stres

Zhruba od devadesátých let minulého století je výzkumy prokázán vztah mezi dlouhodobým pocitem nudy a předčasnou smrtí. Jinými slovy: čím častěji a intenzivněji se nudíte, tím víc zkracujete dobu očekávaného dožití.

Většina z nás žije ve stresu a ten přenášíme i na naše děti. Dnešní stres nás dohoní za několik let. Právě jsme na křižovatce a můžeme změnit směr. Třeba s pomocí homeopatie.

A je to tu zase, za okny zima a pošmourno, slunce schováno za mraky a na nás padají podzimní chmury a únava. Není to nic výjimečného a dá se s tím pracovat.

Prevence je i u stresu jednodušší než léčba. Školský stres je kombinace únavy, přetížení a vyčerpání. Je spojený s obavami, úzkostí a s chronickým pocitem neúspěchu. Vede k „utíkání do nemoci“, v krajním případě až k sebevraždě dítěte.

Alternativní směr medicíny, který je dosti podobný tradiční čínské medicíně, si získává na oblíbenosti i v Česku. Co je to naturopatie a co dokáže léčit?

Od doby, kdy mezi civilizační choroby spadly deprese, už Vltavou proteklo dost vody na to, aby se něco pohnulo v léčebném managementu celku civilizačních nemocí.

Trápí vás stres, obavy, úzkost? Bojíte se zkoušky nebo operace? „Homeopatika je možné užívat i preventivně, v situacích, kdy očekáváme problém,“ říká lékařka. Pomohou i na propady nálady.

Kolísání tělesné teploty je samo o sobě normální, nicméně delší stres může vyvolat i trvalé zvýšení teploty jako při chřipce a angíně. Ze stresu lze dostat chronickou horečku.

Objev penicilínu sirem Alexandrem Flemingem se stal symbolem téměř neomezených možností medicínské vědy. V nadšení z jejich účinků se desítky let předepisují skoro všem a skoro na všechno. Teď nastává vystřízlivění.

Konvenční medicína se točí v četných bludných kruzích. Jen málokdo dokáže vidět jejich jádro tak pronikavě jako biolog a filosof Stanislav Komárek, jenž v péči o své zdraví udělal od medicínsko-průmyslového komplexu krok stranou.

Teplé počasí, zvláště jeho předbouřková varianta zostřená kupříkladu jižním větrem, výrazně zvyšuje agresivitu v mezilidských vztazích.

Stresu se v dnešním civilizovaném světě nevyhne nikdo. Záleží však, jak se s ním vypořádá. Nový rozsáhlý průzkum, první svého druhu u nás, naznačuje, co je nezbytné a jak jsme na tom.

Je stres skutečně tak špatný pro naše zdraví? Záleží na úhlu pohledu, tvrdí The Guardian. Existuje „hodný stres“?

V závěrečné části seriálu doplníme poslední kousek skládačky, a sice jak naše strava ztratila veškerou chuť a vyživovací hodnotu, takže kromě toho, že jsme tlustí a nemocní, jsme navíc i hladoví.

Američané jsou vystresovaní a na vině je z velké míry nerovnováha mezi pracovním a soukromým životem, domnívá se americká psycholožka. Co s tím může dělat jedinec a co společnost?

Kombinace nezdravého pracovního a soukromého života může způsobit devastující zdravotní následky. Proč jsou Američané přepracovaní a neužívají si života? A jak jste na tom vy?

Nakupujeme, pečeme, uklízíme a běháme po večírcích… Nemocnost je kolem Vánoc vyšší a není to náhoda. Někteří lidé dokonce onemocní každoročně na den stejně.

Obvyklou příčinou potíží je zahlcení podněty, fyzické i psychické přetížení. Dlouhodobé pocity nervozity a vnitřního neklidu vyčerpávají organismus a zvyšují riziko onemocnění.

Stres je symptomem moderní doby. Jsou na nás kladeny stále větší nároky, musíme zvládat hodně věcí ve velmi krátkém časovém horizontu. Negativně se to podepíše na našem zdraví.

Příčinou pracovních úrazů a nemocí z povolání jsou nejčastěji naše vlastní chyby. Ke klasickým důvodům vzniku úrazu patří dnes nově také nepříznivý vliv stresu. EU vyčíslila ztráty kvůli stresu na deset miliard ročně.

Lak proti okusování nehtů je jeden z mnoha triků proti tomuto zlozvyku. Problém nevyřeší. Proč si lidé koušou nehty a jak se to dá odnaučit?

Strach, starosti, stres. Jsou neviditelné a neuchopitelné. Přesto mají zásadní vliv na naše zdraví.

Závislým na některé osobě nebo osobách se může stát kdokoliv. Stačí onemocnění, ztráta postavení, nevěra, rozvod. Zlom z nezávislosti k pravému opaku může nastat z minuty na minutu.

Panická porucha přepadá postižené náhlým návalem hrůzy. Typickým projevem je existenciální strach doprovázený „infarktovými“ příznaky. Jméno má přitom „božské“.

Naše civilizace nutí potlačovat projevy žalu. Sebeovládání je leckdy sice imponující, ale ne zdravé. Pomůže vymluvit se, vybrečet se, vykřičet se, i udělat si malou radost.

Nesmyslné požadavky (i na sebe sama) mají snad víc obětí než válečná vřava. Tisíc kulí jako v Sarajevu střílíme do svých blízkých – a s nejlepšími úmysly.

Jak dlouho vydržíte nemyslet na bílého medvěda? Zdánlivě nesmyslná otázka ukrývá jeden z návodů, jak se zbavit utkvělé myšlenky, vzpomínky, z níž máme strach.

Kdo o sebevraždě mluví, ten ji nespáchá… Je to pravda, nebo mýtus? Každopádně vyděračům, včetně těch citových, nelze ustupovat. Slovy: Když mě opustíš, zabiju se, vás drží v šachu.

Stresu se nevyhneme, navíc si ho sami zbytečně vyrábíme. Psychologové dělí lidi do několika skupin podle zvládání požadavků, jenž na nás život klade. Najdete se?

Stará pravda říká, že sníme-li jedno jablko denně, nepotřebujeme lékaře. Japonští vědci navíc tvrdí, že lidé ve stresu a s depresemi si mohou výborně pomoci soustředěným loupáním jablek.