vaření

Hořčici si doma připravíte za chvíli a s minimální námahou. Příjemně štípe a stačí k ní jen tři suroviny. Co víc si přát?

Jejich food blog patří k těm nejlepším v České republice. To proto, že z něj sálá nadšení a voní už od první stránky. Nebo je v tom ještě nějaká jiná tajná ingredience?

Někteří muži v kuchyni dost tápou, a přitom by chtěli proniknout do tajů vývarů, gulášů a řízků… Recepty v klasických kuchařkách jsou pro ně však nečitelné. Proto je tu Kuchařka pro mého muže.

Žaludy se v kuchyni jen tak nevidí. I naši předkové se k nim uchylovali spíše v době nouze. Žaludovka je přitom chutná náhražka kávy a se žaludovou moukou se dá slušně kouzlit.

„Velikonoční kapr“? To není překlep, ryby tradičně patřily k Velikonocům. Půst dovoloval konzumaci rybího masa. Chudák kapr ale ze srovnání se svými sladkovodními kolegy nevychází nejlépe.

Slávka jedlá, ústřice, olihně (calamari), sépie nebo chobotnice – to jsou nejznámější zástupci skupiny měkkýšů, která patří mezi alergeny. Typická je zkřížená alergie.

Málo známé dřínky se dají zavařovat a nakládat stejně jako olivy. Hodí se do zavařenin i omáček. Jsou plné vitamínu C a rostou pomalu na každé teplejší mezi.

Jedlá hlína? Co to je? Je to opravdu speciální druh zeminy? Nebo jen název pro nějakou kulinářskou specialitu? Každopádně se „to“ občas objeví na jídelním lístku.

Ještě před třemi lety zkrášlovala ženské tváře, dnes je autorkou úspěšné knihy a food blogu, který má téměř třicet tisíc fanoušků. Jak se Markéta Pavleje aka Kitchenette k vaření dostala?

V Evropě panuje názor, a ponechme si zatím soud, či zdravý nebo mylný, že japonská kuchyně patří k těm nejzdravějším na světě. Jak je to ale doopravdy?

Kde se vzaly potraviny z druhého konce světa, konzervy, sušené polévky, levný alkohol, automaty se sladkostmi nebo obyčejný rohlík s kávou na snídani? Kořeny moderní kuchyně leží v devatenáctém století.

Nakupujeme kvalitní potraviny na farmářských trzích a snažíme se jíst více zeleniny. Jenže pak se dočteme, že se u nás kuchařští učni učí vařit instantně a národ uctívá Hrušku…

Uvařit vývar silný jak duby na Šumavě vyžaduje kvalitní suroviny, čas a trochu toho cviku. Když nemáte ani jedno ani druhé a ani třetí, skočíte po kostce nebo si dáte Konečně vývar.

O pokrmech z hmyzu se mluví jako o stravě budoucnosti, ve skutečnosti provází konzumace nejrůznějších brouků a červů člověka odpradávna.

Zdobili jste dorty, stříkali jím na plech cukroví? Tak se dobře podívejte, jestli nebezpečný zdobicí sáček nemáte doma. Obsahoval totiž látky s možnými karcinogenními účinky.

Pečené kaštany dnes spíše dokreslují nostalgický obrázek zimní romantiky. Naši předkové je ale považovali za mocné životabudiče, které přemáhají únavu a dokážou probudit i tělesnou žádost.

Zazvoní telefon, v televizi začne bezva film a jídlo je na uhel. Čoudí to z restaurací i z bytů. Mrkněte na to, možná jsou to fotky z vaší kuchyně.

Německá šéfkuchařka Beate Wollstein vytořila z 50 kilogramů perníkového těsta kopii Londýna. Nechybí tu perníkový Big Ben, London Eye ani parlament.

Kapr smažený, na černo, na modro… dokonce i z piškotu. Jak se vařili a smažili klasičtí vánoční kapři i jejich méně známé varianty?

Babiččiny buchty, nakládaná svíčková a její spíž plná podomácku navařených džemů už netáhnou, nejlepší kuchařkou byla zvolena maminka. Na paty jí však šlape Zdeněk Pohlreich.

Chcete vědět, jak se peče poctivá vánočka? Nabízíme několik tradičních receptů, ale i „zaručených triků“. A navrch trochu čar a kouzel.

Chystáte se vařit. A potřebujete osmažit cibulku. Jenže na čem? Vedle klasického olivového nebo slunečnicového oleje stojí v regálech řepkový, palmový, sezamový, kokosový a kdo ví jaký ještě…

Stěží bychom hledali dnes někoho, kdo do svého jídelníčku běžně zařazuje tuřín. Přitom je to zelenina jako každá jiná, její listy jsou bohaté na vlákninu a vápník a dají se připravit stejně jako špenát.

Roman Vaněk plánoval na letošek spuštění nového super tajného internetového projektu, chystal se vydat tři kuchařky a dostavět dům. Stihl všechno, jak chtěl?

Jáhly patří mezi nejméně alergizující potraviny, jsou zásadotvorné, bezlepkové a v neposlední řadě výborné! Proč je tedy nevaříme více? Naše babičky a prababičky je vařily. Znáte jáhlovou polévku nebo tradiční jahelník?

Ječné kroupy nesměly chybět ve spížích našich prababiček, poctivá kroupová polévka už ale v našem jídelníčku moc často nefiguruje. Ochuzujeme se? Velice.

Žádné kuře a la bažant, dejte si originál. Právě teď ho můžete mít za čerstva z lesa. Nebo spíše ji, nejchutnější maso má zhruba roční bažantí slípka.

Když malé dítě nechce dojíst polévku, dozví se nejčastěji, že „polévka je grunt“. Věděly to i naše prababičky ve 20., 30. a 40. letech, a tak se to v dobových kuchařkách a časopisech nejrůznějšími recepty právě na polévky jen hemží.

Právě teď můžete vyrazit na výlovy rybníků. Pokud neznáte, kupte si tam lína. Nenechte se odradit tím, že se předem musí zbavit šupin – je to totiž mýtus.

Nejen zelí, ale i kopr, pažitku, papriky a další zeleninu a byliny nakládaly naše prababičky. Našli jsme dokonce recept na kečup z roku 1939.