Éčka

Petr Paraska kvůli komplikacím při zápalu plic strávil čtyři měsíce na mimotělním oběhu. I tak jej dokázali lékaři z FN Ostrava vzít třeba několikrát na vzduch. Na začátku srpna jej propustili do ošetřování okresní nemocnice a pan Paraska se těší na návrat domů.

Spotřebitelská organizace dTest se zaměřila na složení dražovaných bonbónů z ČR a Německa. Srovnání odhalilo sporná éčka, nejhůře dopadla známá značka.

Oxid titaničitý neboli titanová běloba se bude používat v lécích i po prázdninách, kdy jej musí zcela vyřadit výrobci potravin. Existuje totiž podezření, že se podílí na změnách DNA. V lécích má ovšem tato látka natolik unikátní postavení, že ji Evropská komise zatím toleruje. Farmaceutickým firmám ale doporučila intenzivně pracovat na její náhradě.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) opakovaně nechával pro možnou škodlivost prozkoumávat oxid titaničitý, který v potravinářství slouží zejména jako bělidlo. Nové důkazy EFSA přesvědčily o tom, že látku zvanou také titanová běloba nelze považovat za bezpečnou. A proto musí zmizet z čokolád, cukrovinek i zmrzlin. Kdy? A co na to výrobci?

Označování potravin „bez Éček“ je v některých případech klamáním spotřebitele. Výrobci tak porušují pravidla ve značení svých produktů a od července by za to měli dostávat pokuty.

Jedním z nejrozšířenějších tvrzení jak na obalech potravin, tak při prodeji nebaleného zboží, na trzích, případně v restauracích, jsou sdělení obvykle formulovaná do sloganu „bez Éček“. Pravidla pro podobné označování se od dubna 2020 zpřísní.

Více než tisíc zákazníků denně si na webové stránce online supermarketu Rohlík.cz pravidelně prohlíží složení potravin v rámci tříbarevného semaforu, který upozorňuje na riziková éčka. Nevhodná éčka lidé zkoumají zejména u šunek, nejvyhledávanější ze všech je dusitan sodný. Víte proč?

Smetanová nebo mléčná zmrzlina bývá nejdražší, ale neskrývá žádný rostlinný tuk. Ovocné s vysokým obsahem vody jsou zase „vycpané“ želatinou. Vybrat nejlepší zmrzlinu je alchymie.

Pomocí aplikace FÉR potravina snadno zjistíte, co přesně jste měli třeba dnes ke snídani. Možná se budete divit. Podívejte se i na další novinky týdne.

Točené ovocné limonády jsou prakticky bez ovoce – zato obsahují jiné „dobroty“. Nevhodná barviva, aroma, konzervanty. Šlo by to jinak a jaké jsou alternativy?

Měsíc biopotravin vystartoval s mottem „BIO pro každého“. Ministerstvo chce ukázat, že i produkty ekologického zemědělství mohou být cenově dostupné a že ne všechno bio je zelené. Značka BIO zdobí třeba špek.

Přídatné látky působí jako jeden z největších strašáků na spotřebitele. Proč není třeba se všech „éček“ bát a na co si dát při výběru potravin opravdu pozor?

Obal prodává – to platí i u potravin. Hlavně, že je to pěkně barevné a taky voňavé. Přitom největší frajeřina je vyrobit dobrou potravinu bez tuny přídatných látek.

Nerozčilujte se. To není další trik obchodníků, ale prostě příroda. Možná budete překvapeni, co všechno obsahují „stoprocentně přírodní“ banán, káva nebo vajíčko. Je to samá „chemie“.

Potraviny mají u nás bohužel tak špatnou pověst, že fámy o jejich falšování padají na úrodnou půdu. Po mase plném vody nás „křehčené“ ovoce s nejrůznějšími éčky ani nepřekvapí.

Naprostá většina textů o aspartamu na laických webech jsou, promiňte, bláboly. Není divné, že by dvě aminokyseliny běžně se vyskytující v potravě mohly způsobit vyhynutí lidstva?

Patříte k těm, kdo sledují přídavné látky, lidově zvané „éčka“ na etiketách potravin? Pokud disponujete chytrým telefonem, máme pro vás užitečný tip: mobilní aplikaci Éčka v potravinách.

„Klasický“ chléb vyráběný tradičním způsobem z žitného kvasu nezmizel, ale je v menšině. Na trhu má zhruba třetinu. Konkurují mu „vylepšené“ chleby, což se projevuje i na cenách.

Éčka mohou být stokrát schválená, přesto se jim mnozí zákazníci chtějí vyhnout. Informace o použitých chemických přísadách v potravinách poskytne rychle a účelně aplikace projektu CEFF.

Máte chuť na nanuk? Vyrobte si ho. Není to nic složitého a uděláte pro sebe i své děti daleko víc, než když si ho koupíte. Klasický nanuk mnohdy obsahuje i to, co vůbec nepotřebujete.

Během dalších 7 let se budou přehodnocovat stovky dosud schválených aditiv. Existují obavy, že příjem potravin s jistými barvivy u některých jedinců převyšuje přijatelné denní dávky.

ROZHOVOR –„Ne každá belgická pralinka je dobrá a naopak – ne každá česká je špatná,“ říká mistr cukrář Martin Pokorný a vysvětluje, jak moc se liší trvanlivé a čerstvé pralinky.

Leta letoucí se zkoumá, jestli aspartam škodí, nebo jsou s ním naše těla spřízněna. Úřad pro bezpečnost potravin to měl rozseknout už třikrát, ani teď však své stanovisko nevydal. Proč?

Věřte svým smyslům a zkušenosti. Dobrý párek poznáte spíš podle chuti a vůně než podle etikety, radí David Kukla ze Sklizeno. Párek nemusí být dokonale pravidelný a růžový. Naopak.

Jedno z nejrozšířenějších „éček“. Titanová běloba není vhodná pro děti, ale jinak je povolená a podle řady studií neškodná. Objevují se však i názory, že má podobné účinky jako azbest.

Názvosloví některých potravin či ingrediencí není vždy docela šťastné a řada technologických termínů spotřebitele spíše mate. Jedním z nich je slovní spojení modifikovaný škrob.

Barviva jsou nejpoužívanějšími přídatnými látkami v potravinářském průmyslu. Výrobci jimi podporují svou konkurenceschopnost a neváhají barvou ovlivnit naše rozhodování o nákupu.

Konzervační látky jsou dnes běžnou součástí potravin. Jednotlivá éčka jsou sice zdravotně nezávadná, ale není známo ani vědecky testováno, jak působí ve vzájemné kombinaci.

Aspartam leží v žaludku kde komu. Kolik ho v sobě vlastně můžeme mít, abychom nepřekročili doporučené množství? Máme jasné příklady a oficiální odpověď na otázku: je aspartam bezpečný?

Poznáte, že kupujete steak lepený z několika kousků masa? Zatím těžko. Nová legislativa to změní. Lepidlo na maso prý není závadné, ale koupili byste si slepované bifteky?