastní a vede lékárnu v Lomnici v okrese Brno-venkov.

SÚKL také na dotaz redaktorky upřesnil, kterého provozovatele se týká dříve zmiňovaný případ, kdy se za 13 měsíců „ztratilo“ více než 31 tisíc balení léčiv za 17,5 milionu korun. Došlo k tomu prostřednictvím obou lékáren firmy Magistr TOM. „Jedná se o řízení vedené u SÚKL pod spisovou značkou sukls1471/2020 s právnickou osobou Magistr TOM s.r.o. Šlo o dvě lékárny tohoto provozovatele,“ uvádí odpověď pro Vitalia.cz, pod níž je podepsána Irena Storová. Server Vitalia.cz společnost kontaktoval s dotazy, o jaká léčiva šlo a kde skončila. Jednatelé Tomáš a Hana Dvořákovi ale e-mail nechali bez odpovědi.

V obchodním rejstříku lze také dohledat, že některé firmy ze seznamu již jsou v likvidaci (Hanikat), nebo se lékáren prodejem zbavily (Nunn). Zároveň je ale možné vyčíst, že jednatelka Hanikatu Hana Dvořáková působí i nadále v několika dalších společnostech s ručením omezeným, jež i nadále provozují lékárny. Je také jednatelkou ve zmíněné společnosti Magistr TOM.

Část firem zákon porušila opakovaně

Doložené pravomocnými rozhodnutími je také to, že někteří vlastníci lékáren porušují zákon opakovaně. Společnost Lékárna Na Údolní dostala v období 2020 až 2022 dvě pokuty v celkové výši 2 750 000 korun, firma Euphrasia pak 2 360 000 korun. Jak vyplývá z veřejné databáze sankcí, dostupné na webu SÚKL, společnost Lékárna Na Údolní kvůli porušení zákona o léčivech dostala pokutu i v roce 2019, tehdy šlo o částku 800 000 korun.

Ani tyto pokuty ale nevedly k zastavení jejich lékárnické činnosti. Podle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb obě tyto společnosti i nadále fungují. Irena Storová to vysvětluje tím, že maximální možná výše pokuty, kterou může SÚKL uložit, je v porovnání s příjmy, na které si mohou obchodováním s léky tyto firmy přijít, příliš nízká. Žádá proto Ministerstvo zdravotnictví, aby změnilo zákon. To se podněty SÚKL zabývá a nevyloučilo, že změny legislativy přijdou. Ostatně nyní (v jiném kontextu) připravuje novelu zákona o léčivech.

Přečtěte si také:

Otestujte se: Jakým množstvím tekutiny zapíjet léky a s čím které kombinovat

Ředitelka SÚKL také poukazuje na to, že ústav nemůže činnost lékárny zakázat. Oprávnění k provozování zdravotních služeb, které je podmínkou i pro lékárny, totiž udělují krajské úřady. Ty to ale vidí jinak. „V případě důvodného podezření z protiprávního jednání podle zákona o léčivech je SÚKL oprávněn pozastavit platnost povolení vydaného dle zákona o léčivech, nebo pozastavit činnost,“ podotýká Alena Knotková, mluvčí Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

Jihomoravský kraj podle mluvčí obdržel v souvislosti se zveřejněním 14 případů od SÚKL informace, vyhodnotil je a použil jako podklad ke kontrole. Kraje se při nich ale řídí jiným zákonem než SÚKL, a to tím o zdravotních službách. Mluvčí také sdělila, že krajský úřad v roce 2022 odejmul pět oprávnění, letos zatím jedno. Komu, to podle ní kvůli ochraně osobních údajů nelze sdělit. „K odejmutí oprávnění v oboru lékárenské péče dochází na žádost poskytovatele nebo z moci úřední, pokud poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek uvedených v zákoně o zdravotních službách. K zániku oprávnění může dojít z důvodu úmrtí či zániku poskytovatele,“ doplňuje Alena Knotková.

Mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman pro Vitalia.cz uvádí, že úřad žádné podněty na porušování zákona o léčivech od SÚKL neobdržel, nicméně v roce 2022 vydal 15 rozhodnutí o odnětí oprávnění k provozu lékárny, a to buď na základě žádosti jejího majitele, nebo kvůli tomu, že lékárna neměla nezbytného odborníka, tedy farmaceuta. Co se týká zákazu činnosti pro nepoctivce, jde podle Víta Hofmana „obecně o systémovou záležitost, kterou by bylo vhodné řešit změnou legislativy, nikoli hledáním řešení, které je prakticky nerealizovatelné“.

