rodina

Časopis dTest provedl test dvanácti elektronických dětských chůviček. Nalezl i takové, u nichž hrozí náhodné přepnutí nebo ztráta signálu, a následně tedy ztráta kontroly nad dítětem.

Tolerance vůči nahotě na veřejnosti obecně vzrůstá, i když mnohým se to třeba nelíbí. Je vystavování nahého těla pro jednotlivce i společnost škodlivé? Nebo snad naopak prospěšné?

Napodobíme Američany v trendu „svatby z auta“? Kdo by nahradil nezbytnou dekoraci Elvise? Karel Gott nebo Jaromír Jágr?

Hormon testosteron způsobuje typicky mužské chování – soutěživost, agresivitu, touhu dominovat a vlastnit. Život v manželství nebo dlouhodobém partnerském svazku ale hladinu testosteronu snižuje.

Rozvod představuje smutnou životní zkušenost, a to bohužel pro stále větší procento dříve sezdaných lidí. Patří k nejvíce stresujícím faktorům. Jak překonat následnou depresi a hněv?

Milenka je adrenalin, shodují se muži. Ale všeho moc škodí. „Bojím se, aby to neprasklo. Ani ne tak doma, ale aby se holky nedozvěděly jedna o druhé,“ říká jeden ze záletníků.

Potřebujete dopravit dítě k babičce nebo na plavání, a vy sami s ním jet nemůžete? Zavolejte mu taxi! Unikátní služba funguje v Praze, ale můžete ji využít třeba i pro cestu na Moravu.

FEJETON – Také si často fotíte děti a jejich snímky umísťujete do fotogalerií na internetu, aby si je mohli prohlédnout i vaši přátelé? Co by na to děti řekly (kdyby se jich někdo ptal)?

Proč rodiče berou batole i tam, kde ze zážitku ještě nemá rozum? Proč vám jeho řev a plíny cpou pod nos v opeře, na promoční hostině i na trase letu Chicago–Praha?

Společná kasa, nebo každý za své? „S páry, které se shodnou na tom, jak nakládat s financemi, se setkávám v poradně asi tak často, jako veterinář s dvouhlavými telaty,“ tvrdí psycholog.

Noční počůrávání není jen věcí miminek. Postihuje deset procent sedmiletých a tři procenta dvanáctiletých dětí. Lékaři přitom umějí pomoci, začít je ale třeba co nejdříve.

FEJETON – Mateřský pud všichni známe, ale existuje něco alespoň vzdáleně podobného i v mužském provedení? Pokud ano, zaslouží si ten jev pojmenování pud?

Střídavka není strašák, tvrdí Aleš Hodina v reakci na článek věnovaný u nás dosud málo rozšířenému způsobu péče o dítě po rozchodu rodičů.

Až se budete někdy dojímat nad příběhem rozvedené dvojice, která se rozhodla pro střídavou péči o společné děti a bude to líčit jako selanku, nevěřte jim ten barvotiskový obrázek.

Těšili jste se na dítě a teď to u vás vypadá jako po výbuchu atomové bomby. Nezažíváte vlnu štěstí, ale bezmoc a vztek. Za všechno může ten malý vetřelec. Nebo snad ne?

Říká se jim sešívané rodiny. Z anglického „patchwork“, což je něco jako záplata. Rodiny, kam si každý z partnerů přivede své dítě, a spolu si pak třeba pořídí další miminko.

Neplodnost ničí každý sedmý partnerský vztah. Tak moc se snažíte a chcete, až z toho začnete „blbnout“. A okolí se na vás dívá skrz prsty, jste divní, když pořád nemáte dítě.

Členové švýcarské vlády se domnívají, že pokud jej dobrovolně provozují dospělí lidé, tak nikoli. Kontroverzní novela vyvolala debatu o vhodnosti kriminalizace incestu.

„Podívej, kam ses pod mým vedením dostala,“ užívá si roli spasitele. Rodině připadá spíš jako diktátor. Každoročně ji nutí přijímat předsevzetí, jejichž plnění důsledně vyžaduje.

Patnáct let jsou spolu a přesně tak dlouho tráví Štědrý den s jeho matkou a sestrami. Což jí vadí. Letos se rozhodne situaci radikálně vyřešit.

Většina dětí je po narození tak šeredná, že krásné nepřipadají ani svým matkám. Něco o tom vím – má dcera vypadala jako šimpanz. Neměla by se společnost zbavovat nepovedených mláďat?

Jsou svátky, které slavíme, a dobře víme proč; pak svátky, o nichž nevíme, zda je vůbec máme zachovávat; a nakonec ty, které se slavily kdysi a jež nám dnes chybí.

Falešní opraváři či úředníci používají 25 nejčastějších legend, které otvírají dveře a peněženky seniorů. Existuje pár jednoduchých pravidel, jejichž dodržování může pomoci.

Domácí násilí v České republice mnoho let považováno za okrajový jev a často bagatelizováno názorem, že jde o soukromou záležitost, kterou si musí partneři vyřešit sami mezi sebou.  „Domácí násilí je i v České republice vážný problém. Statistiky a výzkumy uvádějí, že nějakou zkušenost s násilím má každý druhý člověk u nás, čtvrtina populace nad 15 let má dokonce osobní zkušenost s domácím násilím v roli svědka, oběti, či násilníka, O to naléhavější je potřeba vytvoření systému důsledné ochrany,…

Co vlastně víme o dětech, které přišly na svět díky asistované reprodukci? Potomek nesoucí geny jen jednoho z rodičů může mezi partnery vyvolat žárlivost. Ty máš své dítě a já ne.

Český statistický úřad zveřejnil výsledky studie, podle níž se česká společnost atomizuje, ale neopouští tradiční model rodiny. Stále více lidí hospodaří v jednočetné domácnosti, zjistil ČSÚ ve své poslední studii z dat výběrového šetření pracovních sil. Nejvíce se tento trend projevuje v Praze – každý pátý Pražan starší 15 let bydlí sám.

GLOSA – Otázka to není ani absurdní ani k smíchu. Veronice Kočové sebraly sociální pracovnice dceru tři dny po porodu, protože je „příliš alternativní“. Například nemá mobilní telefon.

Porod byl tisíce let intimní záležitostí žen. Je to teprve dvacet let, co se stalo pomalu normou, že muži chodí k porodu. Je to ale dobře a co to udělá se vztahem?

FEJETON – Jsou otázky zásadní, které nám klade sám život, pak méně důležité a nakonec ty úplně triviální. Naprosto specifickou kategorii tvoří dětské dotazy. A proč? A proč? A próóóč?

Já mám tři děti. A já mám čtyři děti, vzpomíná na „soupeření“ svých mužských kolegů Julia Fischerová z Německého centra primátů v Göttingenu.  Fischerová je podle listu The New York Times daleka toho, aby hledala příliš těsné paralely mezi chováním svých kolegů a primátů. Přesto ji tento „souboj“ přivedl na myšlenky o chování „jejích“ makaků berberských. Žádný ze samců neměl totiž tolik respektu a vyšší status než ten, který v kožichu s sebou vláčí mládě.