srdce

První čeští pacienti už mohou používat novou technologii, která umí rozpoznat zvýšené riziko srdečního selhání a zabránit hospitalizaci. Stačí, aby nemocný zaznamenával své příznaky do speciální aplikace a lékař pak na základě těchto informací a také hodnot naměřených srdečním implantátem může dotyčného kontaktovat a následně upravit léčbu či naplánovat zákrok.

Není to zase tak dávno, kdy se lidé předháněli, komu stačí méně spánku a co všechno díky tomu, že spí třeba jen pět šest hodin denně, zvládnou. Jenže to je málo na to, aby se lidské tělo dokázalo zregenerovat. Naopak, stoupá kvůli tomu riziko zdravotních potíží, které zbytečně zkracují život.

Vyčkávat a odkládat návštěvu lékaře je to nejhorší, co můžete udělat, říká osmdesátník Václav, kterého před dvěma lety začala trápit fibrilace síní. To samozřejmě nevěděl, ale ačkoli celý život sportoval, najednou se zadýchával a byl stále unavený. Díky léčbě by mu nemělo hrozit srdeční selhání či mrtvice, což je jinak u fibrilace síní rizikem.

Cestování, střídání venkovního horka a klimatizovaných prostor, městské procházky po rozpálených ulicích, túry po horách, ale i nicnedělání na pláži ve vedru představují pro náš organismus poměrně velkou zátěž. Zvláště pak, když trpíme nějakým problémem s oběhovou soustavou – a to je zvláště po padesátce velmi časté.

Sportujících lidí přibývá a s tím roste i potřeba specializovaných center sportovní kardiologie. Vyšetření v nich mohou zabránit náhlým úmrtím sportovců, včetně těch rekreačních.

Statiny, tedy léky snižující hladinu cholesterolu v krvi, v Česku bere více než desetina obyvatel. Jak ukázal čerstvý průzkum Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, přesto o nich mnoho nevíme a jsme ochotni věřit řadě nepravdivých či zavádějících informací. Třeba že tyto léky můžeme po snížení hladiny cholesterolu vysadit, což není pravda.

Zatímco infarkt se umí ohlásit razantně, u srdečního selhání jsou příznaky plíživé a často se projevují v jiných částech těla, než je hrudník. Jaké mohou být varovné signály srdečního selhání?

Pokud víme něco o cholesterolu a o tom, co jeho vysoká hladina může v našem těle způsobovat, je to většinou až v pokročilém věku. Jenže to je chyba. Chceme-li předejít mrtvici nebo infarktu, měli bychom se o vlastní hodnoty cholesterolu zajímat už na prahu dospělosti. Vyšší než zdravé hodnoty mají čtyři lidé z pěti.

I v nížinách stále klesají teploty pod nulu. Zimní vybavení přitom nemusí znamenat jen nákup teplého oblečení a sportovního vybavení nebo důkladnější utěsnění oken a dveří. V chladných dnech se zvyšuje počet kardiovaskulárních příhod, riziko ještě vzrůstá v určitých situacích a u některých skupin lidí. Co je dobré vědět, aby se vám v zimě vyhnul infarkt nebo jiné problémy se srdcem?

Na nemoci srdce a cév umírá většina lidí. Přesněji řečeno každá druhá žena a dva z pěti mužů. Potíže, které k tomu vedou, se přitom dají ovlivnit – řeč je především o zvýšeném krevním tlaku a cholesterolu. Jaký krevní tlak je normální a kdo by si ho měl pravidelně měřit?

Zapomeňte na to, že infarkt se vždycky projeví prudkou bolestí a tlakem na hrudi, které si nelze s ničím splést. Přinejmenším u žen to neplatí, což bohužel vede k tomu, že pomoc často vyhledají pozdě. Je proto dobré vědět, jaké jsou skutečné příznaky infarktu u žen a jak se liší od projevů stejné diagnózy u mužů.

Myokarditida neboli zánět srdečního svalu bývá nejčastěji důsledkem imunitní reakce na virovou infekci či jiná onemocnění. Ve většině případů probíhá bez příznaků a zároveň se hojí bez povšimnutí. Někdy ale připomíná těžkou chřipku a v ojedinělých případech může vést také k rozvoji dilatační kardiomyopatie a k srdečnímu selhávání. Jak nemoc léčit?

Zatímco případů srdečního infarktu ubývá a čím dál více lidí ho přežije, stoupá počet lidí se srdečním selháním – tedy dlouhodobým zhoršováním stavu životně důležitého orgánu. Problémy se přitom dají ovlivnit správnou léčbou a životním stylem.

Výdaje za jídlo patří v rodinném rozpočtu k těm nejvyšším. Část lidí na zdražování potravin reaguje nákupem méně kvalitních potravin než dříve. Dá se to pochopit, ale odborníci před přehnaným šetřením na jídle varují.

