značení potravin

Fitness vejce, XXL, cereální, Česká? Všechna jsou stejná v jednom aspektu – typu chovu: v kleci. Je to bohužel velmi běžný způsob prodeje – zahlcovat spotřebitele matoucími informacemi.

Sušené kojenecké mléko se u nás nevyrábí, dovážíme ho. Vztahují se na něj zákony EU a ty je třeba změnit: Strava pro kojence by měla mít vždy stanoven jasný a konečný termín spotřeby.

Farmářské trhy uspěly v kontrolách veterinářů. Přestože jim dříve vytýkali různá pochybení, ve velké většině případů je na trzích vše v pořádku, hodnotí SVS současný stav.

Na mnoha biopotravinách najdete nálepku: Made in China. Je kvalita srovnatelná s tuzemskými potravinami? A proč se k nám vůbec slunečnicová semínka vozí z Číny, když máme vlastní?

Označení GMO je vnímáno všeobecně negativně. Bitvu pro a proti geneticky modifikovaným organismům řídí byznys. Genetika ale je cestou k růstu zemědělské produkce i kvality potravin.

I Kozina by se… tomu smál. Tak hodnotí poněkud kuriózní nález veterinární inspekce. Chodská pomazánka s lososem a olivovým olejem? Že by další chodská specialita, kromě chodských koláčů a dudáckých slavností? Zřejmě nikoli, jde o tavený výrobek, balení typu „buřtík“ o váze 100 g, ze kterého se zmíněná dobrota vytlačuje.

Pokud půjde vše dobře, může se ČR po čtvrtstoletí konečně dostat v prodeji „svých“ potravin do situace obvyklé na „Západě“. Rozhodující období nastává právě teď.

Zvířátka, mašinky, animované postavičky a nápisy „dětský“, „pro děti“ manipulují rodiči při nákupu. Jenže jak jsme zjistili, na obalu může výrobce uvést prakticky cokoli.

Server Potraviny na pranýři má být světový unikát poskytující kompletní informace o ne/kvalitě potravin na jednom místě. Je to žádoucí, ale zatím nedotažená idea. Stojí za půl miliónu?

Některé podfuky, které odhalí inspekce, působí až úsměvně. Třeba když obchod v sekci označené „Čerstvé z České republiky“ nabízí jablka se záhadnou zemí původu: Česká republika Ital.

Polský výrobce použil na „máslové lístky“ margarín a rostlinný tuk, společnost Hamé je pak prodávala pod svým jménem. Podle inspekce jde o matení spotřebitele. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nařídila společnosti Hamé s.r.o. stáhnout z obchodní sítě sušenky s názvem „Hamé Máslové lístky polomáčené“.

Játrové paštiky a bůčkové pomazánky jsou u nás populární. Přitom podle předpisů jim stačí jen minimum masa. Zato na jedinou konzervu s paštikou připadá klidně deset přídatných látek.

Šéf pražské potravinářské inspekce uvádí typické i unikátní příklady falšování potravin. Takovým rekordmanem je například 100% ovocná šťáva, ovšem s nula procenty ovoce!

Drží-li v něčem ČR světový prim, pak je to konzumace ryb. Bohužel v tom negativním slova smyslu. Vyšší konzumaci ryb u nás brání historie, mýty i nízká kulinářská osvěta.

Devadesát pět milionů korun. To je suma určená na propagaci značky Regionální potravina do konce roku 2013. Využijí se tyto peníze pro potřebnou identifikaci této značky mezi mnoha dalšími?

Všimli jste si? Kvalitnější verze tradičně vyráběných českých potravin se celkem nenápadně vytratily z pultů. Nebyl o ně zájem a výrobci buď opustili, nebo minimalizovali jejich výrobu.

Stoprocentní kakao v Kauflandu má kakaa jen osmdesát procet, odhalila inspekce další systematické klamání spotřebitele polským výrobcem. Nejde o první případ. Už čtyři šarže falšovaného kakaa během posledních šesti měsíců musela stáhnout společnost Kaufland Česká republika, v.o.s. ze svých prodejen na příkaz Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI).

