Co jíst

Jak jsem se již zmínila v minulém článku o norské kuchyni, je založena hlavně na jednoduchosti. Lépe řečeno na výživné jednoduchosti. A to platí i o norských zákuscích. Pojďme se podívat, co si Norové dávají po dobrém jídle, co pijí o slavnostních příležitostech a jaký mají vztah k ovoci a zelenině.

Jaro je ideální období pro zlepšení stravovacích návyků a načerpání nových sil cestou správné výživy. Současně se mnoho lidí rozhoduje pro detoxikaci organismu. Bohužel si však neuvědomují možná rizika. Přitom k očistě a ozdravení naše těla stačí mnohem méně, než se týrat hlady nebo podstupovat nepříjemné a neúčinné procedury.

Spěcháte a chcete si koupit něco lehkého k jídlu? Bagety a toasty už vás znudily? Zajděte do bio prodejny. Seženete zde lehkou svačinku i vydatný oběd zároveň. Že mají v biopotravinách jen samé polotovary? A jste si jistí? Tak to jste ještě neslyšeli o obchodu Biosoma.

O norské kuchyni platí jedna zásada: jídlo má být jednoduché, ale výživné. K jeho ochucení není potřeba více, než pepře a soli. Přesto jsou norská národní jídla rozmanitá, stejně jako tamní krajina.

Představte si místo, kde je na každičké volné ploše sýr. A ne jen tak ledajaký, ale pořádné kolo sýra. Všude, kam se podíváte, jsou koláče nejrozmanitějších a nejchutnějších sýrů. Příjemný sen? Představa sýrového ráje? Ale kdepak. Obchod Cheesy. Nejsýrovatější místo, jaké znám.

Voňavé bylinky dokáží lahodně ochutit polévku, zvýraznit chuť masa i jen provonět kuchyni. Avšak jak se při jejich výběru nespálit a vybrat skutečně kvalitní, které vás svou vůní a chutí skutečně potěší?

Češi už pomalu odpouštějí mýtus, že bio rovná se jakési zrní anebo luxusní potraviny, které si běžný člověk nemůže dovolit. Důkazem toho je i soutěž Česká biopotravina roku, která se koná letos už posedmé. Navíc i sami spotřebitelé mohou vybírat své favority.

Pokud hledáte české biopotraviny, tak jste na správné adrese. Biotop je rájem pro bio nadšence hledající i nezvyklé pochoutky jako bio kávu, nejrůznější bio čokolády nebo dokonce bio pivo. Sortiment tohoto obchodu tvoří z 95 % právě potraviny v bio kvalitě.

Přemýšleli jste někdy o tom, komu patří jméno vytištěné na igelitovém obalu baget prodávaných na benzínkách, v trafikách nebo supermarketech? Napadlo mě, že zkusím jednu bagetu „reklamovat“ a dostanu se až k tajemné paní Janě nebo Martině, abych se dozvěděl, co vlastně dělají.

Jít do pražské biorestaurace Albio s cílem hledat české výrobky nemá smysl. Spíše tu najdete výrobky rakouského, slovenského, německého nebo jiného, často velmi exotického, původu. Tedy i za vyšší ceny. Pravidelný konzument biopotravin je ale na tuto nevýhodu už zvyklý.

Ačkoliv mezi hlavní norská zemědělská odvětví patří rybolov, není to v tamních obchodech s potravinami nijak znát. Spíše vás zaujme nabídka produktů z ekologického zemědělství, které tu běžně seženete, a nebo norské speciality, nad kterými zůstávají chuťové buňky stát.

Jak jíme má mnohem větší vliv na naši plodnost, než si myslíme. Nejen, že nám špatná výživa může značně zkomplikovat šanci počít potomka, ale také jej zdárně donosit i porodit. Nadváha i podváha jsou zkrátka problém. Velký vliv má dokonce na samotnou plodnost a šanci mít vůbec děti.

Biobyznys roste u našich západních sousedů rychlostí blesku. Aby také ne, když 85 % německých domácností kupuje alespoň jednou za čas biopotraviny. Jen pro srovnání, pouze 27 % Čechů nakupuje nepravidelně bio produkty, k pravidelným nákupů se nechá zlákat pouze 4,8 % spotřebitelů.

Rozvařená zelenina, dušené maso bez chuti, podivné kombinace přísad a žádná gastronomická invence, tak vypadá kulinářské „umění“ staré dobré Anglie. Snad právě proto má její kuchyně tak mizernou pověst. Proto jsem si vyrazila ochutnat Londýn vlastním jazykem.

Touha po štíhlosti a dokonalé postavě vykoupená pojídáním brokolice a jiných podivností na jedné straně a na druhé pomalu se valící polovina české populace s nadváhou milující vlašský salát, polárkový dort a smažené řízky, tak nějak se liší představy lidí od reality života.