Vztahy

KOMENTÁŘ – Tématu smrti se vyhýbáme, jak jenom můžeme. Když už nastane v našem okolí, není pro nás příjemné, že se budeme muset jít rozloučit se zesnulým.

„Při setkání s psychopatem doporučuji okamžitý úprk,“ radí psychiatr Radkin Honzák. Inu… jasná zpráva. Jenže – kdy jde skutečně o psychopata a jak při onom úprku postupovat?

Monika odmala trpěla velmi častými opary na rtech a v okolí obličeje, které se jí velice špatně hojily. Vyzkoušela za svůj život mnoho mastiček, náplastí, doplňovala řádně vitamíny. Beze změny. Vše se však začalo měnit po tom, co se odstěhovala od rodičů. Dnes už ví, kde byl zakopaný pes.

„Syna mám ve střídavé péči. Hodně zlobí a chová se zvláštně. Vím, kluci prostě zlobí. No ano, zlobí. Ale přeci nejsou zlí, zákeřní a podlí. Je to strašné…“

Pravidelný jev u rozvádějících se a rozvedených je to, že jeden rodič manipuluje a poštvává dítě proti druhému rodiči. Odnesou to většinou všichni.

ROZHOVOR – „Neopič se po ostatních! Nedrž ty diety! Brambůrky nejsou zdravé, nejez je!” Většina rodičů se možná právě slyší. Pozice „vychovatelů” teenagerů není jednoduchá. A alarmující jsou fakta o dnešní mládeži, její sebeúctě a sebevědomí.

Koronavirus přinesl ve všech ohledech mnoho změn – někdy k horšímu, jindy k lepšímu. Jaké změny se staly ve spojení s problematikou domácího násilí v České republice?

Transakční analýza je psychoterapeutický směr, který popisuje několik klasických životních scénářů. Kdo hraje podle scénáře, má svou pevnou sociální roli, například Oběť, Zachránce či Pronásledovatel. Tito lidé nemohou, ba snad ani nechtějí svůj problém řešit. Donekonečna jej ale mohou rozebírat.

Nakolik je vhodné s dětmi cestovat, měnit místo pobytu? Nejde jen o dovolenou v zahraničí, ale vidíme, že dítě je o víkendu u babičky na chalupě, další týden jede s maminkou a jejími kamarády někam do penzionu, po návratu ho čeká pár dnů doma a víkend u druhých prarodičů…

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá…“ Báseň Adolfa Heyduka zřejmě zůstane přinejmenším názvem „věčně zelená“.

„…je blbá ženská,“ pravila jedna z klientek psychologa. Velmi se mýlila. Obětí psychopata – i opakovanou – může být jak žena, tak i muž. A výše intelektu v tom nehraje podstatnou roli.

Termín „psychická subdeprivace“, tj. částečná deprivace, částečné citové strádání, se poprvé objevil v závěru studie o dětech narozených z nechtěného těhotenství. Je to téměř půl století, mnohé se změnilo, mnohé platí stále.

ROZHOVOR – Být online je pro ně teď norma – tak se vídají s kamarády i učiteli a není čas řešit, jak velký návyk se z toho vytvoří. Chybí jim vrstevníci, nejdůležitější součást dospívání. Doba koronaviru doléhá i na děti. Včetně těch školkových, které obvykle tak nějak bloumají za zbytkem rodiny doma a nikdo nemá čas, aby si s nimi hrál.

Nejdříve nás třeba jen trochu zamrzí, že se nemůžeme setkat s tím, s kým bychom si zrovna přáli, nebo si zajít do oblíbené restaurace. Po čase hrozí vážnější krize. Jak zmírnit negativní dopady sociální izolace na naši psychiku?

Stresující změny, neobvyklé situace, nejistota, nuda a samozřejmě i strach působí na psychopatické vlohy jako katalyzátor. Jak přežít, když nemůžeme – třeba kvůli karanténě – jednat, podle Radkina Honzáka? Tento psychiatr radí: Při setkání s psychopatem doporučuji okamžitý úprk.

