pivo

Třiadvacátý ročník degustační soutěže České pivo ocenil nejlepší piva za rok 2023, a to v šesti kategoriích. Do letošního ročníku degustační soutěže se přihlásilo celkem 23 pivovarů s 90 soutěžními vzorky. Kdo vyhrál?

Nejen u pivovarů jsou stále častěji vidět samoobslužné výčepy a podobné automaty. Jejich provoz je u nás ale nelegální.

Sedm z deseti internetových Čechů pije alkohol alespoň jedenkrát do měsíce, necelá polovina dokonce nejméně jednou do týdne. Pivo se drží na první příčce nejčastěji konzumovaných alkoholických nápojů, aspoň tak vyznívají dílčí výsledky velkého průzkumu.

Plzeň ani budvar by většina rodičů svým dětem nejspíše nenabídla, ale některé z nealkoholických a poslední roky tak populárních piv? To se stává relativně často, už proto, že svou chutí připomínají spíše limonády než ležák.

Pivo se pije v létě na žízeň, pořádně vychlazené, a když je chladněji, dáváme si ho na trávení po obědě, před spaním na uklidnění a pro dobrý spánek. Už to stačí mnoha lidem k tvrzení, že pivo je zdravé a může léčit. Naši předkové tomu každopádně věřili a jeho účinek se snažili umocnit třeba bylinkami.

Díky enormnímu zájmu o zálohované skleněné obaly zbudoval Plzeňský Prazdroj speciální třídicí linku. Jedinou svého druhu. V čem vyniká a co se děje s lahví, která už doslouží?

Pivovar Gambrinus přišel s novou recepturou, která se projeví napříč celým portfoliem značky. Cílí na nové zákazníky, kterým nabídne plnější chuť piva i výraznější chmelové aroma.

Měsíc co měsíc sládci Plzeňského Prazdroje chystají speciální várky svých piv a nabízejí je v restauracích, které se zapojily do programu Volba sládků. Co měsíc, to jedno originální pivo. Na listopad padla volba na Brut IPA.

Čeští pivovarníci připravili na léto speciální edice piv, sazí hodně na ty s nízkým obsahem alkoholu, případně na ty zcela nealkoholické. A jaké příchutě podle nich budou letos nejpopulárnější?

Online supermarket s potravinami, drogerií a potřebami pro domácnost, Košík.cz, s prvními letními dny začal nabízet svůj vlastní radler – Grepivo. Základem je osmistupňové pivo a grepová šťáva.

Konec pandemie se vyhlašoval už několikrát, ruku do ohně za další vývoj by asi nikdo raději nedal. Český pivní trh ožil, ale přicházejí nové problémy. Aktuálně má české pivovarnictví sice určitě šanci se trochu vzpamatovat, vedle pandemie ale odvětví čelí dalším krizím.

Nealkoholické pivo, které se před časem objevilo na trhu, je výsledkem několikaměsíční spolupráce dvou silných hráčů na poli s nápoji, Mattoni 1873 a Budějovického Budvaru. V čem je Birgo unikátní?

První kontakt s alkoholem mají děti většinou v rodině. Obvykle jim nalijí přímo jejich rodiče a často při tom sáhnou po „nealko“ pivě. Jenže to podle odborníků představuje hned dvě pasti – obsahuje alkohol a zvyká děti na to, že pít je normální.

Nealkoholická piva jsou na vzestupu, už se nepijí jen když potřebujete někoho odvézt autem, ale i proto, že se velmi blíží chuti klasického piva. Tak jako nová receptura pro Birell Světlý.

Pivovar už ukončil stáčení do plastových obalů na konci loňského roku a v obchodech se tak nyní doprodávají poslední kusy piva v PET lahvích. Z více než sedmdesáti procent teď Prazdroj plní pivo do vratných, znovupoužitelných obalů, tedy sudů a skleněných lahví.

Desítku nebo dvanáctku už česká legislativa nerozlišuje, jaké pivo si tedy v restauraci dát, abyste si pochutnali, když se v nich zatím moc nevyznáte? Názorné rozdělení piv připravil sládek Pivovaru Holba.

