Psychosomatika

Příběh paní Marty by se dal nazvat Jak udělat z komára velblouda aneb Kam se poděl selský rozum. Místo desítek vyšetření, odběrů a léků stačilo postrčit ji k uzdravení. Není to žádná magie.

Když má někdo beďary, asi se tím může trápit… To je tak nejčastější asociace, která nás napadne k tématu kůže a psychika. Je to tak; ale někdy je to o dost horší.

Proslula záhadným úsměvem. Psychologové podle ní nazvali příznaky, které vrhají ženy, snad v něčem podobné Moně Lise, do podivné pasti.

Veronika Kotková se snaží vracet zpět do normálního života lidi, kteří podcenili varovné příznaky svého těla. „Záda nás nebolí jen kvůli sedavé práci,“ říká primářka Psychiatrické nemocnice Kosmonosy.

Jana hodně pomáhá ostatním a hodně stůně. Jestli se chce uzdravit, musí přijmout skutečnost, že tím nejbližším trpícím člověkem, který naléhavě potřebuje její pomoc, je ona sama.

Když dlouhodobě nebo opakovaně stůně dítě, je to v první řadě informace rodičům. S nočním pomočováním si moderní medicína neví rady. Přitom to může být vzkaz dítěte, které nemá jiné řešení.

Strach, starosti, stres. Jsou neviditelné a neuchopitelné. Přesto mají zásadní vliv na naše zdraví.

Závislým na některé osobě nebo osobách se může stát kdokoliv. Stačí onemocnění, ztráta postavení, nevěra, rozvod. Zlom z nezávislosti k pravému opaku může nastat z minuty na minutu.

Naše civilizace nutí potlačovat projevy žalu. Sebeovládání je leckdy sice imponující, ale ne zdravé. Pomůže vymluvit se, vybrečet se, vykřičet se, i udělat si malou radost.

Nesmyslné požadavky (i na sebe sama) mají snad víc obětí než válečná vřava. Tisíc kulí jako v Sarajevu střílíme do svých blízkých – a s nejlepšími úmysly.

Pacient v nemocnici snad už není jen „žlučník z osmnáctky“. Ztráta prestiže, sebevědomí, samostatnosti zůstává. Upoutání na lůžko vede ke změně psychiky. Škodí stejně jako sama nemoc.

ROZHOVOR – Lékařka-homeopatka RENÁTA SIKYTOVÁ si uvědomuje, že homeopatii ne každý vnímá příznivě. Ví ale z praxe, že když dáte správné homeopatikum na správnou věc, tak funguje.

Víte, kdy se Bůh nejvíc zasměje? Když si lidé přesně plánují, jak co bude. Počítejte s odchylkami od ideálních řešení a netrapte se jimi. Pocit spokojenosti je významnou součástí zdraví.

To platí i pro vlastní rodiče nebo dospělé děti. Mezigenerační soužití vyvolává stres, jenž vede k somatickým problémům a nemocem. Největší zátěž snášejí ženy tzv. sendvičové generace.

Tam, kde psychosomatik vidí auto, běžný lékař vnímá jen kolo či brzdu. Místo člověka s duší zajímá ortopeda jen noha a chirurga slepé střevo. Psychosomatika bere člověka jako celek.

Ale odkoukat ano. Opravdu vyhraněných pesimistů nebo optimistů je málo. Můžete být optimista v úvahách o šancích Sparty v lize a zároveň pesimista v úvahách o vývoji svého manželství.

Práce v open space prý škodí zdraví. Je to pravda? Je, i když ne vždy a ne u každého. Pro někoho je open space rušný blázinec, druhý by se zbláznil doma. Existuje i zdravý kompromis.

Bachovy kapky, rostlinná medicína, připravovaná podle receptu britského vynálezce, má léčit veškeré zdravotní potíže působením na duši. Stejně tak vám pomůže Vílí svit Bábi Zlopočasné…

ROZHOVOR – Bolest sice není možné ze života úplně vymazat, ale zmírnit jde v každém případě. „A to i taková, která je trvalá a chronická,“ říká lékař Zdeněk Mrozek.

„Mysl vládne tělu.“ Jistě jste již někdy slyšeli podobnou frázi. A nejsou to jen planá slova. Medicína mysli a těla ukazuje, že toto pravidlo lze aplikovat i na lidské zdraví. Jak?

Chcete zhubnout? A zamysleli jste se někdy nad tím, proč máte nadváhu? Z pohledu psychosomatiky a psychoterapie je třeba nejprve hledat příčinu, a teprve pak se rozhodnout pro hubnutí.

Žádejte zavedení psychosomatické medicíny do výuky, vyzývá Jan Hnízdil pacienty, kteří marně hledají lékaře, jenž nebude léčit jen to, co zrovna bolí, ale bude pátrat i po příčinách.

Co bylo dřív slepice, nebo vejce? Tato prastará otázka se nevyhne ani moderní medicíně: Kde se v pacientovi vzala nemoc? Vzniká nejprve na těle, nebo na duši? Nebo je to všechno jinak?

„Tělo nemá jinou možnost, než nás napomenout bolestí,“ říká MUDr. Jan Hnízdil. „Pokud si jen vezmete prášek a informaci nepochopíte, pouze vypnete varovný signál."

Lékařská věda má ráda jasné informace a přímočaré postupy, nelibuje si v pocitech a jejich rozebírání. Přitom podrobný rozhovor o životě pacienta může odhalit klíčové souvislosti.