Kvalita potravin

TEST – Šlehačky ve spreji vypadají stejně, uvnitř se diametrálně liší. Některé jsou ze smetany, jiné z odstředěného mléka a další z tuku a vody. Test ukázal, kterou sprejovou šlehačku má cenu kupovat a jakým se vyhnout.

Spotřebitelská organizace dTest otestovala vzorky obyčejné kamenné, himálajské a mořské soli. „Reklama se snaží spotřebitele přesvědčit o tom, že stojí za to připlatit si za dražší sůl kvůli minerálním látkám. Je to ale prašť jako uhoď,“ říkají autoři analýzy.

Nabídka českých medů na trhu neustále roste. Výrobci řadu z nich představili na ojedinělé soutěži o med roku 2018. A vítěz je pro mnohé překvapivý.

Už po čtyřiadvacáté se v Londýně udělovaly ceny Great Taste Awards a i letos na nich zazářilo několik českých produktů. Účast se vyplatí, i když něco stojí, shodují se jejich výrobci. I vítězství má však svá úskalí.

Spotřebitelský časopis dTest porovnával složení ochucujících přípravků se sušenou zeleninou. Zjistil, že v průměru obsahují téměř 60 % soli, ale jen 20 % zeleniny. A nejen to.

V souvislosti se zdražováním jídla se často mluví o mimořádném vedru, suchu, nebo naopak zimě a dešti. Nakolik je vliv počasí na ceny zemědělských surovin skutečný a nakolik spíše virtuální? Je například letošní sucho důvodem pro zdražování potravin?

Složení hořčic je celkem jednoduché a nevyžaduje žádné emulgátory. Přesto je někteří výrobci používají. Nicméně plnotučné hořčice obsahují méně éček než za totality, ukázal test dTestu.

Smetanová nebo mléčná zmrzlina bývá nejdražší, ale neskrývá žádný rostlinný tuk. Ovocné s vysokým obsahem vody jsou zase „vycpané“ želatinou. Vybrat nejlepší zmrzlinu je alchymie.

V dnešní době hojnosti a dostatku potravin si jen velice těžko dokážeme představit takovou bídu, že bychom vzali zavděk kůrou ze stromů, práškem z mechu či v lepším případě opečenou veverkou. Neúroda, sucho, nedostatek obilí a základních potravin však byly zcela běžné, a to nejen dvě stě let zpátky. Co všechno lidé jedli, aby přežili?

Výsledky laboratorních testů za loňský rok ukazují, že z pohledu bezpečnosti potravin je u nás situace lepší, než by se mohlo zdát. Rozbory Státní zemědělské a potravinářské inspekce totiž neprokazují nadlimitní podíly rizikových látek.

Ze čtyřiceti na šedesát korun, tak se aktuálně změnila cena másla. Ve stejný čas jako loni, kdy máslo podražilo meziročně o deset korun. Máslové krize se budou zřejmě opakovat tak dlouho, než bude na trhu tučnější mléko.

Na webu Na rovinu odpovídal fastfoodový řetězec na dotazy ohledně svých výrobků. Namísto otázek a odpovědí čeká nyní návštěvníky webu přesměrování na jinou kampaň.

Chleba roku 2018 volili odborníci na tradiční pekařské slavnosti. Posuzovali senzorické parametry chlebů, s jejichž kvalitou byli většinou velmi spokojeni. Kritizují však dlouhodobě špatně nastavené ceny v maloobchodě.

Řadu spotřebitelů zajímá u sýrů obsah tuku. Ten se dle jednotlivých typů hodně liší, stejně jako množství bílkovin, vápníku či laktózy. Tento tzv. mléčný cukr dokonce některé sýry vůbec neobsahují. Co je vhodné vědět o složení a významu sýrů?

Možná se i český spotřebitel časem dočká nárůstu kvality masa z hospodářských zvířat, která nebudou porážena ve stresu na jatkách, ale budou usmrcována přímo na pastvě, v prostředí farem, kde tráví svůj celý život.

Vypečené pečivo, křupavý chleba, víc než zlaté hranolky, to všechno je prý problém z hlediska obsahu akrylamidu – látky, kterou Evropský úřad pro bezpečnost potravin označil za potenciální karcinogen. Test na stovce výrobků ale žádný problém nepotvrdil.

Je pravda, že včely jsou agresivnější na černou barvu oblečení a vousaté včelaře? Žije u nás včela černá? Odkud pochází biomed prodávaný v ČR? Za jakou cenu vzniká mateří kašička? A je tmavý med kvalitnější než světlý?

Pomocí aplikace FÉR potravina snadno zjistíte, co přesně jste měli třeba dnes ke snídani. Možná se budete divit. Podívejte se i na další novinky týdne.

Drť místo tuňáka, toastový chléb bez másla a těstoviny bez žloutku. Srovnání levných nákupů z Německa, Rakouska, Slovenska, Polska a Česka ukázalo, že např. za Německem stále zaostáváme v nabídce i kvalitě.

V brněnské čokoládovně Ajala vzniká tak trochu jiná čokoláda. V roce 2014 Filip Teplý začal vyrábět čokoládu podobnými postupy, jako ji kdysi připravovali staří Mayové. Nyní našel v Ekvádoru i přímého dodavatele kakaových bobů.

Gothajský salám má z minulosti cejch dělnické svačiny a laciné uzeniny. Řada spotřebitelů ho považuje za salám nízké kvality. Nezávislý test dTestu to bohužel potvrdil, každý druhý gothaj propadl.

Jiná chuť výrobku nebo jiné složení automaticky neznamená, že nás výrobce šidí. To, že v jogurtu ubere tuk nebo v limonádě cukr nahradí sladidlem, může totiž dělat pro naše blaho.

Potravinářská inspekce zjistila závažné falšování u potravin nabízených v letákové akci řetězce Lidl. Šlo o masné produkty z Polska, stejný výrobce měl nedávno problémy s obsahem masa i ve slevové akci Penny Marketu.

dTest srovnával kvalitu levných potravin z pěti evropských států. Zajímala ho kvalita točeného a měkkého salámu, silných párků, rybích prstů, lahůdkového salámu, jahodového jogurtu a kysaného zelí. Jak si vedly české potraviny?

Na první pohled vypadají podobně, ale jinak se jmenují – tedy výrobky s názvem mleté maso a mělněné maso. Proč je ale jiný název používán a jaké rozdíly vlastně představuje?

Uvařit marmeládu dokonalé chuti se někomu nepodaří za celý život, Romaně Šafránkové se to podařilo po měsíci testování a ochutnávání. Své marmelády poslala do britské soutěže a vyhrála na plné čáře v celosvětové konkurenci. Od té doby ji marmelády živí.

Média obletěla zpráva o tom, že česká vejce obsahují antibiotika. Proti čemuž se striktně ohradila Českomoravská drůbežářská unie. Kontroly jsou ale zvýšené, a to jak u dovozových vajec, tak u těch českých.

Jeden zajíc je čokoládový a druhý jen z kakaové polevy. Kterého si pro své ratolesti vyberete, když stojí prakticky stejně? dTest na trhu našel vzhledově podobné zajíce, ale každého s jiným složením.

Jako maso by měly být označovány jen výrobky živočišného původu. Párek ze sóji není párek a cizrnový burger není burger.

dTest zkoumal u šestnácti druhů vajec přítomnost salmonely, čerstvost, obsah tuku, omega-3 mastných kyselin a cholesterolu. Mimo jiné se zaměřil i na případné vnitřní vady, znečistění, pachy a cizí látky. Jak vejce z českého trhu dopadla?