V České republice je v provozu téměř pět stovek minipivovarů. Toto číslo nekleslo ani během protiepidemických opatření. Vyhledat je můžete i na speciální mapě.

Hard seltzer je speciální druh alkoholického nápoje, často s ovocnou příchutí. Na trhu je teprve pár let a jeho prodeje zejména v zámoří prudce stoupají. U nás předběhl nápojové nadnárodní giganty lokální výrobce a nabízí úplně první český hard seltzer Obora.

Zavřené hospody, nejistá ekonomická situace a home office samozřejmě obrátí život vzhůru nohama i z hlediska konzumace alkoholu. Zatím dostupná data z ČR i dalších zemí jsou ovšem poněkud rozporná, respektive v každé zemi to podle všeho funguje jinak. Pojďme se na situaci podívat trochu blíže.

České pivovarnictví prošlo letos výraznou proměnou. Již první čísla a odhady věštily, že koronavirová krize trhem pořádně otřese. Pivovary hledají nové cesty, jak netratit.

ROZHOVOR – Pivo se někdy nazývá tekutý chleba, málo se ale ví, že se z chleba (respektive z obilného pečiva) dříve také vyrábělo. „Pokud to dokázali lidé před šesti tisíci lety, proč bychom to nezvládli i my,“ řekli si v pivovaru Welzl v Zábřehu. A uvařili Chlebák.

Na hořkou chuť obecně si lidé většinou musí nějakou dobu zvykat, málokomu chutná na poprvé. I dnes tak populární hořká piva si na svůj úspěch musela dlouho počkat. Vědci se nyní zaměřili na to, zda vnímáme jen jednu hořkou chuť, či u ní odlišujeme další odstíny.

Koronavirus způsobil uzavření hospod, práce z domova současně u mnohých zvýšila konzumaci alkoholu. Co to všechno udělá se spotřebou piva? Zruinuje to kromě některých hospod i pivovary, především ty menší?

Plastová nebo skleněná láhev, plechovka a sud – obalový materiál má vliv na kvalitu piva. Který a jak ovlivňuje chuť a další vlastnosti zlatého moku při delším skladování, zjistili potravinářští odborníci.

V soutěži speciálních a neobvyklých piv Cerevisia Specialis se odborníci a laici vzácně shodují v tom, která piva mají šanci uspět na trhu. Jubilejní 10. ročník soutěže o pivní speciál roku právě vrcholí.

KOMENTÁŘ – Kam až může vést snaha vytvářet si veřejné alibi na vlastní podnikatelské selhání, dokazuje aktuálně znovu otevřená kauza údajné nižší kvality sadby nejpěstovanější tuzemské odrůdy aromatického chmele – žateckého poloraného červeňáku.

Snaha opětovně využít již jednou použitou a vyčištěnou vodu vede k dříve nepředstavitelným projektům. Například v nápojovém průmyslu, a to i v tak pro nás citlivé oblasti, jako je výroba piva. A ještě navíc v naší zemi.

Vědci se pokusili najít na otázku serióznější odpověď, než jakou naznačuje německé pořekadlo. To tvrdí: „Pivo po víně – jedině pro svině.“ Experiment na devadesáti dobrovolnících dopadl možná nečekaně.

Nad rozsáhlým areálem orvalského opatství se nese vyzvánění kostelních zvonů. Je pět hodin ráno a dvanáct zdejších mnichů se před oltářem klášterního kostela schází k první z mnoha modliteb tohoto dne. Kromě úderů zvonů je ale ve vzduchu ještě přítomná neobvyklá vůně sladu, která snad do kláštera ani nepatří.

Ze všech piv vařených pod dohledem katolické církve jsou nejvyhlášenější trapistická piva. Když se řekne klášterní pivo, člověku se vybaví obrázek temného sklepení, ve kterém za drmolení latinských formulí shrbeni nad kádí vaří chmelový mok svatí muži v kutnách. Ve skutečnosti se církevní pivovary nijak zvlášť neliší od běžných komerčních provozů.