Pokud vás často trápí bolest hlavy, únava nebo třeba pocit dušnosti, můžete mít nedostatek kyslíku v krvi. Ohroženi jsou zejména lidé s onemocněním srdce a plic. Někdy však právě na tato dosud nepoznaná onemocnění upozorní nízká hladina kyslíku v krvi. Orientačně si ji můžete zkontrolovat i sami.

Máte rádi kávu? Pokud ano, je to jen dobře, protože pití dvou až tří šálků denně vás může ochránit před kardiovaskulárními chorobami a předčasným úmrtím. Vyplývá to ze studie australských vědců, kteří její výsledky publikovali letos v září. Podle jiných výzkumů chrání také játra. Co dalšího byste ještě o kafi měli vědět?

Chlubit se tím, jak málo spánku člověku stačí, už naštěstí není cool. Ale i tak spousta z nás spí méně, než by naše tělo potřebovalo. Únava a pocit nevyspání rozhodně nejsou tím nejhorším, co se nám kvůli tomu může stát. Zbytečně si zaděláváme na potíže se srdcem, imunitou či třeba váhou.

Voní, rozplývají se na jazyku, skvělé jsou samotné, ale i se sýrem či masem. Obecně si jich ale málo vážíme a považujeme je jen za jeden z nejobyčejnějších druhů ovoce. Hrušky přitom mají co nabídnout, a to nejenom po stránce gastronomické.

Výměna srdeční chlopně bez nutnosti velké operace? Metoda TAVI je reálnou možností nejen pro pacienty, pro které by byla operace příliš riskantní. Ale nehodí se pro každého. Podle čeho lékaři volí, u koho metodu použijí?

Tahle teorie se neobjevila poprvé. Představa, že se z nás každých sedm let stane díky obměně buněk vlastně nový člověk, je docela příjemná, takže myšlenka má spoustu zastánců. Ve skutečnosti je to ale trochu jinak. I když se skutečně buňky pravidelně obnovují, celý proces probíhá poněkud jinak.

Pro řadu lidí znamená horké letní počasí riziko vážných zdravotních komplikaci. Jak poznat, že se nejedná jen o přehřátí, ale už o hrozbu srdečního kolapsu?

Češi na tom nejsou zdravotně příliš dobře a za to, že se dožíváme vysokého věku, mnohdy vděčíme spíše lékům a medicínské péči než stavu svého organismu. Takový vzkaz vyslali lékaři v souvislosti s tím, že věk dožití se v ČR loni po desítkách let růstu snížil.

Přibývá infarktů a dalších srdečních onemocnění, kardiologové se připravují na další nárůst případů. Situaci pomůže, že od května zdravotní pojišťovny nově hradí léky lidem, kterým selhává srdce, tzv. glifloziny.

Zachraňuje život a zdraví tam, kde by se jinak umíralo. Řeč je o využití metody mimotělního oběhu známé pod zkratkou ECMO. Lékaři a vědci nově zjistili, že použití ECMO zvyšuje šance na přežití a zotavení u některých pacientů se srdeční zástavou.

Je to již třicet let, kdy lékaři v pražském IKEM zahájili jako první v tehdejším Československu program účinné léčby akutního infarktu myokardu metodou tzv. koronární angioplastiky. Tato metoda znamenala a dosud znamená obrovský posun v pomoci lidem postiženým infarktem.

Sice žijeme déle, ale o to delší čas nás trápí choroby, upozorňují lékaři. Přitom mnohdy jde o taková onemocnění, kterým můžeme snadno předcházet. Podle kardiologů jsou Češi „šampioni“ zejména v nemocech srdce – v době covidu navíc zanedbávali prevenci.

Onemocnění srdce a covid-19. Dvě zdravotní komplikace, které když se sejdou u jednoho pacienta, znamenají poměrně vysokou pravděpodobnost hospitalizace a mnohdy i následně úmrtí. Lékaři proto pacienty varují a nabádají je, aby více dbali na prevenci a nechali se očkovat.

Časovaná bomba. Jeden z hlavních rizikových faktorů předčasného vzniku kardiovaskulárních chorob je vysoký cholesterol a mohou jej mít i malé děti. Je pro ně nebezpečný. A jaké jsou jeho příčiny?

Chladné počasí, vánoční svátky s plnými stoly nebo namáhavé odklízení sněhu. Patří k zimě, zároveň ale zvyšují riziko akutního infarktu myokardu.

Bušení srdce, nemožnost popadnout dech, slabost, obrovská únava, zhoršení stávající choroby – to jsou příznaky nedostatku zásobního železa v krvi, kterým trpí téměř polovina lidí se srdečním selháním. Zdravou stravou se problém v těchto případech vyřešit nedá.