V případě Martiny Zedkové by kromě krajského úřadu mohla hrát roli také Česká lékárnická komora, jež může s lékárníky vést disciplinární řízení, na jehož konci může být i podmínečné (či později pravomocné) vyloučení z komory. To pro lékárníka fakticky znamená konec výkonu povolání. Lékárnická komora ale již dříve ovšem v obecné rovině podotkla, že ze strany SÚKL nemá dostatek informací, aby podnikla konkrétní kroky.

Kam z tuzemska mizí léky

Kromě otázky, kdo léky ze systému vyvádí, je neméně důležitou i ta, kam se nezaevidovaná léčiva poděla. SÚKL u výše uvedených 12 provozovatelů hovoří v případě porušování evidence o vědomé „nelegální organizované činnosti“ a tvrdí, že léčiva skončila za hranicemi, byť fakticky to při kontrolách nelze ověřit. „Jedná se o léčiva, která byla v minulosti prokazatelně nelegálně vyvážena z ČR,“ vysvětluje, o co tento názor opírá.

O nelegální vývoz, někdy též označovaný jako nelegální reexport, jde ve chvíli, kdy do zahraničí putuje lék v té dané chvíli zakázaný mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví. Toto mimořádné opatření přichází za situace, kdy by vývoz léčiva ohrožoval české pacienty, a je vždy jen dočasné, aby nebyl omezen svobodný pohyb zboží v rámci tzv. Schengenského prostoru, kterého jsme součástí.

Hnacím motorem legálních i nelegálních reexportů jsou cenové rozdíly u léčiv na předpis, u niž je cena regulovaná. V Česku je ale většinou hladina regulace nastavena níž než v okolních zemích. Navíc například Německo svojí legislativou ukládá lékárnám povinnost zajišťovat si část léků právě z reexportů, protože jejich nákup toto cestou vychází levněji, což může generovat úspory pro zdravotnický systém. Je to další motiv, proč léčiva z České republiky vyvážet. Naopak teoretickou brzdou může být tzv. přímý distribuční model, kdy si výrobce léčiva vybere pouze jednoho distributora, a má proto přehled i možnost ovlivnit to, kam jeho léky jdou a v jakém množství.

Server Vitalia.cz se na to, zda léky byly vyvezeny z ČR, případně kam léčiva putovala, zeptal všech 12 provozovatelů lékáren. Odpověď dorazila jen od jednoho z nich a ten spojení s reexporty odmítl. „Pokuta nebyla uložena za reexport léčiv do zahraničí, ale za špatnou evidenci skladových zásob, příjmu a výdeje léčiv v lékárně. Léky, kterých se chybná evidence týkala, nepatří do skupiny život zachraňujících léků, nejednalo se o antibiotika ani léky snižující teplotu u dětí,“ uvádí jednatel společnosti Ledovys Martin Dobeš. Dodává, že sankci již firma uhradila a zjednala nápravu stavu.

Organizovaný zločin? Zatím bez vyšetřování

Podle mluvčího Policejního prezídia Policie ČR Jakuba Vinčálka se policie aktuálně nezabývá žádným prověřováním, které by souviselo s výše uvedenými případy. Neřeší je ani Generální ředitelství cel (GŘC), protože do jeho působnosti spadá obchodování s léčivy do tzv. třetích zemí, tedy zejména Asie a Afriky. Nicméně jeho mluvčí Hana Prudičová uvedla, že GŘC připravuje na základě podnětů ze SÚKL analýzu obchodování s léčivy.

Činnost některých provozovatelů lékáren zajímá Generální finanční ředitelství (GFŘ), a to z pohledu odvedených daní ze „ztracených“ léků. „SÚKL oslovil GFŘ a v obecné rovině ho informoval o zjištěních při porušování zákona o léčivech. GFŘ se SÚKL a dalšími institucemi komunikuje a prověří případy, které budou vykazovat podezření na porušování daňových povinností,“ podotýká Lukáš Heřtus, vedoucí Oddělení tiskové GFŘ. Zda k neodvádění daní ze strany provozovatelů lékáren dochází, nekomentoval. „Daňové řízení je neveřejné a podléhá mlčenlivosti dle daňového řádu, bližší informace nemohou být sděleny,“ dodává Lukáš Heřtus.

Podle Ireny Storové SÚKL pokračuje v kontrolní činnosti evidence léčiv a v běhu jsou další desítky řízení, které nejspíš opět skončí pokutami za porušování zákona o léčivech.