V prodeji a kontrolách kvality potravin je co zlepšovat, v bodě nula ale nejsme. Zástupci maloobchodních sítí deklarovali řešení nešvarů i nárůst českých výrobků z českých surovin.

Možná za to mohou potravinové skandály poslední doby, ale v každém případě z nezávislého výzkumu agentury Médea Research plyne, že většina Čechů při nákupu kontroluje data spotřeby.

Taky si nejste jistí, kdy co u nás roste? Pokud chcete nakupovat českou zeleninu a ovoce, základním vodítkem je orientace v kalendáři. Stáhněte si praktického pomocníka.

Nejčastější prohřešky obchodníků jsou manipulace s daty trvanlivosti. Podívejte se, kde vás šidí. Inspekce zveřejňuje přehled dalších závažných kontrolních zjištění v maloobchodní síti za období od 28. 4. do 14. 5. 2012. Mezi opakující se pochybení obchodníků patří podle mluvčího SZPI Pavla Kopřivy manipulace s dobou minimální trvanlivosti (DMT) a datem použitelnosti (DP). Tento prohřešek je častý zejména u sortimentu krájených sýrů a uzenářských výrobků, kde je povinnost potravinu prodat do 24…

Časopis dTest testoval kvalitu medu. Výsledky? Medy naředěné lacinými sirupy, obarvené éčkem i biomedy s obsahem pesticidů. Falšování a pozměňování medu je striktně zakázáno. Přesto se tak děje, uvádí časopis dTest. Testoval sedmnáct medů a závěr zní: čtyři byly naředěné lacinými sirupy, dva z nich ještě navíc obarvené éčkem. Dva ze tří biomedů obsahovaly pesticidy.

Nákup sýrů občas připomíná bojovku. Výrobci používají triky a falešné stopy v podobě takysýrů. Obchodníci přelepují data, sýry omývají a okrajují. Vyznejte se v sýrech, odměna stojí za to.

Chcete se vyznat v sýrech a nenechat se napálit při jejich nákupu? Situace v českých obchodech se lepší a přibývá možností, jak koupit dobré sýry. Na pondělí připravujeme článek o tom, jak se vyznat v jejich značení, spočítat obsah tuku v sýru, podíváme se také na základní dělení sýrů a triky obchodníků i výrobců.

Zapařené klobásy, salámy a sýry na trzích, v obchodech maso a vejce bez označení – to jsou další odhalená pochybení českých prodejců. V uplynulých dnech se veterinární inspektoři setkali opět s několika případy pochybení při kontrolách na farmářských trzích, v prodejnách i v místech určení. Inspektoři veterinární správy na farmářských trzích v Praze na Pankráci zjistili, že zde prodejce nabízel lahůdky, konkrétně 30 kg různých francouzských klobásek, ale výrobky byly vystaveny přímému…

Tepelná úprava rajčat, třeba do kečupů a protlaků, je na rozdíl od jiných druhů ovoce a zeleniny žádoucí. Zvyšuje příznivé účinky. Mluvíme ovšem o produktech, kde nějaká ta rajčata jsou.

Ministr vyzdvihuje úlohu zákazníka a pochybných projektů. Inspektoři jsou prý zneklidněni výsledky kontrol. A řetězce kritizují média: O našich průšvizích nepište!

V ČR vypuklo jahodové období – plody, které se nyní prodávají, ale z českých plantáží nepocházejí. Původ jahod poznáte celkem snadno, ale to, zda vyrostly ve skleníku, už ne.

České pivo se od jiných výrazně liší. Nejen v tom, že podle odborných analýz se některé zahraniční značky pohybují na hranici klamání spotřebitele. V čem tkví rozdíly?

Aktuální přehled případů klamání spotřebitele ukazuje na klamavě označené výrobky a falšování data použitelnosti. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zveřejňuje další přehled zjištění svých kontrol. Inspektoři zachytili klamavě označené výrobky a řadu případů manipulace s datem použitelnosti.