Podle průzkumu je vlastní tělo nepřítelem už desetiletých dívek. Pochybnosti ohledně vlastního těla možná trápí i vaši dospívající dceru. Odborníci doporučují využít období omezeného vycházení a vyzkoušet společně několik triků, které jí pomohou mít ráda sama sebe.

Rodiny v těchto týdnech získávají atypickou možnost být spolu velmi intenzivně. To může být skvělá příležitost, ale také velký nárok, a to jak na dospělé, tak i pro děti. Izolace představuje i pro děti ztrátu každodenních jistot. Jak z ní vyjít ve zdraví?

Paní Martě je pětatřicet a vždycky byla zdravá. Před pár měsíci ji zaskočila únava, napětí šíje, brnění nohou. Nukleární magnetická rezonance potvrdila ložiska roztroušené sklerózy.

Nouzový stav, opatření, která zasahují do běžného života. Ačkoliv není nařízen, je home office důrazně doporučován a kdo může, pracuje z domova. Jaká úskalí to může přinášet? A jak se v domácí kanceláři zařídit, abychom zvládali plnit své pracovní závazky?

I když nám zvířata neodpovídají, prospívá lidskému zdraví, pokud s nimi sdílíme své pocity a nálady. Taková komunikace má pozitivní vliv na duševní zdraví, pomáhá předcházet civilizačním chorobám, a navíc je znakem rozvinuté sociální inteligence.

Důsledkem zanedbání rozvoje citových vazeb může být později ztráta schopnosti navazovat emočně přiměřené vztahy k jiným lidem. Jde o kontinuitu chování od raného dětství až po mezilidské vztahy a psychické zdraví v dospělosti. Je-li u dítěte vytvořena citová vazba jen k jednomu z rodičů, přispívá to k vytvoření mnohých konfliktů v budoucnu.

Coby psycholog často potkávám archetypální rodinné upíry. Jsou zastoupeni jak v mužském, tak i v ženském povedení. Podobně jako jejich mytické předobrazy vám pijí krev a životní sílu.

Existence tzv. syndromu zavrženého rodiče je zpochybňována. Jeho akceptování v minulosti vedlo ke sporným zásahům, dokonce až k umístění dítěte na psychiatrii. Odmítnutí syndromu však ani v nejmenším neznamená, že jeho jednotlivé příznaky neexistují.

Sapiosexuálové – ti, kdož jsou sexuálně přitahováni intelektem protějšku, – mají na první pohled výhodu. Ale i zde platí, že není vše zlato, co se třpytí.

„Základem nemocí, kromě těch způsobených úrazem, jsou dlouhodobé negativní emoce, a to i ty neuvědomované.“ Zkrátka „nemoce z emoce“.

Mýlit se je lidské, ale co s tím? „Errare, humanum est,“ děl Seneca. Podobně Démosthenés: „V ničem se nemýlit, toť vlastnost bohů.“ Proč se my lidé vlastně tak často mýlíme?

Lidé, které sexuálně přitahuje vysoké IQ, se nazývají sapiosexuálové. Po protějšku chtějí jen to jedno. Alespoň zpočátku.

Kdyby se nenávist dokázala proměnit v elektřinu, rozsvítila by celý svět. Platí citát, jehož autorem je vynálezce Nikola Tesla, nebo lze doufat v naplnění slov Václava Havla: Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí? Kdo jsou lidé, kteří nenávidí a podněcují nenávist?

Už jen slyšet slovo rakovina vyvolá v těle stresovou reakci. Když se v naší těsné blízkosti ocitne onkologicky nemocný pacient, vnitřně víme, že bychom mu měli být oporou. Existuje na to nějaký návod?

Téma společného spaní s dítětem dělí rodiče na dva tábory – ty, kteří zastávají tradiční výchovu a každý večer ukládají miminko do vlastní postýlky, a ty druhé, co usínají bok po boku v jedné posteli. Společné spaní údajně přispívá k vytvoření nezdravé závislosti dítěte na rodičích a může být z důvodu rizika zalehnutí miminka nebezpečné. Co je na tom pravdy?