značení potravin

Krabičky cigaret s varovnými obrázky a jednotné označování potravin českého původu, to jsou hlavní změny novely zákona o potravinách. Začíná platit ode dneška.

Smíme řeckému jogurtu od tuzemských výrobců říkat řecký? Řekové proti tomu protestují, jde podle nich o klamání zákazníků.

Populární americká (kanadská) brusinka přísně vzato není brusinka. A podle zákona by tak neměla být označována. Je to klikva.

Nová vyhláška zpřesní označování masa a masných výrobků. Měla by omezit šizení spotřebitele. Víte ale, jak velký je rozdíl třeba mezi „telecími párky“ a „párky s telecím masem“?

„Česká potravina“ musí být česká. Zní to samozřejmě, ale není. Na vlně zájmu o jídlo domácího původu se vezou i potraviny, které s Českou republikou nemají nic moc společného. Až na to, že se jako české prezentují. To by se teď mělo změnit.

Přinášíme exkluzivně informace o směru, kterým se také ubírají úvahy ohledně značení piva. Národ pivařů se bude divit.

Desítky různých značek na obalech měly původně za cíl usnadnit orientaci spotřebitele. Leč nestalo se, ba právě naopak. České pivo je jen jeden z mnoha příkladů.

Loni v prosinci se nejen v restauracích začaly objevovat seznamy alergenů obsažených v nabízených pokrmech a nápojích. Po průzkumu ministerstva zdravotnictví je jasné, že to vlastně nikoho nezajímá.

Od 1. dubna 2015 musí výrobci povinně uvádět zemi původu u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa.

Byliny a koření z různých koutů planety se zásadně liší. Výrobci ale nemají povinnost původ uvádět. Například u skořice tak nepoznáte, kolik rizikového kumarinu obsahuje.

Češi chtějí nakupovat zdravěji, neví ale, jak na to. Nerozumí příliš informacím na obalech potravin nebo si je vykládají špatně.

Пражка шунка, Jamón de Praga, Prager Schinken, Prague Ham, Jambon de Prague… pod těmito názvy (a řadou dalších národních variací) chce být zapsána Pražská šunka coby zaručená tradiční specialita.

Evropský parlament neví, o čem hlasuje. Plošné označování země původu u vícesložkových potravin je nereálné. Dodavatelé z různých zemí se mění i v řádu dní.

Proboha, máte vůbec něco bez alergenů? Napadne hosta při pohledu na jídelní lístek upravený podle nových požadavků. Áčka se stanou strašákem, jako se to již dříve stalo éčkům. Mnohdy zbytečně.

Hned od ledna začíná platit novela zákona o potravinách, která přinese širší možnosti výběru při nakupování. Budeme znát alergeny, údaje o hlavních složkách, jen s tou zemí původu je to zase všelijaké.

Už jsme se v Česku naučili hledat důležité informace v případě balených potravin. U uzenin či sýrů na váhu, stejně jako třeba u koblih si zatím nejsme moc jistí, na co máme nárok.

Listové těsto si málokdo pracně připravuje doma, když si ho za pár kaček může pořídit v každém obchodě. Jenže právě proto, že je levné, těžko v něm hledat máslo, které do něj původně patří.

Myšlenka prodeje vajec „na váhu“ není výmysl. Za první republiky vycházeli z toho, že vajíčka skladováním ztrácí na váze a nákup „na kusy“ je tak pro zákazníka nevýhodný. Jak je to dnes?

Novela zákona o potravinách byla konečně schválena. Některé změny zákazník stěží zaznamená. Co je důležité v potravinářské novele z pohledu běžného spotřebitele?

Mnohokrát připomínkovaná novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích byla konečně schválena. Těšit se tak můžeme na větší písmo na obalech i zemi původu u nebalených potravin.

„Musíme se umět ozvat,“ říká Milena Vicenová. O zákulisí vyjednávání v EU toho ví tolik jako málokdo u nás. Za kvalitu potravin přitom podle ní může hlasovat každý – svým nákupním košíkem.

I když třebas nedodržujeme jiné zvyky, Velikonoce bez vajec si u nás asi málokdo dovede představit. Připomínáme proto, jak mají být prodávaná vajíčka označována a také uchovávána.

Zánik farmářských trhů kvůli jednání EU a USA skutečně nehrozí. Podobná tvrzení si lze vysvětlit jen jako snahu o zviditelnění. Je ale pravda, že Amerika má pro potraviny jiná pravidla.

Nejpozději za rok budeme znát zemi původu kupovaného masa. Pozor na častý omyl – jde pouze o maso jako takové, ne o součást dalších výrobků. A ani tak stoprocentní jasno mít nebudeme.

Maso, které je označené i na obalu značkou CZ, nemusí nutně pocházet z českých chovů. Klidně se může jednat o polské maso, které bylo u nás jen zabalené. Jak poznáme skutečný původ masa?

Návrh na označování chlebů z kvasu byl, navzdory přání zákazníků, smeten ze stolu. Doufejme, že dočasně. Stalo se tak kvůli tlaku výrobců, kteří kvásek při výrobě chleba nepoužívají.

Tzv. Pražskou šunku vyrábí řada výrobců v Evropě. Celý problém tkví v tom, že při udělení ochranné známky a ustanovení přísných parametrů již nebudou dále moci toto označení používat.

Záměr označovat hlavní složku nebalených potravin zakládá riziko růstu jejich cen. Bouří se proti němu prakticky všichni. Od pekařů po řezníky. Od cukrářů po výrobce lahůdek. Důvod?

Potravinářská novela měla udělat jasno. Minimálně v některých aspektech hrozí ještě větší zmatek než nyní. Označování hlavní složky u nebalených výrobků zamotá hlavu nejen zákazníkům.

Potraviny z Polska provázela již řada skandálů a jejich pověst není dobrá. Přitom k nám se bohužel dováží to nejlevnější, tedy nijak kvalitní zboží. Poláci přitom umí i lepší potraviny.