Alternativní medicína

Drobné oranžové bobulky vypadají nenápadně, ale mají v sobě nálož živin. Sibiřští a mongolští šamani rakytníku věřili už v dávné minulosti. Moderní výzkumy jim dávají za pravdu a tvrdí, že rakytník řešetlákový může pomoci v boji proti různým nemocem i ke zvýšení kondice.

Zatímco někteří lidé prodělali covid s lehkým průběhem a bez jakýchkoli následků, část lidí se potýká s problémy způsobenými virovou nákazou ještě týdny či měsíce, výjimečně i déle, po infekci. Pokud nemáte nic proti homeopatii, představuje jednu z možností, které mohou přinést úlevu a zlepšení zdravotního stavu.

Jetel luční, někdy nazývaný jetel červený, patří mezi významné léčivé rostliny. Hlavní účinnou látkou jsou zde fytoestrogeny, proto se jetel doporučuje při menopauze a problémech s bolestivou menstruací. Dá se ale užívat i zevně, protože zlepšuje stav pokožky. Z nasušených květů jetele si můžete připravit i čaj nebo si koupit kapsle či tinkturu.

O tom, že starověká medicína byla na velmi vysoké úrovni, nemůže být pochyb. Dokládají to dochované spisy popisující spoustu tehdejších zajímavých a cenných poznatků. Jedním z uznávaných lékařů staroindické medicíny byl Sušruta žijící asi 600 let před naším letopočtem.

Kotvičník zemní bývá mnohdy vnímám jako invazivní plevelná rostlina, proto vás možná překvapí, že má množství benefitů pro lidské zdraví. Momentálně zažívá boom zejména jako doplněk stravy na posílení reprodukčního systému, zvýšení libida či dodání celkové vitality. Užívat se dá ve formě kapek i čajů, a pokud si ho chcete pěstovat sami, můžete si z natě připravovat odvar.

Lékořice nejsou jen sladké pendreky, jejichž chuť si kdekdo pamatuje z dětství. Ve skutečnosti lékořicové cukrovinky a lékorky zpravidla obsahují pouze aroma nebo jen velmi malé procento kořene lékořice, který je přitom v lidovém léčitelství považován za opravdový zázrak. Jde o jednu z nejdéle používaných léčivých rostlin na světě.

Zatímco dříve byly podražce opěvovanými rostlinami s mnoha léčivými účinky, dnes ho zná málokdo. V přírodě se vyskytuje hned několik druhů této rostliny, u nás je původní jen podražec křovištní.

O léčivých účincích vody se hovořilo již ve starověku. Římské lázně byly vyhlášené a takové lékařské kapacity, jakými byli Hippokrates nebo Galenos, nedali na léčbu vodou dopustit. Kdo ze známých osobností napříč časem se ještě věnoval vodoléčbě a jak nám může voda pomoci k uzdravení?

Ačkoli lichořeřišnici řada z nás pěstuje na zahradě jako okrasnou rostlinu, jde o významnou léčivku. V tradičním léčitelství představuje osvědčeného pomocníka při zánětech urogenitálního a dýchacího traktu. Využít můžete prakticky všechny nadzemní části rostliny, na kterých si můžete pochutnat i v salátech nebo pomazánkách.

Levandule bývá právem považována za královnu aromaterapie. Její vůně je jednou z nejvíce uklidňujících a relaxačních. Velkou oblibu ale získala i díky tomu, že působí jako dezinfekce, prospívá pokožce a odpuzuje hmyz. Fialové květy levandule pak využijete i v kuchyni, kde skvěle ochutí maso, případně si z nich můžete připravit lahodný sirup k oslazení nápojů.

Nejen léčba bylinkami, ale také zaříkání, rituály a amulety z kamenů, kovů či zvířecích částí těla nošených u sebe. Tak se naši předkové snažili odvrátit zlé nemoci, zvláště pak ty, o kterých si mysleli, že je vyvolalo uhranutí a očarování.

Říká se, že na každou nemoc existuje v přírodě bylinka. A to moc dobře věděli už naši předkové, kteří moc přírody využívali ve velkém. Ke spoustě rostlin, které dnes již nepoužíváme, přistupovali jako k léčivým, a to i tehdy, když byly velice jedovaté.

Jitrocel kopinatý je nejznámějším druhem jitrocele v České republice. Již v antice se používal jako léčivka a bylinkáři na něj nedají dopustit dodnes, protože sirup z jitrocele je tím nejlepším přírodním lékem proti zahlenění a suchému kašli. Má navíc hojivé a protizánětlivé účinky, takže s ním lze ošetřovat rány, popáleniny nebo puchýře.

Omamná vůně na přelomu pozdního jara a časného léta signalizuje, že nastal čas pro sběr květů černého bezu. Sušené i čerstvé se používají především k léčbě respiračních onemocnění. Účinky této rostliny vyzkoušeli už ve starověku. Ale není to jen odvar z černého bezu, co dělá tuto bylinu zajímavou. Známé a oblíbené jsou také bezová tinktura, sirup či víno.

