Zdravá výživa

Spouštěčem restriktivní poruchy příjmu potravy (ARFID) může být nezdravá posedlost zdravou výživou v rodině. Vede ke ztrátě hmotnosti, omezenému růstu a nedostatečné výživě dětí a mladistvých. Mnohdy také k jejich sociální izolaci a neschopnosti jíst s ostatními.

Sóju a výrobky z ní v minulosti propagovali zejména vegetariáni coby náhražku masa. Spotřebitelům bylo a je doporučováno také sójové mléko, potravinové doplňky na bázi sóji nebo sojový chléb či jogurty. Častá konzumace produktů ze sóji přitom může mít negativní vliv na děti i dospělé.

Školní jídelny v Česku už nechtějí vařit z náhražek a polotovarů. Současná pravidla stravování jim nevyhovují.

Fyzická aktivita zrychluje metabolismus, naopak sedavé zaměstnání je doslova „morem“ dnešní doby. Na rozproudění metabolismu má také vliv jídlo, pití i určité koření.

Topinambury jsou hlízy slunečnice. Říká se jim také židovské brambory nebo jeruzalémské artyčoky. Slaví návrat do našich kuchyní, odkud je kdysi brambory vytlačily.

Už dávno neplatí, že rybí tuk dostanete na lžičku a následují neuvěřitelné grimasy. Stačí si jeho zdroj najít v takové podobě, která vám bude vyhovovat. Bojuje za krásnou a zdravou pleť, komplikuje rakovině udeřit a navíc díky němu snáze zhubnete.

Výživa je jednoznačně politikum a o tu „správnou“ se vede nejedna bitva. Čím víc o ní víme, tím větší zmatek panuje. A do toho zmatku vnášejí další chaos producenti potravin se svými přídatnými látkami a jediným cílem – prodat co nejvíce. Výživa člověka 2016, to jsou nejasné principy, neukončená řešení a neustávající diskuze.

Pokud „mlsáte“ ořechy, děláte podle odborníků dobře. Ovšem za dodržení několika podmínek. Výživový poradce uvádí výhody konzumace ořechů a vysvětlí, co je „pistáciový princip“ i proč pistácie pomáhají v boji proti nezastavitelné chuti k jídlu.

Že přemíra sladkostí je chyba, to víme asi všichni. Méně už se orientujeme v tom, jaký je rozdíl mezi druhy sacharidů a jak poznáme, co která potravina obsahuje. Běžná potrava dětí a mládeže je přitom často cestou do pekel.

Do roku 2020 by se v některých potravinách vyráběných na území ČR mohly snížit obsahy soli, cukru nebo některých druhů mastných kyselin, tedy tuku. Jedná o tom například Nestlé, Unilever či Coca-Cola.

Ptali jste se někdy svých dětí, jakou nabídku nápojů mají ve škole k obědu? Máte představu, zda lahvičku, kterou si ráno bere do aktovky, vypije postupně, naráz, nebo téměř netknutý obsah doma vylije? Víte, co a jak vaše dítě vlastně pije?

Zájem o ovesné produkty prudce narostl. Není divu. Oves dodává lidskému organismu fyzickou, ale i duševní sílu. Navíc sice obsahuje jako jiné obiloviny lepek, avšak v jiné formě, což umožňuje konzumovat výrobky z ovsa i většině celiaků.

Proteiny potřebujeme, jsou nezbytné pro zdravý organismus. Problém je, že si ze zdrojů bílkovin nevybíráme ty kvalitní.

Odborníci z iniciativy Vím, co jím a piju na základě analýz z akreditované laboratoře ohodnotili dvacet výrobků, které cílí na děti. Účelem testu bylo zjistit, zda jsou pro děti vůbec vhodné a co dobrého jim z výživového hlediska přinesou.

Skutečně zdravé obědy ve školních jídelnách nestojí víc než ty podle zastaralého spotřebního koše. Ukazují to zkušenosti projektu Skutečně zdravá škola. Větší nároky jsou ale na kuchařky a suroviny.

U potravin z kategorie „superfoods“ nemusí více nutně znamenat i lépe. Důležité je vědět, jak je do jídelníčku zařadit, za jakých okolností jsou přínosné a v čem naopak mohou být rizikové. Nešťastná kulinární úprava může jejich výživový potenciál zničit a degradovat je na obyčejnou poživatinu.

Lněné semínko je ceněno díky obsahu zdraví prospěšného tuku. Význam má v prevenci nemocí srdce a cév, pomáhá bojovat s cukrovkou i rakovinným bujením. Skvělé je i pro ženy, ať již chtějí otěhotnět, mají potíže s menstruací nebo klimakteriem.

Neslané, nemastné a – nesladké. Takové budou potraviny, které si budou moci koupit děti ve škole poté, co vstoupí v platnost „pamlsková vyhláška“.

Některou zeleninu je z hlediska využitelnosti obsažených látek lepší konzumovat zasyrova, jinou tepelně upravenou. A někdy záleží na tom, jaké látky chceme využít.

O důležitosti vitamínu B9, kyseliny listové, se často hovoří především v souvislosti s těhotenstvím a prevencí vývojových vad. Má i mnohé další účinky na lidský organismus.

Obtloustlé dítě? Mnoho dospělých nad tím může mávnout rukou v přesvědčení, že děti z toho přece vyrostou. Na to ale nelze spoléhat, pokud nezmění své stravovací návyky.

Ke konzumaci obilovin je připraveno již půlroční miminko. Oddalováním zařazení lepku v dětských příkrmech a kašičkách vzniku alergie nezabráníte. Naopak, zařazení ve správný čas je jistou prevencí.

Výživou v těhotenství programujeme zdraví našeho dítěte. Nejezte dvakrát tolik, ale dvakrát zdravěji. Které potraviny by nastávající maminka neměla ve svém jídelníčku opomíjet?

Špalda je druh pšenice a jako taková obsahuje lepek. Protože však není přešlechtěná tak jako jiné obiloviny, je obvykle mnohem lépe snášená i lidmi na lepek citlivými.

Proti špatné náladě pomůže mimo jiné i vhodně zvolené jídlo. „Veselé“ potraviny podporují tvorbu serotoninu, který je – jak známo – spoluzodpovědný za to, že je nám dobře.

Rozhodně nesouhlasí s vegetariánskou stravou u dětí, ke které některé matky své potomky vedou. „Maso do jídelníčku dětí patří, i když to nemusí být každý den,“ tvrdí Věra Boháčová.

Když máme hlad a dáme si na zasycení bílý rohlík nebo jablko, žádnou velkou službu svému organizmu neprokážeme. Brzy totiž dostaneme znovu hlad, a jaký! Proč to tak je a po kterých potravinách máme hned zase hlad?

Výživová poradkyně Zuzana Komůrková má rostlinná mléka v oblibě a nejraději si je připravuje doma: „Pokud si je kupujete, pořádně se podívejte na složení. Možná budete překvapeni, co se dočtete. Určitě je lepší si mléko vyrobit doma a být si tak jistý, co v něm je.“

Drobné bobuloviny jsou symbolem prázdnin a léta – jahody, maliny, ostružiny, rybíz, angrešt, brusinky a zejména borůvky. Navíc mají protirakovinný potenciál. Proč jsou tak zdravé?

Uzeniny jsou často zatracované. Každou chvíli se o nich dočítáme, jak jsou škodlivé. Zajímalo nás tedy, zda vůbec nějaké uzeniny konzumují odborníci na výživu. „Pod devadesát procent masa nejdu,“ říká Ivan Mach.