zdraví

Klidně by trumfnul i Šípkovou Růženku. Usne během rozhovoru v kavárně plné lidí a nepřijde mu to divné. Zašel proto do spánkové laboratoře, kde na sebe nechal dát „bombu“.

Závislí na alkoholu odhadli počet abstinentů v Česku na desetiny procenta. Ve skutečnosti je jich i u nás o dost víc. Polovina světové populace pak alkohol nepila nikdy v životě.

Čas sinic přichází… Letos celkem brzy. Jak poznáte, kde je bezpečné se koupat a proč sinice ve vodě vlastně vadí?

Terapie tmou je léčebná a sebepoznávací metoda. Tma na člověka působí bezprostředně, ale mění jeho vnímání i z dlouhodobého hlediska. Tři roky pobytů ve tmě ledacos změní.

Když máte v mládí pleť posetou nevzhlednými uhříky, vydržíte to, protože z toho přeci vyrostete. Ale do kdy má člověk čekat, do dvaceti, do třiceti, do pětačtyřiceti?

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček reaguje na informace médií a varuje veřejnost před nebezpečnými „léčiteli“.

Naše zdraví ze sedmdesáti procent ovlivňuje životní styl. A my hodně solíme, málo sportujeme, pálíme jednu od druhé a trpíme obezitou. Sami si zkracujeme roky, které prožijeme v dobré formě.

Současný průměrný člověk přijme 120 g tuku denně. Zhruba dvojnásobek toho, kolik by měl přijmout. Výsledkem je, že polovina populace ve vyspělých zemích má nadváhu nebo je obézní.

Chůze a plavání jsou pro nás v zásadě nejpřirozenější pohyby, v zájmu svého zdraví bychom tedy měli chodit a plavat, kdykoli je to možné. S plaváním jsou ale spjata i určitá rizika.

Mladým je horko, starším zima, mladí jsou hluční, staří chtějí svůj klid. Pohled sice zjednodušený, leč v mnohém pravdivý. Soužití se ještě komplikuje s chorobami včetně psychických.

Nesmyslné požadavky (i na sebe sama) mají snad víc obětí než válečná vřava. Tisíc kulí jako v Sarajevu střílíme do svých blízkých – a s nejlepšími úmysly.

Bezpečnost a hygiena práce, poskytování mycích a čisticích prostředků? Mohutně se rozvíjející výroba se ve středověku a počátcích novověku vůbec nezajímala o kategorie dnes dané zákony.

V současné době probíhá v mnoha nemocnicích „hon za akreditací“. Certifikát má v ideálním světě garantovat kvalitu péče i bezpečí pacientů. Víme však o případech, kdy úřednický šiml přinesl nemocným zbytečné trápení.

Primárním cílem všech zdravotnických zařízení by mělo být dosáhnout celkové spokojenosti pacientů. Průzkum zjišťoval, jak a s čím jsou spokojení Češi.

„Dárcovství plazmy je jedna z mála oblastí, kde si člověk může být jistý, že dobrý skutek opravdu udělá,“ říká Milan Malý. Daruj plazmu, zachráníš život, platí doslova. A to není zrovna málo.

Nová zjištění o cholesterolu a antioxidantech obrací naruby předchozí tvrzení. Ani tato nebudou definitivní. Zdravotní a nutriční doporučení se mění – a měnit se budou dál.

Za průměrného pojištěnce dá letos VZP skoro o tisícovku víc než loni. V průměru letos pojišťovna vydá za péči o jednoho klienta 23 842 korun. Loni to bylo méně o 957 korun (tj. 4,18 %).

Hloupý, ovšem. A naštěstí ne náš. Doufejme, že tento návrh ze zahraničí se nestane inspirací pro české zákonodárce.

Pochybujete, jak a čím se léčit, a tápete, komu a čemu věřit? Přečtěte si knížku Prolhaná věda. Ne že byste pak měli jasno. Ale budete pochybovat a tápat o něco informovaněji.

GALERIE: Panenky, koloběžky, pískadla do vody… Téměř polovina hraček pro malé děti nesplní požadavky na bezpečnost. Podívejte se, kterým by se měl Ježíšek obloukem vyhnout a proč.

Že řada lidí prevenci moc nedá, je jistě pravda. Ale máslo na hlavě mají i sami lékaři, pojišťovny a stát. Jak to dopadne, když požádáte praktika o preventivní vyšetření? Mnohdy tristně.

Každý jsme jiný. Špatná zpráva o zdravotním stavu však zasáhne opravdu všechny. O blížící se smrti by měl s nemocným hovořit jen ten, kdo to dokáže. Jinak lékař, jinak jeho blízcí.

Vadí vám zakouřené restaurace? Nebo byste naopak o možnost dát si k pivu cigaretu neradi přišli? Pokusů o úpravu zákona již v minulosti proběhlo několik, co bude dál?

ROZHOVOR – Peníze za újmu na zdraví? Je to nutnost i satisfakce. Češi se přestávají bát a brání svá práva soudní cestou. IVANA DEVODIER LEDVOŇOVÁ poradí, aby dostali, na co mají nárok.

ROZHOVOR – Lékařka-homeopatka RENÁTA SIKYTOVÁ si uvědomuje, že homeopatii ne každý vnímá příznivě. Ví ale z praxe, že když dáte správné homeopatikum na správnou věc, tak funguje.

Chcete vědět, která ze stran kandidujících v předčasných volbách, je vám nejbližší v otázkách zdravotnictví či kvality potravin? Odpovězte na deset otázek a uvidíte.

Je to jeden z paradoxů současného stravování – ačkoli je známo, že oxid uhličitý je odpadní látkou lidského metabolismu, dodáváme si tento odpad do těla pravidelně a zcela dobrovolně sami.

ROZHOVOR – Nápad doplňků míchaných online přímo na míru, jakási vitamínová sámoška, cílil na ženy. Ale boduje i u mužů. „Je to novinka a muži jsou hračičky,“ objasňuje úspěch TOMÁŠ VALENTA.

Klikve, jeřabiny, dřišťál, moruše, trnka… Netradiční plody zpestří jídelníček, jsou dobré a zdravé. Zkuste recept na kdoulový „sýr“, je to bomba a v chladu vydrží i několik měsíců.

Rajčata, mrkev, cuketa, okurky… Zelenina, kterou teď sklízíme a třeba už ani nevíme, co s ní, se hodí i jinam než do hrnce. Můžeme ji využít pro zdraví našeho těla i pokožky.