Trápí vás často kašel a rýma? Pak byste měli mít doma rýmovník. Tato léčivka pomáhá mírnit příznaky nachlazení a posiluje imunitu. Navíc není nijak náročná na pěstování a zlepšuje kvalitu ovzduší. Sirup, čaj nebo mast se vyrábí z listů, ve kterých je obsaženo nejvíce účinných látek.

Polykáte tabletky, když jste nemocní, anebo raději sáhnete po bylinkách a hledáte pomoc v přírodě? I naši předkové věřili v moc léčivých rostlin, dobře je znali a používali. A někdy dost riskovali.

Nervy na pochodu, práce na směny, pár skleniček alkoholu večer nebo jen spousta práce. Nejen toto všechno může mít vliv na váš spánek, respektive vás o něj připravit. Nespavost potká někdy každého. První volbou nemusí být léky, pomoci může příroda. Které bylinky fungují nejlépe? A jak by měla vypadat správná spánková hygiena? Zeptali jsme se odborníků.

Jsou nevzhledné, bolavé a není jednoduché se jich zbavit. Vyzkoušet můžete oleje, tekutý dusík nebo i bylinky. Případně pomůže laser nebo skalpel chirurga. Pomoc nabízí i homeopatie.

Dnes si při zmínce o takzvaném pouštění žilou zpravidla poklepeme na čelo a říkáme si, nač nemocnému ještě více ubírat sílu. Kdysi se ale věřilo tomu, že zkažená krev odteče z těla ven a nemocný člověk se pak uzdraví. Co to vlastně takové pouštění žilou je, kdy se aplikovalo a jaké mělo výsledky?

Dějiny jsou plné pohnutých osudů. Osudů lidí, kteří zasvětili svůj život nějakému poslání. Těch, kteří se snažili pomáhat druhým a něco po sobě zanechat. Jedním z nich byl i lékař Jan Jessenius, o kterém se dějiny zmiňují hned v několika souvislostech. Byl nejen významným lékařem, ale patřil rovněž k sedmadvaceti popraveným českým pánům na Staroměstském náměstí.

Blahodárné účinky ostropestřce mariánského na játra a další orgány znali naši předkové již v 17. století. Okrasný bodlák, který pochází z teplých krajin Středomoří a Asie, najdete v mnoha doplňcích stravy podporujících správné funkce jaterních buněk. Vůbec nejúčinnější formou ostropestřce jsou pak drcené plody, ve kterých najdete nejvíce silymarinu.

Zima byla u našich předků poměrně krutá. Žádný vytopený panelák, ale nedostatek obživy a časté strádání o hladu a zimě. Avšak stejně jako i dnes je nejčastěji sužovaly nemoci pramenící z prochlazení a celkového vyčerpání. Jaké přírodní a magické prostředky se k léčbě kdysi používaly?

Prsa čas od času bolí každou ženu. V naprosté většině případů nejde o nic závažného, stojí za tím hormony a výkyvy jejich hladiny během měsíčného cyklu. Přesto dokážou být bolesti hodně nepříjemné. Zmírnit potíže lze i jinak než pomocí prášků.

Pět základních smyslů zná každý. Chuť, zrak, hmat, sluch, čich. Za šestý smysl se považuje intuice. Ovšem sedmý smysl? I ten existuje. Nazývá se interocepce a vědci mu věnují poměrně dost pozornosti. Nejde rozhodně o žádné šarlatánství. Co díky sedmému smyslu dokážeme?

Podzim je tu a s ním i všelijaká nachlazení, mezi jejichž příznaky patří i bolest v krku a chrapot. Přijít o hlas je nepříjemné a poněkud omezující. Vrátit vám ho mohou bylinky, dostatek tekutin i homeopatie. Co stojí za vyzkoušení?

Ústřel, ischias, houser nebo hexenšus. Všechny tyto výrazy znamenají to samé – nepříjemnou blokádu bederní páteře, která člověka dokáže na dlouhou dobu dokonale paralyzovat. Jak se housera ale zbavit? Podle odborníků pomáhá hlavně hlavně teplo a klid.

Patří mezi méně známé bylinky, ale je to škoda. Může přinést úlevu třeba při potížích s očima. Řeč je o světlíku lékařském, který si můžete nasbírat i teď na podzim.

Tahle teorie se neobjevila poprvé. Představa, že se z nás každých sedm let stane díky obměně buněk vlastně nový člověk, je docela příjemná, takže myšlenka má spoustu zastánců. Ve skutečnosti je to ale trochu jinak. I když se skutečně buňky pravidelně obnovují, celý proces probíhá poněkud jinak.

Jak staří alchymisté a ranhojiči léčili některé neduhy? Nabízíme krátký exkurz do minulosti, kde se využívala léčivá moc bylin i dalších zaručeně účinných prostředků. Tušíte, co byl například takzvaný bezoár?

Černá čemeřice, kterou známe ze zahrádek, je nejen oblíbenou jarní trvalkou, ale i proslulou magickou bylinkou, která by mohla konkurovat takovým velikánům, jako jsou třeba durman, rulík, mandragora, bolehlav nebo blín. Kdo by to byl řekl, že? K čemu kdysi čemeřici využívali naši předkové a proč byla tak vyhledávaná?